Jsme dvě, Zuzka a Blanka , což činí dohromady jednu Zuzi, která je napůl z Prahy a napůl z vesničky za Prahou, kde si buduje sladký domov uprostřed zahrádky jako dlaň.
Mám ráda kočky a psy a náš budovaný domeček je kočkami - a jedním pejskem - obsazený po okraj.
Trochu píšu - v jednom známém nakladatelství mi vyšla knížka pro děti jakožto "vedlejší produkt" něčeho většího, s čím se babrám už delší dobu. Píšu taky básně, básničky a rýmovačky všeho druhu, nejradši v časové tísni a na lusknutí prstů, jako třeba tady.
Ráda bych se psaním živila; jenže jak se tak dívám do občanky, čas letí, takže to nejspíš zkusím až v příštím životě.
Ale k čemu řeči, tady prosím takový malý autoportrét:
Máš zadek jako pivovarská kobyla
Taková milá
kyprá žena
(Plus třicet tři kila!)
Pivovarská kobyla
v baru
k stáru
vopuštěná.
Že bych se víc líbila
podobna stínu?
Inu
to se nestane
tudletu
dietu
nesvedu.
Barmane?!
Dvě deci blínu.
Bez ledu!
Výtěžek z jakéhokoli kočičího obrázku bude použit na péči o spoustu bezprizorních koček, které se k nám nenápadně přistěhovaly, jakmile jsme se zabydleli na vsi.
(Tedy v podstatě nyní již prizorních, když se nakvartýrovaly k nám.)