Jsem zpátky s novým psaným modelem... Modelem na míru všem, kdo se ptají, kdo chtějí, uslyšet, uvidět, poznat, kým jsou... kdo chtějí sbalit svou odvahu a vykročit k životu, o kterém jim šeptá jejich srdce... K životu bez stínů všech kompromisů, bez zbytečností, k životu s lehkostí... K životu v plné záři, v radosti a lásce, ke každému dni, ke každému okamžiku, ke každé maličkosti, ze kterých se ten šťastný obyčejně krásný a naplněný život vedený srdcem, skládá... Děkuji všem, za odvahu, změnit, cokoliv, co Vám ve Vašem životě nesedí... Život každého z nás je Sluncem, které hřeje a svítí na cestu i ostatním... A nemůže hřát a svítit, když je schované za mraky... kompromisů a zbytečností... Život je TEĎ a každé TEĎ plyne rychle jako voda v řece, plyne dál, svým směrem, a už se nevrátí. TEĎ máme možnost tady BÝT a ŽÍT. Teď a teď... TEĎ máme možnost zářit a hřát, ani potom, ani napořád... Každé TEĎ, které nám bez povšimnutí uplyne, už nezískáme zpět... Ani kdybychom všechno bohatství světa měli na svém kontě. Naším největším bohatstvím je to, ŽE MŮŽEME. Proměnit svou cestu na Zemi, svůj Život, v Ráj. Mapu i kompas máme, každý uvnitř sebe... Jen sundat dlaně ze svých uší, otevřít oči a poslechnout se. Stojí to za to. Život za to stojí, život náš i těch ostatních... "NESPOKOJ SE S NIČÍM, CO NEJSI. ŽIVOT V KOMPROMISU JE JAKO ČEKAT, AŽ TI SLUNCE ZASVÍTÍ DO OBLIČEJE A PŘI TOM BÝT SCHOVÁN ZA ZDÍ." UKÁZKY: Předmluva ŽIVOT S CHUTÍ SLUNCE Chcete se probouzet každý den s radostí? Chcete žít svými sny? Chcete mít pořád plno energie, nápadů a inspirace? Všechno jde! Když se chce, jak se praví. A něco na tom pravdy bude. Nebo spíš, ona to pravda tak docela je. Před pár dny jsem dočetla jednu knihu věnující se intuici. Při čtení oné knihy jsem si uvědomila, že vlastně čtu o tom, čím se tak nějak ve svém životě přirozeně řídím. Co mi pomohlo dojít k mnoha snům a stát se tím, čím ze srdce jsem. Nebylo to poprvé, kdy mě napadlo: Co takhle dát dohromady knihu z vlastních postřehů na cestě životem vzhůru ke svým snům? Procházela jsem se potom po pláži při západu slunce a v hlavě mi to začalo vřít. Nejdřív se samozřejmě slova ujal mozek a začal mi chytře radit: ,,Jo? Motivovat? A čím bys jako chtěla? Co jsi vlastně dokázala, že o tom tak nahlas toužíš mluvit?" Jedna část mého já by mu to během okamžiku všechno pokorně odkývala. Jenže vzápětí se ozval daleko silnější hlas a vůbec nedbal toho, co si to tam mozek blábolí. Hlas tak silný a milý, že okamžitě převálcoval všechny ty prázdné řeči mého logického rádce a já věděla, že tentokrát slyším pravdu. ,,Že jsi nic nedokázala? Že nemáš o čem mluvit? Prosím? To, že teď bydlíš u moře a procházíš se po pláži, to je jen takové nic, že? To, že jsi se sem dostala, protože jsi si o tom snila, to také nic neznamená, ovšem! Taková maličkost, že navrhuješ oblečení pod vlastní značkou a živí tě to, to je asi jen takový detail... Že jsi se k tomu dostala díky tomu, že jsi poslouchala sama sebe a věřila jsi... není to žádný důkaz, viď? Že už vlastně nějakou dobu píšeš a děláš tím spoustě lidí radost... To, že jsi napsala román a za opravdu krátkou dobu se ti podařilo podepsat smlouvu s nakladatelstvím a kniha se co nevidět objeví na pultech knihkupectví... To všechno nic není..." Ha ha... Asi jo. Dřív jsem byla přesvědčená, že se těmito "zákony" řídí každý z nás. Vždyť, čím jiným se v životě řídit, než hlasem srdce? Ale pravdou je, že spousta lidí uzamkla tuto tichou a jednoduchou nápovědu na co nejhlubším místě ve svém nitru, snad v období, kdy přestali věřit na pohádky. V době, kdy "vyrostli", zvážněli a zesmutněli. Já pohádkám věřím dodnes. Nemyslím si, že jsou jen pro děti. My všichni, bez ohledu na datum narození, jsme stále těmi dětmi. A navždy jimi zůstaneme. Naše duše roky nepočítá. Naše duše je stále stejně hravá, živá, zvídavá, radostná... Chce po nás, abychom jí představili svět v plné kráse. Vyzývá nás k objevům. Chce po nás jediné: "Žijte šťastný život. Vaše srdce vám cestu ukáže." ... Uvědomila jsem si tedy, že je toho spousta, o co se přeju podělit. Rozdat kusy chleba a džbány vody spolucestujícím na rozcestí. Uvědomila jsem si - pokolikáté už - že právě tohle je mé poslání. Jak mě baví povídat si s lidmi a povzbuzovat je v jejich odvážných nápadech a činech týkajících se jejich růstu a jejich dobra. Jak ráda vidím, když někdo něco riskne a po čase je vděčný, že ten krok do tmy udělal. Jak moc to jeho život změnilo a obohatilo. V pravém slova smyslu. Takže ano, budu "o tom" psát. Tak, jak to půjde. Tak, jak to uslyším, ucítím z toho srdce. Beze stresu a bez povinnosti. Zkrátka s radostí a láskou. Drazí, vítejte ve světě bez hranic! ... Život je krásná cesta a když se mu otevřeme, nabídne nám náruč plnou květin a nepředstavitelných vůní. Podělím se s Vámi o poznatky o tom, jak je život krásný a jednoduchý, když mu nebráníme a položíme se na něj jako na vlnu. O mé metody, které vznikly nahodile a spontánně a které mi pomáhají cítit se uvolněně, radostně, plná energie, víry i optimismu. A to i ve dnech, kdy přicházejí zkoušky. Podělím se s Vámi o vše, na co jsem při svých cestách za sny přišla, co jsem objevila a vyzkoušela na vlastní kůži, a co by i Vám mohlo na Vaší cestě pomoci. Díky tomuto životnímu přístupu se mi splnilo plno úžasných věcí. Vím, že to funguje. A je jen na nás, jestli se pro to rozhodneme. ... Můžete žít život podle svých snů. Nebojte se připustit si tuhle možnost. Být tím, kým jste, je Vaším posláním. Přirozeností. Je to cesta. Objevit, pro co jste se narodili a pak za tím jít. Nenechat se ukolíbat pohodlností nebo okolím, které by Vás chtělo dosadit do nějaké role. Nedopusťte, aby Vám kdokoliv, byť Vaše vlastní ubojené já namluvilo, že to, po čem toužíte, není možné. Že je to "jen sen". Že život není postaven ze snů, ale z reality. A že je lepší spokojit se s tím, co zrovna máte, v jaké situaci se nacházíte, i když víte, že to není ono. Každý sám nejlíp ví, co ho baví, fascinuje, probouzí v jeho srdci touhu vykročit. Skočit i do neznáma. Jako když se člověk zamiluje. A to je ONO. To je pravý směr Vašeho života, o kterém Vám Vaše srdce povídá. Vy to víte. Slyšíte ten hlas. ... ... ptají se mě: "A co bys chtěla dělat, kdybys mohla?" No, právě tohle... A co bych chtěla dělat a ještě nedělám, tam směřuju právě tím, co dělám teď... Proto to dělám... Když to nebudu chtít dělat, tak to přece dělat nebudu... Proč bych to dělala? Taky se občas přistihnu, že dělám něco, co mě donutí se zeptat: Proč to sakra dělám? A tak se nad sebou zamyslím a co nejdřív se vynasnažím, abych s tím přestala. Ať už je to cokoliv... Je škoda dělat něco, co dělat nechceme... Daleko lepší je vyplnit čas, který tady máme - který se nikdy nevrátí - tím, co dělat chceme a tak tady být co platní... Mě to dává smysl. ... Obsah 9 - Předmluva 13 - Úvod 15 - Kapitola 1 - Můžete žít život podle svých snů 18 - Kapitola 2 - Tři kroky k autentickému životu 20 - Kapitola 3 - Přestaňte se bát a pojďte si hrát 26 - Kapitola 4 - Ptají se mě aneb užitečné postřehy z mé vlastní cesty 33 - Kapitola 5 - Co je to stav balancu a proč se o něj snažit? 37 - Kapitola 6 - Jednoduché metody, jak se přiblížit k životu, který chceme žít 51 - Kapitola 7 - Moje meditace 65 - Kapitola 8 - Čistá kuchyně a péče o tělo 69 - Kapitola 9 - Shrnutí 73 - Kapitola 10 - Deset bodů k osobní harmonii
77 - Bonus - Inspirativní příběhy 101 - Na závěr - Výroky, afirmace, pozitivní výroky- dopping na vaší usměvavé cestě životem ... Pusť se strachu a uvěř, že můžeš vyletět daleko výš, než jsi myslel. Objev svou sílu bez hranic. Jsi to Ty, kdo rozhoduje o všem. Ty jsi bez hranic. Uvěř a otevři svou mysl horizontu bez hranic. |
prodejní cena
Cena není dostupná
Prodáno 11.5.2016
Zboží je nedostupné. Informace
Informace o zboží
|