zahubena

Dobrý den,

jmenuji se Zuzana a mým nejvěrnějším dosavadním přítelem je les.

Pokaždé, když jsem mu šla naproti, stál a čekal. A stojí stále.  

Je tu pro nás.

Skromně se kouká na to naše lidské žití a dává nám všem tolik!

Všimli jste si?

Ve vztahu k přírodě jsem v tom docela nevinně.

Jeho pomyslný počátek zapříčinila zřejmě moje rodina, kdy se opakovaně potvrdilo pravidlo, že šiška nepadá daleko od smrku, borovice, jedle, douglasky nebo od čeho si jen přejete. Když nebudu zabíhat o mnoho století zpátky a budu se držet jen hlavní větve, která je mojí paměti nejblíž, všechno začíná životem mého pradědečka.

Pradědeček, který postavil domek důmyslně v těsné blízkosti lesa, vychoval zde moji babičku, babička moji maminku a ta, světe div se, mě. Své srdce tenkrát, jak jinak – opravdu nečekaně – upsala studentovi lesnictví, mému otci. No a bylo to. Les se stal také mojí součástí.

Během studií jsem zjistila, že všechna skripta popisují ekosystém docela podrobně. Natolik podrobně, že kamkoli se v přírodě pohneme, o cokoli zakopneme, k čemukoli přivoníme, cokoli vykopeme, cokoli roste nebo umře, všechno má své pojmenování a nic nevzniklo náhodou.

Z toho některým vstávaly vlasy hrůzou na hlavě a původně vlasatí fešáci v zelených uniformách opouštěli univerzitu s kolenama na hlavách. Každopádně z toho vyplynulo to, co Vám řekne každý. Že příroda je čarovná a krásná, právě protože je stále plná překvapení. A stále nás přesvědčuje, že o ní zdaleka nevíme všechno.  Koloběh vzájemně propojeného života, kterého jsme my, ať chceme nebo ne, součástí.

Proto mi (mě) lesní hospodářství není a nemůže být lhostejné. Les a dříví v něm prochází jako všechno, určitým vývojem, cíleným i necíleným, kladným i záporným. A protože na „výrobu“ dříví mají vliv desítky let srážek, sucha, vysokých teplot, mrazů, vliv zvěře, hmyzu, člověka apod – chcete-li odborně biotické a abiotické činitele, přijde mi barbarství, aby vyprodukované dříví mělo rychlý konec. Aby život stromu shořel rychle v plamenech. (I když některé stromy jsou k tomu předurčeny). Strom se v popel obrátil, slepice si v něm vyčistily peří a vítr ho rozfoukal, do půdy se rozložil, mech ho neměl rád.

Proto se snažím dříví ještě nějakým způsobem uchovat dál.

Někdy, když se u nás doma objeví fůra dřeva, nebo cokoli připomínající dřevo, v jakékoli podobě, tvaru, velikosti, barvě, stavu rozpadu a opadu :D, nedovoluji si už pomalu ani nahlas vyslovit, že by se to na něco mohlo hodit.  Stejně tak, příroda kolem mě je mi inspirací a motivací.  

Obdivuji život našich předků, jejich každodennost, životní hodnoty, řemeslnost, zručnost, pečlivost a smysl pro detail. Dokázali vytvářet nádherné věci. Dříme ve mně kus vlastence.

Chci se s Vámi o kousek lesa podělit. Jeho krásu sdělit.  

Prostřednictvím drobností, ke kterým mě inspiruje příroda a život s ní.

Určeno pro Všechny, co mají k lesu blízko nebo do lesa moc daleko.

Lesu zdar!