Kam až moje paměť sahá, vždycky jsem měla slabost pro různobarevné kamínky. Nejednou jsem dědečkovi přeryla celou zahrádku pro případ, že by se tam nějaký drahokam schovával. A on, místo aby se zlobil, mi do záhonů začal schovávat velké barevné kusy skla. Tehdy netušil, co tím zažehl…
Tenhle oheň hořel dál, přidala se k němu záliba ve špercích a brzy po ní… tak trochu zklamání. Všechny šperky byly nudně dokonalé. Chyběly mi surové kousky, co by vypadaly, že je kovář zrovna vytáhl z výhně. Takové, co by připomínaly prastaré dědictví elfské rodiny; dárek, co by Geralt koupil pro Ciri; jeden z viteálů.
Hledala jsem dlouho. A marně. Až do doby, než mě vítr zavál z malé pražské zahrádky na polosamotu nad vesnicí v podhůří Českého lesa, do jurty, na velkou louku, obklopenou lesy, které v sobě schovávají nekonečnou inspiraci. I ona se nakonec rozhořela – do té míry, že jsem se rozhodla šperky, inspirované nejen skutečnými ale i těmi fantaskními luhy a háji, začít vyrábět.
Začala jsem s matnými, zašlými korálky a postupně se propracovala k mojí největší vášni – cínování. Ano, samotné kameny, ať už jsou vyleštěné do dokonalosti, nebo surové a přírodně nerovné, jsou krásné. Jenže ono lůžko upletené z roztaveného kovu jim dodává úplně nový rozměr.
Časem jsem se rozhodla nabídnout svou tvorbu i širšímu okolí, než jen pár kamarádům. Vybrala jsem si pro to přezdívku Witch of Ydalir – Ydalir je v severské mytologii tisové údolí, domov lovců a zvěře, nekonečně vysokých stromů a syrové, divoké přírody. A přesně tohle chci ve své tvorbě zrcadlit…
Nákupem u nás zároveň pomůžete s naším dalším projektem, který dává domov nechtěným zvířatům – od vynesených slípek, přes rarohy až po krkavce nebo staré ovečky. Jako poděkování dostanete v každém balíčku malý dárek i od nich – většinou pírko. Uhodnete, z jakého zvířete pochází?
A nebojte se. Vždycky čekáme, až jim vypadne přirozeně. :)
Pojďte dál, podívejte se do našeho světa…
Využíváme-li živočišného materiálu, jde vždy o materiál získaný v souladu s etikou. Nezabíjíme z rozmarných důvodů. Kosti či zuby, které v naší nabídce můžete najít, pochází z přirozených úhynů. Peří pak poctivě sbíráme pouze ve chvílích, kdy naše ptactvo přepeřuje. Nemůžeme je vzhledem k původu označit za veganské, jsou však maximálně etické.
- V cínu je přece olovo, je bezpečné nosit ho na těle?
Ačkoliv v průmyslově využívané slitině cínu opravdu můžete olovo najít, v našich špercích se nevyskytuje. Používáme výhradně slitinu cínu a mědi, případně cínu a stříbra (97 % cínu a 3 % mědi nebo stříbra). Nošení takových šperků je tedy naprosto bezpečné.
- Mohu šperky nosit v případě, že mám alergii na nikl?
Samozřejmě! Naše šperky žádný nikl neobsahují. Na úplném počátku stojí pouze měď a kámen, později se přidává už jen cínová slitina.
- Je potřeba sundavat si šperky při sprchování?
Není to nutné, ale rozhodně to doporučujeme – šperky jsou patinované a ošetřené antioxidačním olejem. Při dlouhodobém působení chemických látek obsažených v šamponech, mýdlech nebo tělových krémech může docházet k rychlejší degradaci kovových částí.
- Šperk mi šedne a zmatněl, co můžu dělat?
Kov reaguje s potem i kosmetickými přípravky na kůži, proto se může stát, že primárně po častém nošení lehce změní vizuální vlastnosti. Stačí vzít měkký hadřík, kapičku olivového či řepkového oleje a kov znovu rozleštit. Trvá to jen minutku. Šperk následně neomývejte, jen ho čistým hadříkem pořádně osušte.