Timea

Smutek nad Ukrajinou

bromolej od linka-O

Žiji na Vysočině a toho času jsem farářkou. Je to role, s kterou od počátku bojuji. Oblékám ji na sebe spolu s talárem, a když jej svleču, jsem zase sama sebou.

Mým osudem se mi tak stále více stává zápas o výraz. V roli farářky bojuji o každé slovo, při tvoření zase o každý tvar. I když mám v duši tušení, co chci sdělit nebo jasnou představu, jak by ta či ona věc měla vypadat, proces tvoření mě stojí vždy dost námahy a málokdy je pro mě čirou radostí, protože až příliš často narážím na své hranice, kdy chybí slova, znalosti, zkušenost, talent. Takže při tvoření mnohdy zatínám zuby, vztekám se, prožívám pocit marnosti ...a většinou, když už to chci vzdát, se nakonec něco podaří. Slovo znovu dostane váhu a výtvory svou tvář.

Mluvím-li o tvoření, je to v mém případě především kreslení (ráda kreslím tuší a obrázky pro děti), malba na textil, batikování, šití jednoduchých věcí (polštáře, tašky, jednoduché šaty či haleny) a jejich následné zdobení kresbou. Těší mě též linoryty.

BLOG- coby farářka pracuji ponejvíce se slovy (přesněji řečeno - jsem s nimi ve věčném duelu). Pro svá kázání je hledám těžce a nespokojená se svým vyjádřením zůstávám ještě dlouho poté, co kázání odezněla. Ale občas přicházejí slova sama - to když píši bez tlaku, bez očekávání, bez mučivé odpovědnosti za to, co svým slovem mohu způsobit. Slova, o která se s vámi chci podělit, jsou slova o mých cestách. Postřehy odjinud. Cestopisné poznámky provázené fotografiemi.