hanka.kytka

 Tak se Vám trošku představím. Jsem tvůrčí ženská,která až do teď vše co vytvořila někam pověsila, někoho obdarovala, hezky uložila, svou chaloupku zahltila.

 Nejdříve to byly malované obrázky mé oblíbené květeny a zvířeny. Pak přišli na řadu různí dědulové a babule a masky ksichtíků z keramické hmoty. Když přišla vlna drátování, pletení košíků a různých dekoru do chalupy, řekla jsem si - tak snad dost ! Kdepak, to byl jen začátek.

 Háčkovaní medvědi na mě čučeli z těch košíků a vyřezávaní motýli mi začali lítat všude, i na elektrickém rozvaděči. Na chalupě se objevily věnečky ze všeho co mi rostlo na zahradě. A šicí stroj po babičce se opravil, stará „ Singrovka “ šije a šije.

 Obdivuji stará řemesla a všechny bych chtěla aspoň OCHUTNAT. Čím jsem starší, tím jsem větší staromilec, a je pro mě bolestivé, když se ničí ta úžasná dílka našich předků.

 Obdivuji staré domy a jejich půdy a jejich ukryté poklady. Už se vidím, jak tam šmejdím a kochám se. Mám ráda staré krámy a prkna a různé krabičky a bedýnky, truhly a truhličky, staré kredence a ty jejich šuplíčky a židle, bože ty krásné staré židle. A štokrlata a houpací koně a proutěné kočárky - a sakra už zase taju.

Proto možná moje tvorba má nádech trošku té nostalgie i smutku. Mé hadrové hračky, jakoby je někdo na té půdě našel. Mé obrázky - vzpomínka na dětství.

Vstupte do mého světa a když se Vám tady bude líbit - vraťte se.

                                                                                               Hanka.

 Ne že by to bylo jak u mě doma, ale pro mě to má kouzlo šmejdění...