Tom Macek

Jak jsem se (konečně) pustil do patchworku

My klucí (a holky), co spolu jezdíme v létě pod týpí máme takovou soutěž. O nejhezčí výrobek. No a léta jsem si obdivně prohlížel různé výrobky vyrobené technikou patchwork. Moc se mi líbily. A líbilo se mi, že drží toho původního ducha – jak ty osadnice seděly ve stínu krytého vozu a sešívaly zbytečky látek, broukajíce My home’s across the Blue Ridge Mountains… Ale vůbec mě nenapadlo, že by to mohla být technika pro mě. Já si potřeboval ušít kalhoty, pak košile, pak zase obal na kotlík nebo na dalekohled. Kdepak nějaké skládání kousíčků látek.
Za ta léta šití se ale kousíčky nahromadily – škoda nevyužít! Otevřel jsem knihy o patchworku, zase obdivně prohlížel, ale postrádal v nich toho původního ducha. Rozstříhat kilometry nové látky na cimpr campr a pak to sešívat… to by mi drásalo srdce.
Jdu střední cestou – kupuji zbytkové látky, tu a tam zrecykluji zachovalý kus starého šatstva a když mi kór schází nějaký vzor – hurá do galanterie.
Výsledky svého umu posupně nabízím zde. Mějte strpení, rodí se to pomalu – od nápadu přes skicák – viz foto níže – až k finále na naší šlapací Ladě. Pokud chcete něco na zakázku, budu rychlejší. Termín je nejlepší inspirace!