Srdeční střepy

Když se mi rozbil oblíbený hrníček po babičce,přemýšlela jsem co se střepy.A protože jsem měla dobrý základ ze sklářské školy,kde jsem se učila mimo jiné aj tiffany techniku,ocínovala jsem střep a výsledek se mi líbil.Aj nápad se mi líbil.Rozbité,oblíbené,nefunkčí..A já tomu mohla dát zase novou formu.No a pak jsem si udělala ještě kurz cínovaného šperku a pokračovala.Ale nebyla jsem spokojená,a měla blbý pocit vůči přírodě a vůči svému zdraví.Z cínování se mi dělal exém a z umývání chemíkálií z cínování se mi dělaly výčitky.Tak jsem hledala jinou techniku.A ted´to mám!Dřevo!S tím su spokojená.Baví mě hledat v lese zajímavé kousky dřeva.Do nich vsazuju vybroušené střepy,a nakonec ještě olivový olej:)Lepím to sice lepidlem na šperky,ale k přírodě je to o 98 procent šetrnější.A k mojí pokožce tež.No a tak to mě baví.A lidé v mém okolí,když mají rozbitou nějakou srdcovku,dají mi ji,a já jim na přání vyrobím šperk,který vzpomínku nadále nese.A tedy,pokud byste chtěli aj vy z vašich střepů vytvořit šperk,bude mi ctí:)