Nejene

Věnuji se různémutvoření. Víc z mé tvorby můžete najít na mém instagramu _nejene_

Pokud na mém instagramu, nebo mezi už prodaným zbožím najdete něco, co by se vám líbilo, určitě vám to můžu vyrobit znovu. Také pokud byste měli nějakou vlastní představu nebo přání, není problém se domluvit.

Háčkované šperky

Háčkované šperky nevyžadují za normálních okolností žádnou speciální péči. Může se ovšem stát, že se při dlouhodobém nošení nebo vystavení prachu zamažou a zešednou. V případě takovéto situace je možné šperk ‘zachránit’ vypráním. Odstraňte ze šperku kovové komponenty (pokud to není možné, pouze se jim vyhněte) a háčkovanou část jemně promněte mezi prsty v teplé vodě s pracím prostředkem. Tímto se ovšem kromě špíny zbavíte i škrobení, které šperk zpevňuje a pomáhá mu držet tvar. To se dá ovšem také snadno obnovit - na internetu existuje celá řada návodů využívajících škrob, ale třeba i cukr, nebo obyčejné lepidlo.

Papírové brože

Papírové brože, které vyrábím jsou celé až na kovový brožový můstek dělané opravdu z papíru. Prostě jenom různé druhy a barvy papírů vrstvené přes sebe. A i přestože vše slepuji co nejpevněji a nakonec celý výtvor překrývám řádnou vrstvou bezbarvého laku, stále se jedná pouze o papír. Není to šperk na neustále nošení, který vydrží cokoliv. Je třeba chovat se k němu s určitou opatrností a nevystavovat ho většímu tlaku nebo tření. Zvláště u některých částí (můří tykadla, včelí křidélka) hrozí odtrhnutí po zachycení například o popruh nebo přezku batohu a podobně. Podobně se brož nekamarádí ani s vodou. trochu jí díky vrstvě laku snese, takže pár náhodných kapek, nebo troška mrholení vás nemusí hned vystrašit. Ale nechat ji například na prudkém dešti by nebyl dobrý nápad. Zvláště opakovaně.

Tohle všechno ovšem neznamená, že brož nevydrží vůbec nic. Jedna z nich se mnou bez jakékoliv úhony absolvovala vesnický hasičský ples, a to už něco znamená. A jinak je normálně nosím do školy. Moje kamarádka jednou prohlásila: ‘Jsou sice z papíru, ale dalo by se jimi vypíchnout oko’. Jen je prostě třeba na ně trochu dbát a rozmyslet si kde a kam je nosit (třeba ne do přecpaného klubu). A kdyby se přece jenom něco stalo, nebojte se mě kontaktovat – vždycky existuje možnost, že to zvládnu nějakým způsobem opravit.