keramikakatka

Poprvé jsem se s hlínou setkala v roce 1999 v Hrabyni, kde jsem byla na rehabilitaci. V rámci procedur byla také keramická dílna, kde jsem moc ráda chodila. Rehabilitace skončila a s ní i kontakt s hlínou. Keramické výrobky ale byly vždycky v mém životě. Ať už jako hrníčky (každý jiný), nebo plastiky.

V roce 2008 jsem dostala pec na vypalování od keramika p. Mirka Monsbergera a začal můj nový život, kdy jsem mohla skoro po 10 letech znovu hrábnout do hlíny.

V té době se mi hodně líbili andělé a tak i můj první kousek byl anděl. Vůbec se mi nedařilo a celý popraskal. Následovala celá řada pokusů a omylů. Protože mé znalosti co se týče výroby, barvení a výpalu nebyly žádné, musela jsem hledat veškeré informace o postupech, které se musí dodržovat.

Dodnes se těším na každé otevření pece, jestli je vše v pořádku a podle mých představ. První pokus vyrobit anděla mě neodradil a proto jsou mí nejoblíbenější.

Každý z nás by jednoho anděla strážného měl mít doma!

Věřím, že si z mé nabídky vyberete.

Kateřina Vlková