Jitka Tokárová

Jednotlivé kapitoly knihy se odehrávají v jedné staré zahradě a jejím okolí.

Jejími obyvateli jsou plšík lískový jménem oříšek, myška Pepka a další jejich kamarádi. Oříšek a Pepka jsou nerozluční přátelé, kteří v zahradě a jejím okolí zažívají různé příhody. Malí čtenáři se díky zážitkům Oříška, Pepky a jejich přátel seznamují s rostlinami i živočichy, s nimiž se mohou setkat i doma na zahradě.

Díky četbě této knihy se děti seznámí s menšími i většími obyvateli zahrad a s jejich životem. Naučí se také rozeznávat jednotlivé druhy rostlin.

Příběhy jsou doplněny o nádherné ilustrace, které rostliny i živočichy zachycují reálně do nejmenších detailů, a tak pomáhají dětem zapamatovat si je i vizuálně.

Oceňujeme také, že se ke knize dají pořídit DIDAKTICKÉ KARTY.

Jedná se o 9 obrázkových karet ve stejném formátu jako je kniha (180 x 255 mm), které zachycují vybrané scény z knihy a jsou na nich zdůrazněny různé detaily.

Děti mohou ve spolupráci s rodiči či učiteli karty využít k poznávání rostlin a živočichů a k dalším aktivitám, jejichž návrhy balíček s kartami obsahuje.

Celý dojem knihy umocňuje i její provedení. Mile překvapí papírový přebal, který se dnes u knih vidí málokdy. Pod přebalem se skrývají červené desky se zlatě vyrytými obrysy hlavních hrdinů knihy. Čtenáři ocení i kvalitní papír vysoké gramáže, který vydavatelství pro tisk vybralo.

Kniha se tak stane skutečnou ozdobou každé dětské knihovničky. Za nás ji můžeme jedině doporučit. Ať už do rodinné knihovničky nebo do školky či pro děti mladšího školního věku.

Článek o knize „ Příběhy ze staré zahrady “ ( MF Dnes)

Kniha pohádek učí děti znát zvířata ze zahrad. Napsala ji účetní z Krumlova

Už od dětství má účetní Jitka Tokárová ráda zvířata, přírodu a knihy. A proto toužila mít knížku plnou příběhů o zvířatech a jejich obrázků. Po letech, kdy už je matkou dospělé dcery, takovou sama vytvořila. Její pohádky nazvané Příběhy ze staré zahrady vydalo Nakladatelství Klíč.

„Děti se v knížce seznámí se zvířaty, která patří do zahrady, jako jsou například ještěrka, krtek nebo netopýr. Živočichů je v ní spousta a čtenáři si je mohou prohlédnout i na obrázcích, které jsou prakticky na všech stránkách,“ říká 53letá účetní Jitka Tokárová z Českého Krumlova, pro kterou jsou Příběhy ze staré zahrady literární prvotinou.

Myška Pepka a plšík Oříšek se svými kamarády prožívají v prostředí staré zahrady četná dobrodružství. Podívají se třeba za krtkem do podzemí, pokusí se vysedět z čokoládového vejce ptáčka, nebo hrají divadlo v krmítku pro ostatní zvířata.

„Chtěla jsem, aby tam bylo i nějaké strašidlo, proto jsem přidala navíc jako bonus dva příběhy o raráškovi. Chtěla jsem děti i poučit, protože zahrada je zvláštní kousek přírody, náš soukromý. A když ji necháme trochu zpustnout, můžeme tam udělat hodně pro ochranu zvířat,“ popisuje autorka pohádek.

Sama se snaží zachovat příznivé prostředí pro život zvířat ve své zahradě, i když ví, že do ideálního stavu venkovských zahrad našich předků pro tento účel se dnes přibližuje jen málokdo.

„Dodnes si pamatuji na velkou zahradu babičky. Byla tam hromada kamení, vedle houští a kopřivy, kde mohly babočky naklást vajíčka. Nechyběly kůlny a kurník, pod nímž jsme měli vždycky ježky. A hlavně nebyly sekačky a tráva se sekala kosou jen dvakrát třikrát ročně místo dnešních golfových trávníků okolo domů, což taky pomáhalo živočichům najít úkryt,“ srovnává.

Dneska vědci bijí na poplach, že živočichové ubývají, protože ztrácejí svoje přirozené prostředí. A městské děti uvidí spíš zvířata v zoo než myš, plšíka, ještěrku nebo pestřenku. „Pestřenka je pruhovatá moucha, což málokdo zná. Lidi si ji pletou s vosou,“ vyučuje Tokárová.

Na svém knižním debutu pracovala s přestávkami čtyři roky. Když měla chuť psát, připojila další pohádkový příběh, když měla chuť kreslit, vznikali okatí zvířecí hrdinové s kožíšky, peřím, bodlinami či křídly.

Příběhy ze staré zahrady jsou doplněny deseti didaktickými kartami, které se dají k pohádkám přikoupit. „Byl to nápad nakladatele, udělat je především pro mateřské školy, které s nimi běžně pracují. Didaktické karty rozvíjejí slovní zásobu, děti podle nich mohou kreslit, je to pěkná učební pomůcka,“ říká Jitka Tokárová, která si podle svých slov vydáním knihy nadělila v předstihu nejhezčí vánoční dárek.

Bohatě ilustrovaná publikace má 148 stran.

Technická specifikace knihy:
Formát : 180 × 255 mm
Vazba : V8, šitá, celoplátěná s ražbou a přebalem
Počet stran: 148
Papír: BIO TOP 3® next 160 g
ISBN 978-80-907421-0-9
 
Technická specifikace didaktických karet:
Formát: 180 × 255 mm (totožný s knihou)
Počet stran: 10 volných karet
Jednostranná matná laminace
Papír: BIO TOP 3® next 160 g
ISBN 978-80-907421-1-6