Filip Rychlebský

PŘÍBĚH PIŠLICKÝCH HRAČEK

Už jako kluk jsem měl vztah ke dřevu, rád jsem si vyřezával lodičky a autíčka a dost času jsem trávil v tátově dílně. Když jsem o několik let později pozoroval vlastní děti jak si hrají, vzpomněl jsem si na můj dávný svět a na domácím soustruhu pro ně vyrobil pišlika. "To je pišlik" řekl jsem. A děti si ho vzaly. Později jsem jim vyrobil další pišliky, aby každý mohl mít svoje. Děti si s pišliky hrály.

Naše malé dcerky a syn začali jednou spontánně kreslit a navrhovat další pišlické věci (např. letadlo, dům, oblečení, loď). Chlapec vymyslel pišlické vznášedlo z kartáče na boty - bylo velice legrační. Někteří pišlici dostali jména a začali prožívat různé příběhy. Holčičky vymýšlely spíše takové "panenkovské", synkovi se líbila technika a armáda. A také jsme stavěli a vyráběli - venku na písku vznikaly pišlické hrady, v lese domečky z mechu, nožem jsme vyřezali pišlickou lodičku a vyrobili jsme první dřevěné autíčko (to byl kabriolet) s otvorem pro pišlika. Svět pišliků nás semknul dohromady!

Často jsme o pišlicích mluvili, na procházkách, při jízdě autem. Chlapce velmi zajímalo, jak se vyrábí jiná dřevěná auta a kritizoval jejich nedostatky, hlavně uložení kol. Projevoval obrovskou chuť vyrobit autíčko, které by bylo ve všech směrech perfektní.

 A tak jsme se do toho pustili: několik měsíců jsme jenom "studovali" konkurenční vozy, podrobovali jsme je zátěžovým testům (zkušební vozy se několikrát úplně rozpadly) a přemýšleli, jak "vychytat" jejich slabá místa. S designem a naší „automobilovou pišlickou značkou“ nám zásadně pomohla výtvarnice Zdenka Morávková. S řešením odborného opracování dřeva a spojování mechanických součástí autíčka jsme šli na radu za truhlářem a řezbářem Dušanem Ingrem. Věděli jsme, že korpus autíčka musí být z jednoho kusu dřeva, ale dlouho jsme se nemohli rozhodnout, jestli se má kolečko protáčet na osičce, nebo se má protáčet celá osička v korpusu. Nakonec jsme se rozhodli pro "nezávislé" uložení kol, i když to mělo velký nárok na výrobní přesnost.

Dušan se zakrátko nadchl pro myšlenku perfektního dřevěného auta s námi. Jeho řezbářské zkušenosti, smysl pro detail a výtvarné cítění byly pro vývoj vozu silným impulzem. V jeho dílně jsme našli výborné zázemí. Pišlická automobilka byla na světě!

Děti z obou rodin vytvořily spontánně jakési oddělení pro zátěžové testy. Pozorovali jsme s Dušanem, jak se hračka v dětských rukách chová, kde jsou její slabiny. Cítili jsme radost, že děti se často plně zaujaly hrou s pišliky!

Po několika vyrobených prototypech jsme však stále cítili nespokojenost s mechanikou. Kolečka se buď viklala, nebo drhla. Dušan se rozhodl zakoupit mimořádně přesnou stojanovou vrtačku – ta nám konečně umožnila vyřešit problém s uložením kol. Autíčko se postavilo čtyřma kolama na dokonale rovnou plochu, nekývalo se do úhlopříčky a přitom se kolečka volně otáčela! Pečlivě jsme vyhladili osičky a vzrušeně pozorovali, jak autíčko jede snadno samo po nepatrně nakoněné rovině. Jakpak by v tom obstála levná autíčka z Číny...

AUTO PIŠLICKÉ – ROLLS ROYCE

MEZI DŘEVĚNÝMI AUTY.

Těší nás pomyšlení, že auto se nemůže pokazit ani rozbít, dobře padne do ruky, že je ze stoprocentně přírodního materiálu, že je funkční a nádherné. Líbí se vám?

Zboží posíláme poštou do tří dnů od zaplacení objednávky zabalené v dárkové krabičce s papírovým zámkem. Poštovné se hradí při každé objednávce pouze jednou, nezávisle na počtu objednaných hraček.

Tovar dodavame aj na Slovensko, na dodacie podmienky sa odporučame informovat radsej vopred (este pred objednanim).

Václav Kvapil