I'm Cheery

Háčkování a pletení je jen chytře zamotaná nit.

Žila byla jedna Veselá paní, skvěle ovládala jehlice i háček a teplým oblečením zásobovala celou rodinu. 

Naučila ji to kdysi její maminka a proto i ona své Veselé dcery do klubíčkových kouzel zasvětila. Jenže jak šel čas, měnila se móda a ruční práce už se nenosily. Jehlice a háčky zapadly do spodních šuflíků.

Ale doba opět poskočila, narodily se Veselé vnučky, vyrostly a po babičce žádaly pletenou čepici. A další v jiné barvě. A ještě pro kamarádky. I dcery opět začaly nosit maminčiny čepice. A chtěly je i pro kamarádky a děti svých kamarádek...

Jediný vnuk se tehdy smál: "Babi, založ firmu Veselé čepice". Babička však pletla jen pro radost, dcery neměly čas a vnučky nebyly dospělé. Zůstalo to jen jako vtipná rodinná historka.

Dnes už má Veselá paní i pravnoučata a na klubíčka dobře nevidí. Ale ruční práce jsou opět na výsluní, dcery ani vnučky klubíčková kouzla nezapomněly ... že by?

Ano, jsem Veselá. I'm Cheery. A nejsem na kouzlení sama, mám sestru, dcery, neteř a vnučku zatím mrňavou, ale ručičky budou vesele šikovné.

Všechny Veselé čepice vznikají s láskou a myšlenkou na tu první Veselou paní.

Děkuju, mami.