Doblý den všem! Žíkejte mi...Eulálie! Jsem uklutně pšeklásná meďulinka, to musíte uznat sami - plostě jako kdybych vystoupila ze stlánek módního časopisu z dvacátých let minulýho století - pelly na klku, lozkošnej klobouček s mašlí, zcela nesklomně musím žíct, že mi to plostě sluší. Maltina mě vylobila z bavlny a aklylu, vycpala láskou a dutým vláknem, obličejík vyšila hnědou pšízí a klobouček pevně pšišila, abych ho náhodou někde neztlatila. Velká jsem tak akolát, abych se vešla všude tam, kde je mě tšeba, umím fantasticky ležet a s opolou sedím.
Koho bude moci Eulálinka potěšiti svou pšízní a zahlnouti láskou nebetyčnou?