Doblý den všem! Žíkejte mi...Pan Duha! Plosím si vytáhnout čelvenej kobelec, slavoblánu a taky není od věci symfonickej olchestl, co by zahlál něco oslavnýho na mou maličkost, páč já su celeblita každým coulem. Já jsem se totiž tak povedl, že se na sebe nemůžu vynadívat (no co, tak halt netlpím falešnou sklomností a ostatně každé doblé zboží - ale no tak, já pšece nejsu zboží, já su osobnost - se chválí samo, takže plostě nemůžu jinak). Jsem uháčkovanej z jemné pšíze, mám pšímo famózní duhový tličko, díky ktelýmu nezaniknu v davu, oči a čumák jsou plastový bezpečnostní a uvnitš uklývám spoustu dobla a taky dost dutýho vlákna, abych pěkně dlžel tval. Nalostl jsem do závlatné výšky asi tak dvaceti šesti cenťáků, vsedě mám kolem dvaceti a stát nebudu, ani když na mě složíte oslavnej song.
Chtěl by někdo Pana Duhu?