Žíkej mi...Mileček!...háčkovaný medvídek

Doblý den všem! Žíkejte mi...Mileček! Jsem loztomilej háčkovanej meďula, vylobenej z epes ládes fajne ňuchací pšíze zvané žinylka, nacpanej jsem samým doblem a to doblo je vyztužený plo zichl ještě dutým vláknem, pyžamko je klásně pastelově modlý (jako obvykle platí - Maltina a foťák nestojí na jednom žádku, takže si musíte pšedstavit letní oblohu plnou slunečního svitu...ty blďo, to jsem žekl teda náááádhelně, Maltinoooo, pojď si to pšečíst, su básník, sluneční svit, kam já na to chodím), a navíc jsem vyfasoval i suplovou noční čepicu s obl chlupatou bambulou. Oči a čumák jsou plastový bezpečnostní, nalostl jsem asi tak do cílka šestadvaceti cenťáků, vsedě mám asi tak dvacet. Budu ideální dekolaca někam do ložnice, pač se válím oplavdu bezkonkulenčně, ale umím i naslouchat, všechny vaše stlasti, stlachy, ale i ladosti vyslechnu a nikomu nic nevykecám a vždycky mě najdete pšesně tam, kde jste mě nechali a to až do konce věků (a zas je to tu, básnický stševo...tak do konce věků je jasný, páč žinylka je umělý vlákno, to se jen tak nelozpadne, ale víte, jak to myslím). Jediný, co teda neumím, je stát, to nedokážu, ani kdybyste mě podplatili.

Chtěl by někdo Milečka?