Přírodní růžový opál, 9,58 ct., 18,2x13,1x6,0 mm

Opál, obecný / ID - OPL-2148/b / Brus - Kabošon / Hmotnost - 9,58 ct. / Rozměry - 18,2x13,1x6,0 mm / Čistota - Průhledný (lehce zastřený) /  Barva - Sytě růžová s oranžovým tónem / Úpravy - Bez úprav / Původ - Austrálie

Australský opál drahokamové kvality s (u neupravovaných, přírodních kamenů) velmi vzácným, sytým odstínem a dobrou průhledností leštěný do kabošonu. Patří do skupiny Obecných opálů, je tedy bez barvohry. Kámen bohužel obsahuje lamelu bíle zbarveného opálu s nižší průhledností (viz foto).

Tvar - pravidelný (viz foto). Vyleštění povrchu - velmi dobré.

Další Opály v mé nabídce naleznete zde.

OPÁL

Chemický vzorec - SiO2nH2O obsah vody je obvykle mezi 6% až 10%

Barva – všechny odstíny, drahý opál s barvohrou

Transparentnost - průhledný až neprůhledný

Specifická hmotnost - 1,99-2,23 g/cm3 (1,98 až 2,5)

Tvrdost - 5,5 - 6,5 (5-6,5)

Index lomu - 1,420až 1,470 (1,37-1,52)

Dvojlom - Žádný

Lesk - skelný až voskový může být i perleťový, nebo pryskyřičný

Štěpnost - není

Lom - lasturnatý

Houževnatost - křehký

Vryp - bílý

Opál je forma křemene s určitým podílem vody vázané v jeho krystalické mřížce. Opály zobrazující hru barvev jsou označovány jako drahé opály a opály bez tohoto efektu jako obecné opály. Existuje mnoho odrůd drahých i obecných opálů.

Opál má nedostatečnou tvrdost, slabý lesk i brilanci, ale i tak je tato odrůda zařazena mezi Drahokamové odrůdy. Vděčí za to výrazně omezené dostupnosti-vzácnosti a hlavně neopakovatelné hře barev (IRIZACE, ne OPALIZACE!!), která je mezi přírodními kameny zcela unikátní (zvláště estetické kameny mohou být dokonce cennější než diamant). Hra je tvořena duhovými záblesky, které se mění s úhlem pohledu. Může být třvořena velkými jednotlivými záblesky (irizace - schillers), nebo malými hustými záblesky (mozajková). Intenzita, odstíny barevných záblesků a jejich rozložení je rozhodujícím faktorem v hodnocení drahého opálu. Nejméně ceněné odstíny barvohry jsou zelená a modrá, naopak za nejhodnotnější se považují fialové, oranžové a zvláště červené záblesky.

Nejžádanější a nejhodnotnější forma drahého opálu je Černý Opal (opál s tmavě modrou, tmavě zelenou nebo černou základní hmotou a se silnou hrou barev). Druhou významnou odrůdou je Bílý opál (základní barva - bílá, žlutá, smetanová atd. se silnou hrou barev), dalšími odrůdami jsou např.: Matrix opál, Boulder opál, Harlekýn opál…. Ve šperkařství se ale používají i obecné opály, mezi nejhodnotnější patří Ohnivý opál, který je průhledný až průsvitný s oranžovou, červenou až žlutou barvou (jedna z mála forem která se hlavně fasetuje), velmi vzácně má i tento opál hru barev a je pak označován - Precious Fire Opal. Existuje sposta dalších odrůd a obchodních označení, často nazvaných podle odstínu či lokality. U obecných opálů obecně roste cena s vzácností odstínu a zlepšující se průhledností.

Opál patří mezi velmi náročné kameny, jak při práci s ním, tak na uchovávání a nošení. Je výrazně měkký a křehký, je tedy náchylný k praskání a poškrábání. Zvláště drahé opály by měli být vždy zasazeny do nějaké formy ochranného zasazení a použity výhradně do šperků/klenotů pouze k občasnému nošení. Barvohra nevíce vynikne v uzavřeném zasazení, zvláště při začernění lůžka (patří k málu kamenům u kterých je tolerovatelné - při informování zákazníka, podkládání tmavou fólií). Všechny opály obsahují vázanou vodu a mohou poměrně snadno vyschnout (degradovat, zakalit se a ztratit barvohru) a naopak velmi snadno přimají tekutiny – což může kámen taktéž poškodit. Neměl by být nošen ani na přímém slunci (vysušuje ho), v žádném případě by neměl přijít do styku se saponáty, parfémy, krémy…  nesvědčí mu ani pot a neměl by být ani namáčen (např. na koupalíštích, při sprchování). Pokud není delší dobu nošen, měl by být uložen v temném, přiměřeně vlhkém prostředí, aby nevysychal. Opál se nesmí čistit v ultrazvuku ani páře. Už při relativně nízkých teplotách ztrácí barvohru, degraduje a praská. Většina chemických přípravků používaných ve zlatnictví i běžné domácí chemie jej poškozuje.

Opály jsou (vzhledem k rozdílu hodnoty jednotlivých forem) velmi často upravováný. Dobře přijímají barvu, proto je barvení (Dyed, Color Enhancement, Smoked…) velmi časté (mnoho drahých bílých o. se barví do odstínů hodnotnějších černých). Velice časté jsou komponované kameny - opálové dublety a triplety. Jedná se o tenké plátky drahého opálu lepené na základní materiál (dublet). Někdy se ještě pokrývají tenkou vrstvou čirého křemene, syntetického spinelu, skla… (triplet). U obecných opálů je dobarvování ještě hojnější a velká část kamenů se vzácnými a hodnotnými odstíny jsou uměle dobarvené, i ostatní formy úprav jsou zde mnohem hojnější než u opálů drahých. Ostatní formy úprav nejsou tak časté.

Běžně se vyrrábí syntetické opály a tento material dnes už na trzích naprosto drtivě převládá. V podstatě je docela velký problem v záplavě syntetických drahých opálů narazit na nějaký přírodní. Vyrábějí se ve všech odstínech, jak ve formě zcela průhledné tak mléčné i pouze průsvitné (i v jednom kameni), s barvohrou velmi intenzívní až téměř chybějící, jak formy Schiller, tak i mozaikovité. Navíc existuje i nepřeberné množství imitací jak drahých tak i obecných opálů. U drahých jsou poměrně povedené určité formy plastu a Slocum stone. U obecných jsou imitace take velmi časté, nejčastěji ze skla, plastů a pryskyřic. Asi nejhojněji se za opál vydává OPALIT, který je ovšem natolik známý, že se za imitaci skoro ani nedá označit, je to forma skla (není to syntetický opal!!!, ale pouhá skleněná imitace!!!). Poměrně časté je i vydávání jiných, levnějších minerálů za opály. V návlekovém materiálu - korálcích je situace zcela zoufalá, drtivá většina běžně dostupných návleků je vyrobena z různých imitací nebo ze syntetického opálu a velmi často I za směsy těchto materiálů (např. synt.opál a opalit….) někdy i s přídavkem přírodních kamenů.