Karaka

Řezba - dřevěný reliéf , lípa, mořeno, voskováno

Rozměr cca: 23 x 41 x 3cm

Karaka (nebo také karak) je plachetní loď ze šestnáctého století a podobně vypadá i loď na téhle řezbě. Podle oplachtění by to mohla být i galeona, nebo fluita (flauta), které se ale liší velikostí, specifickou nástavbou a některými dalšími detaily. No, podíváte-li se však na specifickou nástavbu této vyřezávané lodi, nemusíte být ani žádný zvláštní odborník, abyste poznali, že to není ani galeona, ani fluita, ale ani ta karaka. Loď s takhle šílenou nástavbou se nikdy po žádném moři neplavila.

Pokud je vám divné, že se zabývám námořnickým motivem, když jsme jako vnitrozemský stát nikdy žádné plachetní lodi neměli, není to tak úplně pravda. Vůbec první československou námořní lodí byl v r. 1920 škuner (plachetnice s vratiplachtami) KEHRWIEDER. Jiná větší plachetnice dokonce pluje pod českou vlajkou i dnes. Je to briga, která je stejně jako škuner typem už trochu modernější plachetnice. Chybí jí besan (zadní pomocný stěžeň) s latinskou plachtou a místo toho má na hlavním stěžni vratiplachtu. Loď je replikou skutečné brigy z 18. století, kterou provozoval jistý Čech jménem Augustin Heřman (byla tedy česká, i když pod americkou vlajkou) a jmenuje se LA GRACE (v překl. Půvabná – pozor, neplést si se slovem LEGRACE), stejně, jako ta Heřmanova. Podle původních nákresů ji postavila parta českých nadšenců v r. 2010 na Sinajském poloostrově za pomoci egyptských dělníků a jejich archaických technologických postupů, velmi podobných těm, které se používaly v 18. století. Na internetu si můžete najít také její jízdní (plavební) řád a dokonce si objednat i plavbu touto úžasnou lodí.

Faktem ale je, že v současnosti těch českých námořních lodí opravdu moc není. A není to tak dlouho, co jsme měli celkem slušnou námořní flotilu. Spolu se Švýcarskem jsme měli nejvíc zaoceánských lodí ze všech vnitrozemských států (postupně to bylo několik desítek lodí). To zní sice dobře, ale když uvážíme, že těch vnitrozemských států, které nemají moře, není mnoho, není zas taková výhra, že jsme měli víc lodí než např. Středoafrická republika, Paraguay, nebo Mongolsko.

I když zrovna Mongolsko není úplně dobrý příklad. Byly doby, kdy se Mongolsko, co do počtu lodí mohlo řadit mezi námořní velmoci. Bylo to za Kublajchána, kdy se Mongolové pokoušeli o invazi do Japonska a proto zrekvírovali na okupovaných územích stovky čínských a korejských džunek a další ještě nechali přistavět. Poté podnikli několik pokusů o dobytí Japonska, přičemž poslední skončil tím, že mongolské loďstvo bylo u japonských břehů zničeno tajfunem Šinpu (Kamikaze). Od těch dob nikdy Mongolsko už žádnou pořádnou flotilu nemělo.

To my jsme o své loďstvo přišli prozaičtějším způsobem. Československá flotila, která byla za totality jedním z mála výdělečných podniků, produkujících zisk dokonce ve valutách, byla zařazena v r.1992 do kuponové privatizace a v průběhu několika let, kdy se stal většinovým akcionářem Viktor Kožený s jeho Harvardskými fondy, byly lodě rozprodány a peníze byly investovány do lukrativních obchodů s gruzínskou ropou. Gruzínská bublina ale brzy praskla, takže napřed byly v čudu lodě a pak i peníze. A nakonec byl v čudu i Viktor. Mimochodem, taky vás napadlo, jak velkou kapacitu musí mít úložiště v čudu, když se tam ocitlo už tolik věcí a přitom to vypadá, že není zaplněno ani z 50%?

Ale vraťme se k naší vyřezávané plastice. Asi nejslavnější karakou byla SANTA MARIA Kryštofa Kolumba. Ta ale zřejmě měla na předním stěžni jen jednu (hlavní) plachtu, nikoliv už košovou, která je nad ní. Víc odpovídá karaka VICTORIA, se kterou v r. 1522 Fernão de Magalhães obeplul svět. Tedy vlastně neobeplul. Po překonání Atlantického a Tichého oceánu zemřel na Filipínách a proradní námořníci pak rozhodli, že už dál pokračovat nebude a nechali ho tam. Celá tato výprava byla dost zoufalá. Z pěti lodí, většinou karavel, které vypluly ze Sevilly s více než 230 muži, se vrátila jediná s osmnácti zuboženými námořníky. Ale zato plně naložená kořením z Moluckých ostrovů, což pokrylo španělskému králi Karlu V. náklady na výpravu. Ale protože Magalhães už kdysi předtím v této oblasti byl, třebaže z druhé strany, bere se to, jakože ten svět přece jen obeplul. I když nadvakrát.

Připusťme, že by tahle loď mohla být přece jen galeona - větší, bachratější, s nižší přední nástavbou a pod čelenem na přídi (která tu ale není vidět) ještě s galionem (masivním klounem) zakončeným vyřezávanou sochou nějaké potvory, nebo anděla, nebo nějaké jiné ženy. Prakticky stejné oplachtění jako je zde, měla galeona Francise Drakea GOLDEN HIND, která jako druhá v r. 1580 obeplula svět, nebo také MAYFLOWER, se kterým Otcové poutníci připluli z Plymouthu do Ameriky.

P.S. Tmavá skvrna na hlavní plachtě je suk, který se objevil až po odebrání vrchní vrstvy dřeva. Jeden mladý pán tvrdil, že je to opice, která skáče dolů, ale jiný, asi desetiletý chlapec prohlásil, že loď se vrací z bitvy a toto je zásah od nepřátelské lodi. Tak si vyberte.