Akvamarín / ID - AKV-2063 / Brus - Kabošon / Hmotnost - 4,96 ct. / Rozm. - 12,1x9,8x6,9 mm / Čistota - Poloprůhledný / Barva - Světle modrá / Úpravy - Bez úprav (Unheated, Untreated)) / Původ - Santa Maria, Minas Gerais, Brazílie
Světle modře, přírodně zbarvený akvamarín z brazilského naleziště leštěný do vysokého kabošonu.
Tvar - pravidelný (viz foto). Vyleštění povrchu - dobré-velmi dobré (možné velmi drobné nedokonalosti na povrchu, rozeznatelné pod zvětšením, viz foto).
Akvamaríny v mé nabídce naleznete zde.
AKVAMARÍN
Chemický vzorec - Be3Al2(Si6O18) + příměs Fe (železa)
Barva - modrá, modrozelená, modře tónovaná
Transparentnost - průhledný až průsvitný
Hustota - 2,66- 2,80 g/cm3
Tvrdost - 7,5 - 8
Index lomu - 1,570 až 1,585
Dvojlom – 0,005-0,009
Lesk - skelný
Štěpnost - nedokonalá podle {0001}3,1 - bazální
Lom - nerovný, lasturnatý
Houževnatost - Křehký
Vryp - bílý, bezbarvý
Akvamarín je velmi známou, modře zbarvenou odrůdou minerálu Beryl (modré zbarvení je způsobeno výhradně přírodní příměsí železa Fe, pokud ho způsobuje jiný prvek, jedná se o zbarvený Beryl), další šperkařsky využívané odrůdy berylu jsou např.: Smaragd (tmavě zelený, obsah chromu Cr), zelený beryl (světle zelený, jiné prvky než chrom), Helidor (žlutý) a Morganit (světle růžový-oranžový, cesium).
Akvamarín je už velmi dlouhou dobu oblíbeným a vyhledávaným drahokamem, vděčí za to krásným modrým odstínům, dostatečné tvrdosti, slušné brilanci, disperzi i lesku a v neposlední řadě i omezené dostupnosti. Tyto vlastnosti mu zajistily zařazení mezi drahokamové odrůdy a lze jej tedy zasadit do šperků i klenotů. Vyskytuje se sice relativně hojně, ale drtivá většina vytěženého materiálu je jen velmi lehce (světle) zbarvená, zašedlá a pouze neprůhledná, často s (dnes nežádoucími) zelenými tóny. Kameny hlubší, čisté barvy jsou velmi vzácné, zvláště ve vyšší průhlednosti. Akvamarín má výrazný dichroismus (intenzita barvy se mění v závyslosti na úhlu pohledu). Existují i drahokamy s efektem kočičího oka a asterismu, nejsou však časté a v materiálu s dobrou průhledností je vyloženě vzácný.
Akvamarín je tvrdý a odolný drahokam, ale při nárazu může dojít k rozvinutí vnitřních trhlin a prasknutí, nebo odštípnutí hran faset. Při práci s akvamarínem je třeba dát pozor na teplotu, materiál už zahřátím na relativně nízkou teplotu ztrácí či mění barvu, v žáru puká. Barva kamenů z některých lokalit může pomalu blednout i při dlouhodobé expozici světlu. Použití ultrazvuku je dosti rizikové a možné jen s velkou opatrností u kamenů bez jakých koliv defektů. Většině zlatnické chemie je odolný, naleptává jej pouze kyselina fluorovodíková.
Velmi častým ošetřením je vypalování (Heated), kterým se prohlubuje barva a vyčistí některé typy inkluzí. Vypálení je obecně tolerovaná, trvalá úprava, ale má pochopitelně velký vliv na cenu. Ostatní druhy úprav nejsou tak časté, ale nelze je paušálně vyloučit (např. vyplňování, máčení v barvě...). U levnějšího materiálu (v kabošonech a korálcích) je velmi časté i konvenční dobarvování, ponořením do barvy. Obecně lze říct, že pokud to není přímo popřeno (a mnohdy i tak), tak se jedná o materiál vypalovaný nebo jinak obarvený.
Akvamarín lze vyrobit i synteticky, ale výroba je poměrně nákladná a jeho produkce je tedy nízká, proto převládají spíše imitace. Velmi často jsou za akvamarín vydávány syntetické křemeny, spinely a korundy v odstínu akvamarínu. Dalšími velmi hojnými imitacemi jsou kubická zirkonie a velmi často i sklo (průhledné i zakalené, zvlášť u korálků a kabošonů hojné). Z minerálů se za akvamarín poměrně často vydávají levnější vypalované modré topasy, obarvené křemeny, apatity, vzácněji i zirkony, turmalíny... Velmi hojné je dobarvování obecných-bílých berylů na modro a vydávání za akvamarín. U korálkového materiálu imitace drtivě převládají, návleky transparentního materiálu bývají ze skla, syntetiky a barveného křemene a u neprůhledných z barveného křemene/chalcedonu, v lepším případě obarveného obecného, bílého berylu.