Gutenberg

Olej na lepence, lakováno vrchním lakem 

Rozměr: 30x40cm 

O Gutenbergovi se toho všeobecně moc neví. Většinou jen to, že Gutenberg vynalezl knihtisk. No, není to tak úplně pravda. Jednak se nejmenoval Gutenberg a jednak nevynalezl knihtisk. Jmenoval se Johannes Gensfleisch a „zum Gutenberg“ byl jen přídomek, který začal používat až v dospělosti. Existuje i varianta, že původně ten přídomek zněl Kuttenberg, což by znamenalo, že pocházel z Kutné Hory. No, z Kutné Hory pocházelo spoustu významných lidí, za všechny můžeme jmenovat věhlasného Koudelníkova syna, který už tenkrát věděl, jak je výhodné investovat do skupování nemovitostí v Praze. Ovšem tehdejší obyvatelstvo Porýní nebylo příliš sečtělé (tenkrát ještě nebyl příliš rozšířený knihtisk), o Kutné hoře nic nevědělo a zkomolilo to na Gutenberg. Pro pořádek ale dále budeme v textu používat jen tento přídomek Gutenberg, na který je většina z vás zvyklá.

A co se týče toho knihtisku. Gutenberg jej nevynalezl, pouze zdokonalil, neboť už před ním se knihy tiskly. První tištěná kniha, tedy ta, o které se ví, pocházela z 12. století, měla 12 listů, které byly jako celek vyřezány do dřevěných desek a poté vytištěny (tzv. deskotisk). A ještě předtím se tiskly jednotlivé listy nebo obrázky. Rytí celých stran ale bylo příliš zdlouhavé a kniha tak byla velmi drahá. Písaři byli levnější. Sestavování textu pomocí jednotlivých písmen Gutenbergovou metodou celý postup výrazně urychlilo a zlevnilo. Gutenberg také vynalezl liteřinu pro odlévání kovových matric písmen, štoček pro sestavování odstavců, hustý inkoust pro tisk a zkonstruoval vylepšený tiskařský lis.

Každopádně Gutenbergovy vynálezy byly dalším krokem ke zlevnění a zpřístupnění knih či jiných tiskovin širokým masám tak, jak tomu bylo například s vynálezem pergamenu, textilního a zejména dřevitého papíru a následným zdokonalováním tiskařských a sázecích strojů, barev a dalších technologií. Dnes už pokrok dospěl tak daleko, že už se od tisku pozvolna upouští a na řadu přicházejí elektronická média, kde jak papír, tak i tisk jako takový přestávají být zapotřebí.

Kdy a kde se Gutenberg narodil a ani jak vypadal, není známo. S tiskařskými experimenty začal v Mohuči (Mainz) v Porýní kolem r. 1440. Při svém pobytu ve Štrasburku, se Gutenberg snažil zpopularizovat svůj nový vynález a vsadil se s místním opatem Hieronymem, že vytvoří padesát opisů opatem určené stránky z bible dřív, než jich dva zruční písaři napíšou dvacet. To vzbudilo zájem nejen mnichů z opatství, ale i dalších lidí z okolí, kteří se sešli pod oknem, kde Gutenberg pracoval. Nejvíce času mu zabralo sestavování stránky, takže teprve, když písaři napsali patnáctý a šestnáctý list, vytiskl Gutenberg první, což vyvolalo posměch davu. Na našem obrázku je zachycen právě ten okamžik, kdy Gutenberg ukazuje z okna první vytištěný list.

Ale než písaři dopsali další list, měl Gutenberg už všech padesát a přinesl je ukázat lidem. Bylo to dokonalé, úhledné písmo a obdiv davu se změnil v pochyby a ty nakonec v nenávist. Ďáblův vynález, Satanovo dílo! Dav vtrhl do místnosti, kde měl Gutenberg svoje tiskařské propriety, zničil tiskařský lis i další pomůcky a zásobníky s cennými literami vyházeli oknem. Gutenberg se taktak stihl zachránit. Znechucený se vrátil zpět do Mohuče.

Půjčil si peníze, vybavil novou dílnu, najal pomocníky a začal s tiskem. Tiskl různé drobné tisky, kalendáře i odpustky pro církev. Tisk dvaačtyřicetiřádkové bible mu ale zlámal vaz. Byla to dvoudílná kniha, cca 150 výtisků o téměř 1300 stranách, zhruba polovina na pergamenu, zbytek na textilním papíře… To byly obrovské počáteční náklady, ale prodej vázl a Gutenberg zkrachoval. Dílnu i s většinou knih získal v exekuci jistý Fust. Část pomocníků se rozešla po světě a někteří začali uplatňovat své znalosti a rozšiřovali knihtisk dál a dál. Gutenberg ještě později zřejmě začal znovu tisknout, ale už se o tom moc nic neví.

Pokud byste chtěli mít úplnou představu o významu Gutenbergova díla, zkuste si vzít Bibli (lze ji i stáhnout z internetu) a řekněme prvních deset, či patnáct stránek přepsat rukou na papír. Ideální by samozřejmě bylo psát při svíčce, použít husí brk, kalamář a duběnkový inkoust a také pergamen, který se dnes vyrábí strojově a jeden list vás vyjde na směšné tři, či čtyři stovky ve formátu A4. Tenkrát se ale vyráběl ručně poměrně složitým způsobem a nějaké přepisování, škrtání, nebo dokonce kaňky způsobovaly značné komplikace. Takže nalinkovat olůvkem jednotlivé řádky a okraje sloupců a hurá do toho. A nezapomeňte názvy jednotlivých kapitol nadepsat ozdobným písmem a také, že každé počáteční písmeno musí být iniciála. Na té se můžete vyřádit i barevně.

No a když už to budete mít, tak zkuste to samé vytisknout na inkoustové tiskárně a pochopíte ten rozdíl. Možná se vám pak ani nebude chtít ten pergamen zmuchlat a hodit do koše, když už jste si s tím dali tolik práce. A tak třeba pochopíte i postoj písařů a církve, že jim bylo líto životního poslání, které jim ten Ďáblův vynález vzal.

Tak jako tak je knihtisk považován za jeden z důležitých mezníků, který posunul lidstvo zase o kus dál.