Ruční malba, párové vázy - výška 11,5 cm, dno o průměru 7,5 cm, středem cca 9,5 cm, u hrdla 5,5 cm. Talíř - průměr 24 cm. Malba - František Míča.
Nádherná práce, velmi dobře zachovalé. Krásné kousky i do moderního interiéru, ale zejména krásné kusy do sbírky.
Kousek z historie -
V r. 1757 bylo na Chodsku registrováno 22 hrnčířů zatímco v r. 1830 již 43.
V r. 1840 začíná v Klenčí pracovat zakladatel významného hrnčířského rodu Martin Benda a r. 1847 přichází zakladatel dalšího rodu hrnčířů Ignác Heidler, vyučenec z Hostouně. Od r. 1872 ve Zdanově pracuje moderně vybavená dílna hrnčíře J. Langa. Světová válka a následná krize v r. 1919 poznamenala všechny výrobce keramiky, kromě klenčských hrnčířů, kteří začali vyrábět již koncem 19. stol. tvrdou a kvalitní kameninu. Od r. 1910 v Klenčí pracuje Josef Čípa, hrnčíř z Kostelce nad Černými lesy. Roku 1912 koupil klenečskou manufakturu J. Milota z Domažlic a začal opět s výrobou kameniny a továrna dobře prosperovala. Po r. 1929, kdy odešel ředitel F. Schmidt nastal úpadek a v roce 1936 kdy zemřel majitel J. Milota získala továrnu v dražbě Česká banka od ní pak ji koupila firma Rosenthal ze Selbu a zavedla zde výrobu elektrokeramiky. Po roce 1945 byla znárodněna a přičleněna ke spojeným továrnám na technický porcelán v K. Varech. Později se stává součástí závodu Elektroporcelán Louny a v současnosti je v soukromých rukách a pod názvem Steatit v. o. s. vyrábí porcelánové a keramické výrobky pro elektrotechnický průmysl.
V r. 1920 vzniká družstvo pro chodský svéráz a lidovou kulturu Chodovia, do kterého se zapojují i někteří klenečtí hrnčíři. Družstvo rozvíjí od svého vzniku až do dneška nepřetržitě jako jediný výrobce bohaté tradice chodských hrnčířů. R. 1921 přichází do Klenčí kunštátský keramik František Míča, který si po r. 1929 postavil muflovou pec na výpal naglazurovýchbarev a spolu se zdanovským J. Langem a malířem R. Kamenickým vytvářeli podle starých švýcarských, zdanovských a klenečských vzorů specifický dekor, který by vyjadřoval chodský svéráz.