Maluju, fotím, píšu ♥
Přeji si, aby to bylo o dotecích. O tom, kdy text, fotografie, obraz rozechvěje naši duši
Žena Janine
Moje jméno je Jana Jirovcová. Žiji a tvořím v Domažlicích a s foťákem se toulám kdekoli je krásně.
To, co chci, aby se zde prolínalo, je můj vnitřní svět. Moje pocity, emoce, přání, touhy, vize ... Přesně to, co chci sdílet s vámi. Proč? Protože i moje tvorba sdílí to, co je niterné, živé, to co je pod povrchem.
Vychutnávám si dobře každé sousto... Prociťuju každý dech... Zaposlouchávám se do každé písně... Uvědomuju si každý okamžik... Věřím, že žádná setkání nejsou náhodná... A že každý člověk je dar, díky kterému se moje srdce stává širší...
Fotím, maluju, píšu básně , tancuju, lítám, žiju na plno... Jsem cvok a čarodějka... Zázrak je, když to, co umím, dokážu předat dál... Zázrak je život, protože je příběhem plným událostí, a to není málo... Konec života neovlivním, ale můžu ovlivnit ten příběh ... ♥♥♥
S obrazem Schoulená pod víčky jsem získala certifikát čestného člena soutěže EUROPEAN ART AWARDS summer 2017 (Evropské umění AWARDS léto 2017)
Mezi trním růže rozkvétá (2019)
Máš otevřenou cestu do ráje
Když kráčíš v záři hvězd
Máš klíč, co srdce láskou svou křehkou otevírá
Do tvých úst pravdu ti teď vkládám
Lístkami růží něžně něhou ma rty
Do úst vkládám ti
Jak milovat a láskou nezranit
Sní si v modravých fialkách (2017)
Rosa vločky i hvězdy ještě tančí
Víly v hedvábí jako sluneční paprsek
Co zlehka prodírá se
Do ranního probuzení
Vůně rozbřesku
I tvá duše
Se mísí s vůní parfému
Mé rty si přejí dotknout se tvých
Mé prsty tě hladí
Mé oči ti šeptají
Ohlédni se tam
Kde tvá duše vzplanula
Kde choulila ses do mého objetí
ESENCE LÁSKY (2017)
Ruce se proměnily v křídla
Jak snadné je
Mít k tobě srdce dokořán
Nemít tajemství
Mluvit ze srdce do srdce
Položil jsi dlaň na moji duši
A já na tvoji
Přijímám dotek tvůj
Blízkost tvou
Vítám tě
S radostí hledím do tvých očí
Světlo dopadá na tvou tvář
Krásní
Je čím dál bližší, známější
Zázrak setkání bez obav
Pravda Objetí Blízkost Bezpečí
Před Nyní i Poté
Šepot křídel motýlích (2018)
V šepotu křídel motýlích
Vznášej se na mlžném zlatožlutém oparu
Jako živý klenot třepetající se na obloze
Vejdi do míst, kde větve sahají k nebesům
Vkroč do stínů svých snů
A probuď se do pravdy
Krajina stvoření (2018)
Dech vesmíru ve výškách tančí
Vítr plachtí s ptačími křídly
Uprostřed života srdce pulzuje
Když zraje v něm sen
Zářící krásou krajiny stvoření
Kde mocné kouzlo skrývá se
Ty vstupuješ do zahrady
Tichým pohledem probouzíš den
Květy okamžiku (2018)
Bílá zní jako ticho, které jsme uchopili
Chrpy barví louku do nebe
Hřejivý pocit
Když položíš hlavu do trávy
Vůně květů
Jen zlehka se dotknout
Žít
Tančit s větrem (2018)
Chce se mi tančit
Se svítáním
Jako bílá plachta se houpat
V chladivém mistralu
Vlnit se jako stébla trávy
V pastvinách
Jako balerínky odkvetlých pampelišek
Ladně vplout ti do dlaní
Magický okamžik (2018)
Jako kalich posvátné vody
Jako tapiserie věků v poselstvích
Stojíš na místě pradávné vesmírné brány
Ve světle křišťálových paprsků
V každém okamžiku
Měníš noc v den
Zabalím tě do něžnosti (2015)
Snová první láska
Zabalená do něžnosti
V dotecích nevinnosti
V náruči nesmělosti
Milují se
V pocitu omámení
V příslibu navždy
Milují se
V letmých dotycích
Ve vášnivých představách
Milují se
Ve slibu „Věř mi“
Ve vůni poznání
Milují se
Zabalení do něhy
Lesní dům (2015)
Po dešti se světu vrátí dech
Zvuk vánku ve stromech
Spala jsem jako kopretina
Na lůžku z červeného cedru
Za okny hory s ranním mlžným oparem
Kolem domu zelený závoj lesa
Na cestě koberec z opadaných květů ibišku
Písmeny píšu zprávy světu
Oči na mě upírá krása gekonů
Sedám si na okenní parapet
Malý rituál duše
Blíží se nebeský úplněk
Starobylý pavouk v hedvábné síti čeká na oběť
Čas a zména
Pod stromem stará lavička z rezu
Kolem ní se rozsévá smích
Do příštího rána pokvete v květu
Vítr stromů ho rozfouká k srdcím blíž
Odi et amo (2012)
Láska a nenávist, obejmutí a oběti, milenci a vrazi, toužení a chlad, polibky a rány, štěstí a temnota, andělé a démoni, verše lásky a slova " lůzy ", nebe a podsvětí, paprsky světla a rakve bez skulin, radost a mrtvolné ticho,
výkřiky ano a výkřiky nikdy víc, pohlazení a prokletí, cesta ke světlu a úprk mezi trny, korálky a důtky, plující loďka a tlející vrak, svítání a soumrak, dusot koní a pištění krys, čtyrlístky a plechovky piv, miluji tě a miluji tvá prsa, dárky s poupaty a uschlé růže, nesmírný klid a drásající křik, spánek v přitulení a totální nasazení, trůn a popraviště, vlající závoj a němí soud, křišťálové zámky a zborcené věže, odemčené dveře a hradební štít, na mžik slunečno a dlouze zataženo, omamná premiéra a stovky tklivých derniér, srdce dokořán a pozor - uzamčeno, nedočkavé čekání a noci bez dobrých rán, tisíce doteků a nekonečno ran, louka plná barev a zsinalé listí, paleta pláten a začouzené zdi, vyznání a nekrolog, šepoty a hněv v souvětích, smích a neveselky, zářící oči a truchlivě zatuchlý rým, perly ve vlasech a roucho řeholí, tančení v loužích a podpadky zaryté do koberce, pějící zvony a havraní skřekot...
Láska a nenávist...
Odi et amo
DVOJPLAMENY (složeno k obrazu mojí milované přítelkyně Ludmilky do kalendáře 2017)
ZTIŠIT MYSL (2013)
Momenty (2013)
Ve dne zataženo
V noci tma
Podmračené dny
Unavení poutníci
Potácející se
Nocí svých dní
Měsíční odraz na hladině
Nevyvážené misky vah
Sahám po světle
I když je tma
Držím ho ve svém srdci
Tak dlouho
Jak budu žít
Zahřívá má křídla
Jsou - li unavená
Je zde
Aby zmírnilo mé pády
Protkává oblohu
Jako šnůry zlata
Všechny nás spojuje
Objímá
A něžně nese dál
DLAŇ (2014)
Za pavučinou snů
V omšelé zahradě
Pod uschlou jabloní
A zetlelým listím
Ukryté jablko zlaté
Rytíři ve zbroji
Králové z trůnu
Žoldáci za minci
V temných zákoutích
Noci
Bijou se
Hlavu řež
V daleké krajině
Neznámé bytosti
Je kosí
Sedmero hor
Sedmero řek
Se srdcem tlukoucím
Přešel a přeplaval
Vojáček s čistou duší
Aby své Anušce
Princezně milenné
Přinesl jablko
Ze stromu živého
Tržené
Do dlaně Anušky
Ho s úsměvem vloží
Přijmi mou dlaň
Princezno vzácná
Stejně jako já
Přijímám tvou ...
STŘÍPEK PO STŘÍPKU ANEB OKAMŽIK
trochu jiný stále stejný příběh (2015)
Střípek po střípku
V okamžiku změny
Skládám do příběhu
Nahé ženy
Na váze z porcelánu
Rozbitá na kousky
Z výklenku
Smutnýma očima
Do mých hledí
Chladný je porcelán
Chladnější mramoru
Do noci skrývá se
Svlečená do tmy
Dávno již necítí
Dlaně hrnčíře
Z bílé glazury
Zbyla jen šeď
Střípek po střípku
Vkládám do příběhu
Z výklenku do mých očí hledí
Bohyně oděná do nahoty
Rukou kyne na znamení
Hrnčíři skrytému
V žebrácké jutě
Klaním se Bohyni
Hlavu svou pokládám
Do jejich dlaní
Oba si vzpomenou
V jediný okamžik
Oči dřív vyprahlé
Ostřím bolesti
Září do noci
Jak hvězdy Orionu
Po schodech starý
Žebrák stoupá
K srdci tiskne
Vázu z porcelánu
MÁŘÍ MAGDALÉNA (2012)
Bolí to když se srdce otevírá
a je v tom strach
a je v tom i víra
Tisíc prošlo povodní
a vždy našlo prám
a já myslela
že srdce duchovní
už dávno v sobě znám
Bohužel ego ve mně
zas začalo si lhát
jak sémě zaselo
měla jsem v srdci hlad
A ty co prošli životem
já různě milovala
nechala je za plotem
ten ukázal jim záda
A teď vím
co je bolest nesmírná
když se znovu láskou plní
zrození je ve mně
do slov nedá se to dát
V třesku padá hrad
v nitru ledy tříští
výbuchem sopky
neřeším dny příští snad
dostala jsem dar
Ač v bolestech
se staré srdce svíjí
ač má svoje vady
vnímám všechno víc
Otevřel se mého nitra chrám
poznávám tiše v pláči
co dávno znám
Chci bolestí tu křičet
a obejmout v ní svět
nové srdce v křečích rodím
v zlatožlutý květ
Teď nadechnu se znova
kdo prožil rozumí
ta bolest patří tichu
v tichu se rodí smíření
ZASTAV SE (2012)
Zastav se
Přivoň ke květinám
Každý okvětní lístek skrývá odpovědi
Ze semene lásky
K radostnému naplnění
Bezmezné dávání
Proměny přesahující lidské chápání
Zatsav se
Přivoň ke květinám
Dotýkej se jich
Sdílej jejich bohatství
Květy
Poklady
Zcela spojeny
Vlákny lásky
HRANICE (2012)
Hej, čllověče slepý
Kde bloudíš?
O čem mluvíš?
Čemu věříš?
Mezi mlžnými stromy
Světlo se nachází
Tam domov můj
Hej, člověče slepý
Nemotej se v kruzích ze lží utkaných
Nezůstávej v hlouposti, které tě učili
Neulpívej na lidech, co s tebou společně bloudí
Tam v mlžném třetím nebi
Tam, kde přírodní ráj
Tam tančila jsem
Hej, slepý člověče
Nevěříš pravdě a vyznáváš lež
A nevíš
Otevři oči!
Tam, kde moje bytost zrodila se
Tam krásně
Polož si otázku: Proč přišla jsem mezi vás?
Hej, slepý člověče
Zapomeň na slova
Jehly pichlavé
Na provaze táhnou Tě v bludných kruzích
Tvoji duši blízké nejsou
Ve vzpomínkách často bloudím
Na mžiky vzpomínám
Kdy doma byla jsem
Hej, slepý člověče
Nevěříš?
Přesto znáš
Otevři srdce Pravdě
Té, co dávno znáš
Vzpomínáš?
Vzpomínáš
JEŠTĚ NEZHASÍNEJ(2012)
Zrcadlení v ranním oparu
Cesto úsvitu
Sviť do dne
Ať se mračna rozestoupí
Vidím Tebe ?
Nebo jen odraz Tvůj ?
Proč je tak těžké Tě zahlédnout ?
Pomoz mi poznat a vidět Tě
Cítit Tvou přítomnost
Občas Tě vidím jasně
Když vše ostatní v mlze je vnořeno
Přicházíš ke mně
A častěji ode mne odcházíš
Osvítíš noc
Zatemníš den
Klopýtám a padám
Střídání svítání
Střídání soumraků
Misky vah padají k západu
Duhová auro
Prosviť podmračené dny
Cesta je dlouhá
Cíl však přináší tichý mír
Sviť na mé kroky
Lampo má
Zůstaň v mé blízkosti
Ve chvílích slabosti
Obejmi duši mou
Pak srdce mé pozná Tajemství
Jímž jsi
Láska je skutečná
Zavolej znovu mé Jméno
TEĎ (2012)
Dívat se upřímně do očí skutečnosti
Po uběhlém čase minulosti
Nový pohled na iluzi
Tam, kde se šedý závoj nacházel
Zříš čisté světlo nečekané
Lehkou duhu barvami protkanou
Za bouřkou dlouhou a ničivou
Odkryješ paprsky utkaný
Zářivý cíl
AMOR EST IN NOBIS(2012)
Jak můžeš vidět do mých očí?
Když skrze otevřené dveře nevstoupíš
Vkročit se bojíš do sklepení
Kde stojíš tak otupělý
Jako bez duše
Ta spí někde za studena
Nemůžeš se probudit
Tam uvnitř
Zavolej mé jméno
Zachraň se
Od toho nic, čím si se stal
Vím, co jsem bez tebe
Jen necháváš mě dýchat
Přiveď mě k životu
Přesto, že žijeme
Tělo zmrazené
Bez dotyku bez lásky
Jak život mezi mrtvými
Těly
Nemůžu uvěřit
Jak spát tisíce let
Bez myšlenky
Bez hlasu
Duši neslyšet
Přiveď nás k životu
Vzdyť uvnitř je víc
Projdi dveřmi
Neboj se jít
Jdi a zavolej mé jméno
Láska
Amor est in nobis
DO DLANÍ (2012)
Kéž bych tě dokázala potěšit
Kéž by tě nepálily moje dlaně
Kéž lásko má bys tvář nastavil k polibku
Mé vlhké rty by zašeptaly
Jsi dar můj
Který andělé mi z výšin snesli
A já jedním z nich
Kdysi jsem byla
Kéž vzpomeš si
Zpoza rohu jsem v záři vystoupila
Křídla odložila
Byť chtěla jsem být člověkem
Abych tě ne křídly
Ale dlaněmi, co dnes tě pálí, pohladila
DUŠE MOJE (2014)
Rosa vločky i hvězdy ještě tančí
Víly v hedvábí jako sluneční paprsek
Co zlehka prodírá se
Do ranního probuzení
Vůně rozbřesku
I tvá duše
Se mísí s vůní parfému
Mé rty si přejí dotknout se tvých
Mé prsty tě hladí
Mé oči ti šeptají
Ohlédni se tam
Kde tvá duše vzplanula
Kde choulila ses do mého objetí
UŽ VÍM, JAKÉ TO JE(2014)
Kéž by se ta noc nestala
Kéž by zůstala jen ve snech
Jen pouhé přání
Společné povídání
O tom
Jaká by byla
A měla být
Kdyby...
A pak se ponoříte do okamžiku
Kdy polibkem vítáte se ve dveřích
Těla prahnou po dotyku
Duše propletou se
Krása noci
Jak věčnost trvá
Než zahalí vám víčka spánek
Usnete v objetí
Svítání noci
Před oknem ptáci proletí
Jako prokletí
Teď už vím
Jaká jsou rána
Když jeden chce zůstat
A druhý chce jít
ŠEĎ (2014)
Máš hlavu v dlaních
V dlaních kaluž slzí slaných
Kam zmizel úsměv z očí
V srdci otázky
Bez víry
Bez lásky
O čem jsou slova nevyřčená
Jdeš do dáli
Co z blízka vidět není
V duši city skryté
Co dělat mám s kvítkem růže nerozvité
Když den svíčka zhasne
A hlasy strachu spí
Pod oknem mrakem zavřeným
Jen kolem stíny čekají
Zda přijde noc či den
SNAHA O DOKONALOST (2014)
Zas poletuješ po večerech
A co tvá láska?
Juj, není tam někde na skladě blbější otázka....
Vždyť na stránkách jsou její fota
Ano, to ano
Komplexy si jinak léčit neumím
Kam se ztratila nadpozemská krása?
Jen zemská tíže zůstala
A stromy, co vadnou v korunách
Prkno, co na posteli leží
Co zmůže dech horké kůže
Zbývá pláč v peřinách
Pohled skrze pohled
Do temných mraků
Na duši nevidíš
Když plameny vzteku vzplály
Jak šípy plné jedu
V srdci pálí
Šedavý popel hněvu
Přikryl kdysi barev plný byt
Snad v rohu modrá prosvítá
Je však skrytá
Nevítá
Bim bam, volá, bim, bam
VIRTUÁLNÍ SVĚT (2014)
Napsal jsi báseň
Myšlenky do slov vložené
Houpajíc se nad propastí
Mezi dvěma světy
Mezi duší a hlavou putuješ
Srdce ti napovídá
Neslyšíš ho skrze tebou
Postavený mantinel
Na mžik jsi vypadl z role
Kdo je blíž ?
Ona nebo srdce moje ?
Prstoklad na klávesnici
Každý večer mi hraje do spánku
Která je tvoje ?
Žena spící v tvé blízkosti ?
Či ta, která sní si
O muži ťukajícím
písmenka na dálku ?
BÝT (2014)
Asi pro pocit samoty
Pro objetí a trochu dobroty
Pro souznění a procházku
Chtěla jsem ho znát
Možná pro srdce zlomené
Pro slova kvítím zdobené
Pro polibek po ránu
Nechtěla jsem to vzdát
Po čase pro krutou přetvářku
Pro hrubost
Co vyhloubila z propasti překážku
Dovolila jsem vpouštět mi do žil jed
Však pro lásku k člověku
Pro lásku duše mé
Pro život bez stékajících slz
Vzlétla jsem s anděly do nebes
V RYTMU LÁSKY (2014)
Nezaburácelo se
Ani výkřik dračí neproťal oblohu
Za sklem jsem nespatřila jemnost deště
Nezaburácelo se
Pouze do duše padl stín
V tichu větším, než šum křídel andělských
Nezaburácelo se
Ve chvíli, kdy slzy vracely duši moji kormidlu
Nezaburácelo se
Když pohlazením dlaní se hradby bortily
Nezaburácelo se
Protože moje srdce neburácí
SRDCE V PĚSTI (2014)
Svou hořkostí
Poráží své vlastní city
Svou bolestí
Zabíjí naději
Svou láskou prochází utrpením
A s každým dnem umírá strachem
Aby plamínek nevyhasl...
Znovu tě najdu ...
Vůně Bohyně
CYKLUS NADĚJE
Nezapomeň, světlo se vždy protancuje tmou ...
Vždy tady pro tebe jsem
Stále objímám tvoje srdce, i když se ti může zdát, že to tak není. Jsem s tebou v každé chvíli. Bdím nad tvým spánkem, hlídám tvůj dech, stojím při tobě a kolébám tě v náručí. Důvěřuj. Víra je světlem za temné noci, víra je nebe v temnotách.
Oblečená do lásky
Zářící
Vyslyšela jsem její volání a pustila se do vepsání její divoké esence do obrazu. Kruh je uzavřen. Jde tam, kde může Být ve své nezkrotné plnosti své svaté vášně ... Jsou lidé, kteří ji nepochopí, kteří se bojí hořet. Někteří udělají cokoliv, aby uhasili ten žár. A pak jsou ti, které její kouzlo zapálí a vydají se jejím směrem, tančící ve svém vlastním plameni... A světlo naplňuje prostor v nich i kolem nich ...
Tahle kouzelná představa se mi nejprve vmalovala pod víčka jako jinokrajný svět ...
V kruhu lásky se proudy světla dotýkají vašeho nitra, dotýkají se vašeho smutku, vaší radosti, i vaší vděčnosti ... Otevírají dveře k novému jitru ...
Mezi trním růže rozkvétá
Máš otevřenou cestu do ráje
Když kráčíš v záři hvězd
Máš klíč, co srdce láskou svou křehkou otevírá
Do tvých úst pravdu ti teď vkládám
Lístkami růží něžně něhou ma rty
Do úst vkládám ti
Jak milovat a láskou nezranit
Máří - skrytá Bohyně
Pocta ženám a poděkování mužům, kteří ji dokáží spatřit neboť muž je jako vesmír, který objímá ženu a ta se může v jeho prostoru volně, svobodně a bezpečně pohybovat, žít a zanikat a znovu tvořit…
Vezmi mne do nebe
Vezmi mne do mraků
Hlubiny zázraků
Něžnosti ukryté
V krajině doteků
Schoulím se do tebe
Nádherná kráso zlatavá
Tvá objetí
Křídla laskavá
Šeptám:
Dýchej
Nesu tě do nebe
Můj milovaný
Nardem pomazaný
Hieros gamos
Uzavři kruh rukou svou
Zdruhé strany závoje
Bytost skrytých krás
Zrodí se v údolí
V mystickém vábení
Hladí ji paprsky
Jak křídla motýlí
Zbavena všech vin
V naději k nebi vzhlíží
Čeká na úsvit
Mlha zahalila krásu krásou
Světlo přikrylo spásu spásou
Malba umocněná strukturou, která vytváří iluzi rámu, vtahuje do příběhu. Ponořte se do nádherného okamžiku čistého jako průsvitný závoj. Do okamžiku zrození, který je jako papír, na nějž se dá psát. Do okamžiku procitnutí připomínající tahy štětcem v poklidném tichu. Do okamžiku probuzení lehkého jako vánek. V údolí ještě na chvíli zahaleném do mlhy, kde vrcholků kopců se již dotýkají první ranní paprsky.
Celé věky ke mně vzhlížíš a hledáš pravdu o mém stvoření. Pátráš po střípcích mého bytí a snažíš se v něm najít odlesk něčeho, co můžeš uchopit, abys pochopil. Nemůžeš poznat pravdu, dokud ji budeš hledat kolem sebe. Nahlédni do svého nitra. Jsi kouskem mě. Zrodil si se se mnou. Se stejnou duší, kterou jsi měl v každém životě. V každém životě ta samá duše. Můžeš se natáhnout a dotknout se mě. Vnímáš to? Vzpomínáš si? Je to jako bys měl zpět nejmilovanější bytost – ukrytou v tvém nitru. Dotýkáš se jí, ona se dotýká tebe. V čisté lásce.
PLNÉ MOTÝLŮ A KVĚTIN
Letmý dotek
Ještě cítím ten dotek... Lehký jako vánek... Jako křehký tón ptačí písně...
Voňavý pocit
I tohle jsou pro mě Vánoce.️️ Když je klid, pohoda, voňavý pocit v srdci a já si u pohádek kouzlím štětci ️ a pod rukama se mi rozsvítí letní podvečer ️... To asi tím sluníčkem, co zářilo do oken ... Byly to opravdu požehnané Vánoce.️ Kousek toho kouzla vám posílám .
Čarovná rána
Ranní světlo
Miliony podob slunce
Zrcadlení v rose
Hřejivé paprsky
A stejně tolik cest
Rozdíly jsou krásné
V portrétech života
Tvůj jas zbarvuje úsvit
Ptáci tě letí přivítat
Stěbla trávy tě hladí
Hřebeny hor rámují podobu tvou
Nebe tě objímá
A něžně nese dál
Jsi ve mně
Jedno v tomtéž
Jsem zakotvena na věky v přítomnosti tvé
Lampa světla tvého
Hřeje temné kouty mysli mé
A srdce
Když i vesmír rozkvete
Autorský obraz na přání nás noří do dne, kdy slyšíme i ten nejslabší šepot lásky, která se vlévá do našeho vnitřního vesmíru a my bez obav necháváme svět dotknout se hlubin naší duše.
Když rozkvétá láska
V srdci mi zvoní naše duše tančící
V očích mám vepsané tvé vyznání
Jsi mým darem znovuzrození
Tvá slova zní jako chóry andělů
Nebe rozkvétající do zrcadla
Blankytným přílivem vnáší nás do snů
V šepotu otázek hledáme se
V ráji protkaném dary
Tvůj obraz v mém rámu zrcadlí se
Očima dotýkám se tebe
Když rozkvétáš
Lásko ♥
DŘEVĚNÁ PALETKA
Okamžik (toužení...)
Netušila jsem kam mě tahle malba dovede. Ale cítila jsem, že jde z hloubi nitra... A tam mě opravdu dovedla... K okamžiku, který je živý a tepe jako život sám. Vdechuji to poznání o propojení, které mnohdy vyháníme ze svých srdcí. Vdechuji vděčnost za lásku, která mi dává svobodu ... Můžeme milovat, aniž bychom měli strach, že ztratíme sami sebe, nebo že se objeví nebezpečí, že budeme zraněni. Nám všem náleží ohromná schopnost srdce, stávat se širším a šírším ...
Obraz s hádankou, na kterou není jedna jediná odpověď. Tisíce příběhů je ukryto hluboko uvnitř té tajemné až mysticky krásné ženy. Je tam i váš příběh ...
A světlo rozechvívá mysl a srdce...
Dovoluji si vám představit sbírku melancholickoerotických básní Kreace, Leona Quasha Kvasnicová , doplněnou mými ilustracemi. Je mi potěšením a ctí být součástí tohoto projektu. Byla to úžasná, inspirující práce ve vzájemném naladění. Pokud nás budete chtít podpořit, budu vděčná za sdílení a pokud budete chtít mít sbírku doma, obraťte se přímo na mě, předám dál.