Když den se potkává s nocí a sny ne a ne přijít, létají střípky touhy jedna po druhé. Pomalu a tajně jako zlodějky se vkrádají do mých myšlenek. Někdy jen lehce zaťukají, nakouknou a zmizí. Někdy se zdrží tak dlouho, dokud nevyslyším jejich volání a nepustím je dovnitř.
Pak pomalu a zlehka jako voda tekoucí v řece, vzniká všechno co vidíte v mém obchůdku. Zralé plody nočních snů, emocí, touhy i zklamání. Vše co dokáží stvořit lidské ruce.....Moje ruce
Vytvořené pro Vás, s radostí, pokorou a láskou :-)
Děkuji, že respektujete autorská práva.