Z darů přírody (5.): vlna

Ovčí rouno provází člověka od samých počátků lidské existence. V lidském podvědomí splynulo s pocitem bezpečí, pohody a teplé intimity domova. Ovčí vlnu je možno označit za nejstarší textilní surovinu, ze které si člověk vyráběl oblečení hlavně v chladnějších oblastech a se kterou se setkáváme u nejstarších civilizací jako byli Asyřané, Babyloňané, Peršané, ale také u Egypťanů. A je také nesmírně oblíbená u výrobců na Fleru. 

Spřádat vlnu...

...se lidé naučili v mladší době kamenné, kdy většinu obživy zajišťovalo zemědělství. Již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem se v Mezopotámii chov ovcí zaměřoval na produkci vlny. Do doby, než byl vynalezen kolovrat, se vlna spřádala na vřetenu. Z příze se vyráběly koberce a oděvy. Mezi staré techniky zpracování ovčí vlny patří také plstění. Touto metodou se dodnes vyrábí tradiční mongolské příbytky ‑ jurty.

Odpolední kurz předení na vřetánku a kolovrátku | lemarton

Primitivní zařízení na tkaní v muzeu v Jičíně. Zdroj: oveckov.blogspot.cz.

"Přenesme se teď spolu v čase proti směru hodinových ručiček do doby, kdy na vesnici bývala stáda ovcí, která čítala i tisíc kusů. Dnes nevíme, co s trávou a senem. V té době, připočteme-li ještě také další dobytek, bylo o potravu pro zvířata nouze. Největší příjem potravy mívala zvířata právě z pastvy. Půda ale byla cenná, pěstovaly se na ní zemědělské plodiny. Tak se zvířata vyháněla do nepřístupných a málo úrodných míst, pásla se na mezích, úhorech, odkud vypásávala plevel, zaháněla se do lesíků. Pasení dobytka míval na starosti obecní pastýř. Byla to služba placená, k ní byl i byt a naturálie. Za to ale pastýř musel dodržovat řadu přísných předpisů, které zamezovaly ztrátám nebo šíření chorob. Mnoho z těch předpisů souviselo i s pověrami. V různých oblastech se dodržovaly místní rituály od kropení dobytka svěcenou vodou, zaříkávání, až po určení doby vyhánění na pastvu. Pastýř v minulosti vyháněl na pastvu  dvakrát denně, ráno a večer. Když bylo po sklizni obilí, zaplatil hospodář pastýři, aby zahnal ovce do strniště. Ty pole pošlapaly, zválely a také pohnojily. Pomohly tak pole připravit pro další setbu. Pastýř v té době býval také cosi, jako je dnes veterinář, a stávalo se, že byl požádán o pomoc i u nemocných lidí.
Uplynula staletí, početná stáda ovcí se smrskla na stádečka. Služby těchto milých tvorů přestaly lidstvo zajímat. Spolu s tím většina lidí zapomněla, jaký přínos a užitek jim soužití s ovcemi dávalo. Chci věřit, že se nám paměť zase vrátí..." (Zdroj: oveckov.blogspot.cz.)

ovečka Josefínka chundelatá od Mariany

Plstěná brož Hlava od Poklady paní Živy

Párek myšek od ✩Nana✩

Zdroj: oveckov.blogspot.cz.

S chovem ovcí se můžeme setkat téměř ve všech zeměpisných šířkách a teplotních a srážkových pásmech. Na celém světě existuje celá řada plemen, kterým vyhovují různá teplotní pásma. Škála plemen je tak široká, že to pravděpodobně doposud nikdo uceleně nezdokumentoval, odhaduje se však, že je jich na celém světě 550-650.

Jak šel vlněný čas...

Ovčí vlna měla ve své historii několik konkurentů v podobě hedvábí, lnu, konopí nebo bavlny, avšak odovedla si udržet své prvenství až přibližně do 80. let 20. století. Od této doby, jak se zdá, vítězí syntetická vlákna, která mají neblahý dopad i na  dva světové giganty Austrálii a Nový Zéland, pokud jde o produkci ovčí vlny. Tyto země po dvě století určovaly světové ceny této donedávna vzácné textilní suroviny. Dnes můžeme pozorovat, jak se v Austrálii používá ovčí vlna jako izolační materiál pod asfaltový koberec při stavbě silnic.

Pohled na obří stáda ovcí v Austrálii a na Novém Zélandu čítající několik tisíc kusů je fascinující.  Ovšem existuje i pohled z druhé strany, a to negativní stránky takových velkochovů, které připomínají spíše průmyslový podnik zcela odlidštěný, jenž úplně ztratil to všechno krásné, co na salašnictví obdivujeme, jako je vztah pastýře k ovcím, které ho následují na zavolání jejich jména.

Svetr Sol od Very Nice

Vlněné kalhoty od Canafé

Nikdo neví, kdy se vlna začala používat. Zřejmě před více než 10 000 lety si nějaký obyvatel jihozápadní Asie na území dnešního Iráku všiml, že se může chránit před zimou chomáči srsti zvířete.  Dnes má ovčí vlna desítky možností využití a vlněné oblečení patří k  nejdražšímu, co si můžeme pořídit. Získávání vlny není levné. Aby se zapáchající chomáče srsti staly jemným souvislým vláknem, je třeba použít 200 000 litrů vody, z nichž se 50 litrů přemění v odpadní vodu.

K výtvarným a řemeslným technikám lze využít i načesané rouno, přírodní nebo barvené. Mezi tradiční techniky patří mokré plstění, kdy se pomocí mechanického působení v kombinaci se střídáním teplot vlákna srazí a zaklestí do sebe. Takto vznikají netkané textilie nebo rovnou hotové výrobky – jurty, klobouky, kabelky a oděvy. Zvláštní podkategorií mokrého plstění je tzv. nuno plstění ‑ zaplsťování vláken rouna do tkané látky. Touto technikou se vyrábí především šátky nebo jiné oděvy.

Dalším způsobem plstění je tzv. suché plstění. Jehla s malými háčky se opakovaně vpichuje do chomáčku rouna, čímž se jednotlivá vlákna zamotávají do sebe a zpevňují. Touto technikou se vyrábí většinou menší objekty jako šperky a dětské hračky. Lze tak také vyrobit aplikaci na tkanou látku nebo plsť (ať už vyrobenou strojově nebo ručně „za mokra“).

Foto: Cary Wolinsky.

Dětský svetr zapínací od domi_subert

Gaťky...RECY vlňáčky..:-) 6 - 18měs. od theresicky

Bačkůrky dětské od Hanky Malikovičové

Nevídané vlastnosti ovčí vlny

Vlněné vlákno má výjimečné vlastnosti. Základní stavební látkou vlny je keratin - nerozpustná bílkovina, z níž se také tvoří naše nehty a vlasy. Skládá se z tisíců šupinovitých buněk, které se překrývají jako tašky na střeše. Vytvářejí tak neproniknutelnou izolační hráz proti změnám teploty a chrání nejen před chladem, ale i před teplem z vnějšího prostředí. Jinou pozorovatelnou vlastností vlny je její hygroskopičnost. Je schopna pohlcovat vodu až do 40 procent své hmotnosti. Zůstává na dotyk suchá a vlhkosti se snadno zbaví, jakmile okolní prostředí přestane být mokré. Proto oděv z vlněné látky také výborně pohlcuje pot z těla a vypařuje ho do okolí.

(Pro srovnání: bavlna pohltí vodu jen do osmi procent své hmotnosti a syntetické vlákno jen do necelých tří procent.)

Tuto významnou vlastnost vlny znaly a využívaly už mnohé starověké kultury. Číňané ve vlně uchovávali led za velkého tepla. Nomádi v pouštích Předního východu nechali na poušti do vlny nasáknout noční rosu a ráno z ní tuto cennou tekutinu ždímali. Navíc, když se z vlny vlhkost vypařuje, uvolňuje vlna teplo, což je vlastnost, kterou se dnešní textilní návrháři snaží využít v nových tkaninách.

Vlna má zkrátka ze všech vláken živočišného původu pro nás největší význam a je nejvíce používána.

Jejími cennými fyzikálními vlastnostmi jsou:

• vysoká odolnost vůči otěru
• zadržování vnější vlhkosti
• hygroskopičnost
• pohlcování UV záření
• absorpce potu díky pórovitosti

Vlněné výrobky mají příznivý význam při léčbě mnoha nemocí, zejména revmatických, jako jsou:

• bolesti páteře s bolestivým napětím svalů obklopujících páteř
• zánětlivé stavy svalů a vazů
• poúrazová poškození periferních nervů
• porucha oběhového systému, artritida
• zabraňují vzniku proleženin

Vlňáčky natahovací vel. NB od Edmé	Merino kukla kojenecká od Crawler

Velký betlém od Mavlnky

..do Betléma.. od malako

Vodivost tepla

Oblečení z ovčí vlny také mnohem odolává vlhkosti z deště než materiály rostlinné a syntetické. Proč je to tak, zjistíme teprve, když se na vlnovlas podíváme pod mikroskopem, kde uvidíme, že vlnovlas má po obvodu šupiny připomínající ananas. A právě pod těmito šupinami se nacházejí mikropóry, ve kterých se nachází vzduch a ten je jak je známo špatným vodičem tepla, neboli dobrým izolantem, čím si ovčí vlna udržuje tzv. hřejivost a tuto vlastnost má více hrubovlnná než vlny jemné.

Lanolin

Udržování tradičních lůžkovin z přírodních materiálů, jako je prachové peří,v čistotě, je prakticky nemožné. Pot a prach, které se v nich roky hromadí, jsou dokonalým prostředím pro vznik a rozmnožování parazitů a bakterií.

Přírodní ovčí vlna zpracovávaná vhodným způsobem obsahuje lanolin neboli přírodní živočišný tuk, který obaluje každý vlas a zabíjí tak bakterie a roztoče. Lanolin také chrání vlas před zašpiněním a navíc již dříve zmíněná dynamika vlasu způsobuje, že veškeré nečistoty jsou vynášeny na povrch vlasu. Stejně jako na živých ovcích se nečistota hromadí pouze na povrchu, zatímco v hloubce zůstává stále čistá tkanina. Pouze živá vlna nejvyšší kvality zajišťuje účinné samočištění po dlouhou dobu používání lůžkovin. Lanolin má také vynikající vliv na lidský organismus. Působí protirevmaticky, zajišťuje dobré dýchání celým povrchem těla, tonizuje, zlepšuje krevní oběh v pokožce a tím opožďuje proces stárnutí.

Průměrný obsah lanolinu v ovčí vlně se pohybuje mezi 16 a 20 %, zatímco v australské vlně merino mezi 40 a 45 %, což znatelně zvyšuje schopnost eliminovat roztoče.

(Zkráceno z:  Vlastnosti vlny.)

Proč se ovčí vlna nemačká?

Ovčí vlna je odolná v tahu a velmi pružná. Díky spirálovému tvaru molekul se její vlákno dá natáhnout až o padesát procent své délky. Proto se vlněná látka téměř nemačká a nevytahuje, a pokud ano, snadno se vrací do původního tvaru.

Pro představu o její pevnosti a pružnosti: vlněné vlákno může být 20 000krát přehnuto, aniž se zlomí. Hedvábí pouze 1 800krát a umělé hedvábí jen 75krát.

Střiž

Ovce se stříhají 1x za rok, v zemích s teplejším podnebím dvakrát, v závislosti na plemeni. Stříhání probíhá buďto postupně, nebo může střihací stroj oddělit všechnu vlnu naráz. Vznikne tak rouno, které váží čtyři až pět kilogramů. Tvrdí se, že zkušený odborník dokáže ostříhat ovci za tři minuty a zopakovat tento úkon stopadesátkrát za pracovní den.

Po střiži se oddělí vlákna podle délky a tloušťky. Liší se podle toho, z které části těla pocházejí. Jemná vlna používaná na tkaní šatových látek je jiná než hrubší vlákno hodící se například na vycpávky matrací. Ostříhaná ovčí vlna se ihned pere, protože ze srsti je třeba odstranit tuk a nečistoty. Je to důležitý proces. Získává se při něm vedlejší produkt široce používaný v kosmetice - lanolin.

Ovčí rouno od zuzas3

Zpracování ovčí vlny

Čistá ovčí vlna má barvu slonové kosti. Bělí se, aby mohla přijmout jakýkoli barevný odstín, pak se rozvolňuje a urovnává a nakonec zpracovává. Buď způsobem, který se nazývá mykání, k němuž se dříve používalo bodláků, ale dnes tuto práci zastanou stroje vybavené několika válci se strunami z plastické hmoty. Ty vlnu promění v tenký plát. Ke spřádání se tento plát rozdělí na tenké proužky, které se třou, skrucují a vytahují, aby vytvořily nit.

Druhým způsobem zpracování je česání, při němž se vlákna češou a krátká se oddělují od dlouhých. Při spřádání pak stroje urovnávají dlouhá vlákna jedním směrem. Nit, která vzniká, prochází několika stroji, až dosáhne požadované jemnosti.

Krátká vlákna se mykají, z dlouhých se vyrábí nit zvaná česaná příze. Nitě z mykané příze jsou těžké a jejich vlákna jsou neuspořádaná. Látky z nich jsou na pohled hrubé a jejich povrch není celistvý.

vlna ovce Gotland tříděné lokny	Vlněný "mykanec" přírodní světlá
příze "šedá myška"	Příze z krémové angory
KAŠMÍR hnědý česaný	Zamyšlená
Modré a rudé kapky	upředená borůvka 1
Příze baby alpaka s hedvábím	Merino MIX 12
Brož „Šipková Růženka“	Violet

Plsť

Nesmíme zapomenout ani na další z nejdůležitějších vlastností vlny: schopnosti zplstnatět. Plst se vyrábí valchováním. Šupinky, z nichž sestává vlněné vlákno, se třením těsněji navzájem spojí, takže z nich vznikne látka mnohem hustší, soudržnější a těžší.

Plsti si vysoce cení kočovníci ve Střední Asii. Vyrábějí z ní přikrývky na koně a velbloudy, a dokonce i stany, které je účinně chrání před zimou a deštěm. Římané plst používali na krunýře a mnohem později se z ní začaly zhotovovat klobouky, které nosil Buffalo Bill a snad i naši pradědečkové. Plst se také široce používá v průmyslu a stejně jako u jiných výrobků z vlny se jejího úplného nahrazení umělými materiály jen tak nedočkáme. (Zkráceno z: Ovčí vlna.)

Vlněný plstěný top od B.eňa

Nezpracovává se však jen vlna z oveček...

Mrkněte na zpracování vlny z lamy alpaky. Oproti ovčí vlně je vlna alpak suchá a nemastná a nemá žádný nepříjemný zápach.

Také kašmírová vlna patří k nejluxusnějším a nejdražším přírodním textiliím. Výrobky z ní jsou velmi jemné, měkké a příjemné na dotek i nošení. Svetry z kašmíru hřejí mnohem víc než silné svetry z vlny ovčí. Kašmír skvěle drží tvar, nevytahá se, nevybledne, při dobré péči vydrží dlouhé roky. Kašmírová vlna se získává vyčesáváním podsady (spodní vrstvy srsti) kozy kašmírské. Toto mimořádně odolné plemeno žije na náhorních planinách v Číně a Mongolsku. Podsada kašmírských koz je jemná a hustá a výborně chrání před mrazy, které klesají až 40 °C pod bod mrazu. Surový kašmír, který se získává vyčesáváním podsady v jarních a letních měsících, prochází dlouhým procesem ručního zpracování, na jehož konci je kašmírová příze a z ní utkaný svetr či šál nazývaný pašmína (Pashmina). Mimochodem, věděli jste, že na svetr běžné konfekční velikosti je třeba vlny ze 3-5 koz?

Vlnou se nazývá pouze srst z ovcí, ale využívá se i srst dalších zvířat. Nejvýznamnější z nich jsou tyto:

• lama alpaka
• angora – srst angorských králíků
• mohér – srst angorských koz
• kašmír – srst kašmírových koz
• jak (yak)
• velbloud
  
• lze spřádat i srst psů či perských koček.

100% velbloudí srst_ručně předeno od Zen Garden

Luxusní pásek a ledvinový pás N°1 merino, alpaka od lemarton

Na zahřátí s vlnou a alpakou III. od Roonky	Učesaná alpaka od jeřabiny

Zajímavosti a jeden československý patent

Art Protis je československý patent, u jehož zrodu stáli v 60. letech minulého století grafici a výtvarníci Jiří Trnka, Antonín Kybal a Alois Fišárek. Jde o netkaný druh tapiserie, kde se na rozdíl od gobelínu, tkaného vlákno po vláknu, pracuje v celé ploše - pokládají se na sebe vrstvy vlny, které lze měnit. Umožňuje to rychlý přepis skici, návrhu na podklad. Mohérová vlákna jsou navíc průsvitná a dají se dělit i nanášet v různě silných vrstvách - od centimetru či dvou centimetrů, jež vytvoří sytou barvu, až po milimetrové průhledné vrstvy. Nakonec se celá plocha, vytvářená těmito vrstvami, na speciálním stroji zafixuje prošitím k textilnímu podkladu.

Art-protis z dílny Renaty Filipové: www.filipovarenata.com.

Pravidelně dnes také probíhá mezinárodní soutěž v ručním zpracováním vlny s názvem "Ze zad na záda". Soutěžní týmy musí ovci ostříhat, vlnu upříst a uplést z ní svetr o předem daných parametrech. Soutěže se účastní - a velmi úspěšně - také Češi. Mrkněte do blogu "Ze zad na záda".

Zdroj fotografie: dalin-praha.cz.

..a jako vždy ještě pár ukázek z velmi bohaté nabídky Fleru:

Pro všechny další výrobky z vlny stačí jako vždy zadat do vyhledávání ta správná slova: rouno, vlna, plsť... prostě cokoliv zrovna potřebujete :-)

A na závěr jedna vlněná inspirace pro nevěsty :-)

Louise Fairburn on Working with Wool...

Úvodní foto: Šátek... fuchsiový od mari.bou