Na začátku každého nového roku se vždy zpomaleně vracím do pracovního procesu. Přestože se nějak nemůžu stoprocentně nastartovat k velkým výkonům, tak vidím, že mé lelkování má pozitivní dopad. Prostě pojďme si přiznat a nebojme si nahlas říct, že občasné zahálení lidskému organismu i našim problémům jen prospívá.

Někdy je výhodné netlačit na pilu a nechat věcem volný průběh. Už jsem dávno zjistila, že když mi nejde práce od ruky a nemůžu s něčím hnout, je lépe odložit to na jindy. Určitě se vám taky někdy stalo, že jste se o něco neobyčejně snažili, a ono to stejně nešlo. Zkrátka někdy to v naší moci prostě není, abychom tvořili hodnoty. Proto je lepší nechat záležitosti jít svým vlastním tempem a ono se to pak překvapivě pěkně poskládá, problémy vyjasní, vytříbí, objeví se řešení. Když si tohle člověk připustí, zbaví se výčitek svědomí a stresu z toho, že nic nezvládne a že se málo snaží.

Pomáhá mi, když dám prokrastinaci určitý řád. Ačkoli si dovolím dělat něco jiného než je potřeba, tak přemýšlím o tom, jak co nejlépe zvládnout to, co jsem právě odložila. Vyplatilo se mi si každý den naplánovat, co chci udělat. Pak jdu už rovnou ke konkrétním úkolům a šetřím čas.

   

Z kraje roku se tedy věnuji více administrativě než výrobě samotné, ale šperky se zabývám intenzivně v přípravách. Vymýšlím nové vzory, vylepšuji technologii výroby. Vzdělávám se na kurzech. Domlouvám nové focení s novými modelkami. Dávám do pořádku účetnictví, plánuji termíny trhů, uklízím v ateliéru a taky na webu.

Hodnotím též uplynulý rok. Mnohé se mi podařilo, potkala jsem skvělé lidi a navázala nové pracovní vztahy. Přemítám o své firmě, jaký má pro mě význam, kam mě podnikání posunulo, kam jsem došla a kam chci ještě dojít.

   

A co vy? Jakým způsobem prokrastinujete?
Co se vám v minulém roce povedlo, za co byste se pochválili?
A jaké cíle jste si dali pro letošek?

Napište!

 

Úvodní foto: Anete Lūsiņa on Unsplash