Právě dnes uplynulo pět let od chvíle, kdy nečekaně zemřel Tomáš Edel, dlouholetý ředitel Podještědského muzea v Českém Dubě. Osobnost tohoto "Indiana Jonese" české historie si jistě brzy zaslouží rozsáhlou odbornou monografii. Jeho objevy na poli historie byly provázené mnoha nečekanými skutečnostmi. Během let otevřel několik zásadních témat, která daleko přesahují rámec severočeského regionu (o nalezení románského ostatkového kříže si přečtěte zde) - to vše ale dělal s neuvěřitelnou vitalitou, nakažlivou energií a zářícíma očima...
Tomáš a fenomén gotické šablony
Jedním z jeho životních témat byl fenomén gotické šablony. V roce 1992 objevil Tomáš v patře věže českodubského kostela gotickou skříň - stála tam celých 500 let. Pokrývá ji šablonová malba - technika na pomezí umění a řemesla, které do té doby nevěnoval nikdo z odborníků větší pozornost.
Technika šablonové malby se poprvé objevuje ve středověku (jedna z mála skutečně dochovaných olověných šablon pochází z Anglie ze 13. století) a prochází přes jeho vrcholnou fázi, renesanci, lidové baroko, zabydlí se v interiérech, na nábytku i rámech obrazů, aby nás v nezměněné podobě provázela až do dneška.
Vlevo: Mistr Theodorik - portrét biskupa z Kaple sv. Kříže na Karlštejně (zlatá šablona použita na rouchu).
Vpravo: detail stropu dřevěného kostela Panny Marie v Broumově, pokrytého pozdně gotickou šablonovou malbou.
Proč se ve středověku šablona používala?
Středověké řemeslnické cechy měly přísně rozdělené obory činnosti, zdobení nábytku "z volné ruky" byla parketa malířů. Vedle toho ale existovali i truhláři, kteří zřejmě měli ve své výbavě i sady šablon - nejjednodušší rychlou technologii zdobení, která ale vyvolává maximální vizuální efekt a malbu v podstatě napodobuje.
Šablona je perforovaný vzor, který se prostě přiloží na místo a metodou "tupování" se přes ni nanese barva. Po sejmutí šablony zůstává jasný a přesný otisk. Šablonovat tedy mohl kdokoli - proto se staly šablony levnější variantou malby "z volné ruky". Jejich pomocí lze otisknout zvolený motiv jednotlivě, rozvinout ho v dekorativním pásu nebo v celoplošném dekoru. Jako první ale používal v Čechách šablony sám velký Mistr Theodorik, "pomáhal" jimi evokovat roucha biskupů na portrétech v Kapli sv. Kříže na Karlštejně.
Českodubská gotická skříň
...je jedním z mála dochovaných gotických kusů nábytku - a je v mnohém jedinečná. Vyniká barevným provedením, náročností zpracování šablon a krásou motivů - mezi 14 šablonami lze najít motiv draka, gryfa, jelínka, Adama a Evy, Panny Marie ve sluneční záři ("Assumpta"), používá tedy symboly středověké ikonografie.
Vlevo: originál gotické skříně (kolem roku 1490) z Českého Dubu, vpravo její replika (autoři - T. Edel, R. a A. Brožovi, 1996).
Umístění motivů na skříni není náhodné - "poskládání" a umístění na skříni vypovídá příběh, který lze "přečíst". Příběh o souboji Dobra (symbolizovaného pravou stranou skříně - na jejím boku jsou motivy Panny Marie a Adama a Evy) se Zlem (levý bok skříně - drak a gryf), kdy vítězí Dobro v podobě Jelínka (podle středověké ikonografie symbol Krista), který "probíhá" v prostředním pásu celou skříní a všechno spojuje.
Dokumentace českodubské skříně - nákresy a přesné rozmístění šablon - zleva - čelní strana, pravý bok, levý bok, vnitřek skříně (i zde je skříň šablonovaná!), autoři: R. a A. Brožovi.
Tomášovým objevem skříně se začal znovu odkrývat příběh šablony, aby nám dokázal, že i dávná historie je pro nás znovu poznatelná.
Měla jsem to štěstí být taky u toho - čekala nás několikaletá dokumentace gotických šablon - nejprve z dubské skříně, později i v dalších lokalitách Čech (Karlštejn, Broumov, Plzeň, ...), Německa i Polska. Všechny překreslené šablony (přes 250 vzorů) se znovu vyřezaly a nad nádherou původních vzorů vznikly nápady vytvořit repliku skříně (ano, původní skříň byla opravdu TAKHLE barevná!), pomocí šablon evokovat prostor středověké světnice (nyní součást expozice Podještědského muzea - viz úvodní foto článku), cestovat a objevovat další zapomenuté vzory, aby se tato etapa práce uzavřela výstavou pro Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
Pozdně gotické motivy na českodubské skříni: vlevo - Panna Maria s Ježíškem ve sluneční záři (Assumpta) a motiv Jelínka, vpravo - Adam a Eva.
Na závěr cituji konec Tomášova textu ke katalogu "Příběh gotické šablony". Není totiž jen o šablonách a putování, je hlavně o tom, co je opravdu důležité:
"Vraceli jsme se z jedné z mnoha cest za šablonovou malbou středověku. V krásné jihočeské vesnici Dráchov jsme navštívili přátele a dlouho si povídali o podivuhodných tajemstvích středověku, do kterých jsme měli to závratné štěstí nahlédnout. Když jsme se vraceli hlubokou srpnovou nocí, zastavili jsme u malého a osamoceného kaliště, do jehož stříbrného staniolu hladiny byly vepsány obrysy korun okolních stromů a kotouč měsíčního úplňku. Čas přestal existovat, bylo nekonečné ticho. A v té chvíli se to stalo. Kdesi ve tmě začal zpívat slavík. Skutečný slavík ze středověké lyriky, jeho zpěv rozechvěl vzduch a naplnil noc... a v tom okamžiku jsme věděli, že tu zdaleka nejde jen o šablony a středověk... ten slavík se totiž rozezpíval o lásce a svobodě..."
Tomáš Edel
Všechny fotografie: archiv autorky.
