Co se týče práce, jsme co člověk, to přístup. Měníte ji každých pár let, nebo máte to jedno osudové povolání? Čím jste chtěli v dětství být a čím jste teď? Monika Roženková z profilu MonaRosa věděla od svých dvanácti let, že se stane módní návrhářkou. Jaké to je, žít svůj dětský sen?
Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Mé jméno je Monika a narodila jsem se v Třinci. Vystudovala jsem Uměleckoprůmyslovou školu oděvní, obor Modelářství a návrhářství oděvů. Před 15 lety jsem se přestěhovala do Prahy a stále zde žiji a tvořím.
Jak jste se dostala k tvoření?
Dostala jsem se k němu už v dětství. Bydleli jsme v domě na odlehlé vesnici pod horami, kde bylo běžné si řadu věcí vyrobit či opravit. Denní nákupy ve městě byly nemyslitelné, museli jsme se starat o veliké hospodářství, což mne vůbec nebavilo, přiznávám. Takže jsem ve volných chvílích unikala do svého barevného světa. Pořád jsem kreslila, třeba příběhy, ve kterých měla hlavní hrdinka nespočet šatů na všechny možné příležitosti. Od babiček, maminky a tety jsem se naučila plést, háčkovat a šít, většinu šatů na panenky jsem si vyrobila sama. Ve dvanácti letech jsem na dovolené u moře poprvé viděla módní přehlídku a bylo mi jasné, že musím být módní návrhářkou.
Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
S malými přestávkami jsem vždy měla k tomu ještě nějakou práci. Například v divadle, v grafickém studiu, v butiku s látkami… Během mateřské dovolené se mi povedlo najít několik úžasných zákazníků, rozběhl se mi nový projekt s názvem Dell'arte fashion a zjistila jsem, že potřebuji tvorbě věnovat mnohem více času než před tím. Takže jsem se od září rozhodla zůstat na vlastní noze.
Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Módní návrhářství asi nemusím představovat, v krátkosti jde o vymýšlení vzhledu a funkčnosti oděvu. Nezbytná je tu výtvarná průprava, estetické cítění a znalost poctivé krejčoviny. Mám od přírody ten dar, že dokážu převést svoji představu na papír a pak do skutečnosti. Je to moje povolání, které z duše miluji, baví mne a obohacuje s každým novým zákazníkem, s každým novým modelem. Upřímně si nedovedu představit, že bych dělala dlouhodobě něco jiného.
Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Natěšeně koupím nějakou krásnou a neodolatelnou látku. Pak s ní hodiny čaruji před zrcadlem, aranžuji na krejčovskou pannu, špendlím, zdobím, přemýšlím, inspiruji se… Tento proces často doprovází skicování. Někdy to jde lépe se skleničkou vína, někdy tu látku odložím, protože nevím… Takových "zrajících" metrů tu v ateliéru pár mám… A někdy to prostě vymyslím, nakreslím a vymodeluji střih, nastříhám a konečný model ušije jedna z mých milých krejčových nebo já.
Je-li vše dle mých představ, přichází na řadu focení a následná prezentace.
Pakliže vyrábím něco na zakázku, tak vycházím primárně z požadavků zákazníka. Vytvořím návrh a podle něj pak hledám vhodnou látku. Někdy model šiji z náhradního materiálu, někdy to není potřeba.
Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Poslední dva roky úzce spolupracuji s malířkou Markétou Šafárikovou, vytváříme spolu kolekci Dell'arte. Její názor je pro mne velmi důležitý, bez konstruktivní diskuze se naše spolupráce neobejde. Mít vedle sebe člověka, se kterým si rozumíme, ačkoliv můžeme mít na věc jiný názor, je příjemná změna. Oproti tomu, kdy tvořím sama, vše jakoby rychleji postupuje dál. Neméně důležité je pak pro mne mínění mého muže, je to architekt a přináší tak na věc jiný náhled. Ačkoliv to někdy z mé reakce nejde poznat, za jeho pohled jsem velmi ráda.
Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Doporučím profil mé maminky, protože tu mám tuze ráda! Pak doporučuji Michala Kadanika, jehož prsteny s manželem nosíme už šest let a jsou pořád skvostné a neokoukané. A ještě doporučím Michaelu Gorcovou, jejíž náušnice mi každý obdivuje a někteří je chtějí dokonce nenápadně zcizit… V neposlední řadě obdivuji a nosím modely od Barbory Divínové a miluji voňavé drobnosti vyrobené St. Dorothy. A řadu dalších najdete v mých oblíbených.
Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Jednoznačně by to byla štóla z umělé kožešiny. Je to heboučká šála, kterou omotáte kolem krku a uvážete na mašli nebo zapnete na knoflíčky. Nosím ji od podzimu do jara, ke kabátu, ke svetru i šatům, je skvěle variabilní a hlavně jednoduše udržovatelná. Vymyslela jsem ji před sedmi lety na focení jednoho zimního plakátu a stala se velmi oblíbenou.
Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nosím, ale potřebovala bych jich rozhodně mnohem víc! Protože konfekci nakupuji velice nerada, a tak nemám skoro v čem chodit, takže nejspíš jsem kovářova kobyla. :)
Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Nejvíce se věnuji dcerce, více toho zatím nestíhám, je to ještě koťátko s aligátorem v těle. Ale díky babičkám jsem si o prázdninách mohla přečíst pár dobrých knih a mohla jsem si vyjít s manželem a přáteli do kina nebo někam užívat letošního povedeného léta.
Jak vypadá váš ideální den?
Den začínající snídaní s voňavou kávou na terase s krásným výhledem kamkoliv, procházka na čerstvém vzduchu a nějaká ta poutavá kniha v područí, koupání pod vodopádem v průzračné vodě a odpolední malování krajiny olejem na plátno, chutná večeře s výborným francouzským vínem za doprovodu deště a podmanivé hudby…
Tak to je ten ideální, a když zůstanu nohama na zemi, tak je to každý den, kdy mohu v klidu tvořit. Kdy si mohu užít volný čas s rodinou nebo přáteli, když nemusíme nikam spěchat.
Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Hned v září začnu připravovat návrhy kostýmů pro jeden pražský divadelní soubor. Začínám pracovat na nové kolekci štól, kterou brzy vystavím na Fleru, plánuji také několik nových šatů. Budeme pokračovat v rozvoji kolekce Dell'arte, před Vánoci bude módní přehlídka. Ráda bych se zúčastnila trhů s nezávislou módou a budu se dál věnovat zakázkové tvorbě.
