Neustále tvořící a permanentně v pohybu. Jestli něco u Maya.art nenajdete, tak je to stereotyp a nuda. A pro její tvorbu to platí dvojnásob! Žádná technika jí není cizí, nebojí se jich spojit i více najednou a vytvořit tak něco, co ještě nikoho nenapadlo. Pokud hledáte originální šperk, jste na správném místě! A rovnou se poohlédněte i po nové šperkovnici. Tenhle nákup bude velký. :)

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Tvoření všeho druhu mě bavilo odmala. Šikovné ruce mi do vínku dali rodiče. Mamka věčně háčkovala a pletla. Táta byl každý víkend ve své dílně, kde vznikla i jedna z mých nejoblíbenějších pomůcek. Jeho rukama vyrobený dřevěný tkalcovský stávek. S babičkou, která pracovala jako keramička, jsem se učila paličkovat a seznámila se s keramikou. Pamatuji si, jak mě vždycky lákala její komoda plná korálků. Ze všech možných, ke kterým jsem se dostala, jsem vyráběla korálková zvířátka. V době mého dětství to byl, myslím, velký hit. A k tomu i drhání a náramky přátelství…
S nadsázkou říkám, že mi práce s titěrnými korálky byla předurčena, jako rozená Titěrová jsem je nemohla minout. :)

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Dá se říct, že nemám jen jednu techniku oblíbenou. Moje tvorba jde napříč přes práci s přízemi po korálky, od drhání a háčkování až po tkaní a šití korálků. Ráda techniky střídám, nemám ráda stereotyp, proto u žádné nezůstanu příliš dlouho a proložím ji po čase jinou osvojenou. A mám to štěstí, že si ke mně našli cestu milí zákazníci, kteří stojí každý o jinou část mé tvorby. Věnuji se technikám tisíce let starým a baví mě fakt, že jim v dnešní době můžeme dávat novou tvář. A úplně nejlepší pocit mám, když můžu techniky kombinovat a vyrobit tak třeba originální místo pro odpočinek. Jako je tomu u mé dcerky v pokojíčku, kde v mezičase mezi zakázkami po chvilkách drhám teepee a chystám se na vlastní drhané polštářky a háčkovaný kobereček do něj. :)

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Zakázková výroba mým původním záměrem určitě nebyla. Ale přece jen se věnuji tvorbě už přes deset let, na Fleru jsem od roku 2009, a tím se samozřejmě postupně moje tvorba posouvala a vyvíjela. Postupem času jsem přišla na to, že je zakázková výroba zároveň skvělý zdroj inspirace. Často mě zákaznice od nějakého mého výrobku zavedou s myšlenkou ještě dál. A to mě neskutečně baví. Ta rozmanitost, ta pestrost tvorby. Žádný stereotyp. Začala jsem na tomhle faktu dokonce stavět mé poslední kolekce šitých šperků, kde přímo vybízím zákazníky k výběru barev na míru.
Protože mám ráda módu, inspirací je mi i ta. Touha po tom vyrobit si nějaký nový šperk na míru, který nikdo jiný mít nebude. Vyrobit si na léto k jednoduchým šatům drhaný pásek, pověsit si doma svýma rukama vyrobenou drhanou dekoraci. Narození naší malé bylo taky velkou inspirací v tvorbě, měla jsem potřebu jí vyrobit vše, co šlo, v mé dílně. Kobereček pod hrazdičku, dekoraci s minilapáčky do pokojíčku, kousátko apod. Vždycky mi život přinesl sám nějaký nový impuls pro tvorbu, kterou jsem pak zároveň nabídla dál.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Dřív jsem neměla svou dílnu a tvořila prostě všude. Ve chvíli, kdy jsme prozatím z jednoho budoucího dětského pokoje dílnu udělali, a manžel mi pomohl vybudovat můj vysněný prostor, moje království, narodila se nám dcerka a já opět tvoření tahám všude, kde je třeba. Až je to někdy k vzteku, že je tvořivý materiál prostě všude. Když ale přijde moje chvilka a já se do dílny můžu zavřít, užívám si to moc. Ten prostor, to moje místo. V létě je mojí nejmilejší dílnou příroda. Když si můžu sednout na čerstvý vzduch a tam ruce zaměstnat. Například takové bavlnky jsem vždycky brala všude na cesty a drhala, kde to jen šlo. Na pláži, v zimě na svahu, v letadle, v autě na cestě po dálnici. Nudu já prostě neznám. Bavlnky jsou skvělým parťákem, nic neváží, nepotřebuji k drhání nic víc než moje ruce, zato titěrné korálky by se mi všude rozkutálely… Drháním na cestách vznikaly i dvě z mých kolekcí drhaných šperků, které mají v rodném listu hory i moře. :)

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Tenhle sen zrál poměrně dlouho. Proměnit svůj koníček ve skutečnou práci. Tíhla jsem k tomu vlastně už při zvažování studií, ale jak to tak bývá, raději mě rodiče navedli ke studiu jiného oboru s myšlenkou, že se k tvorbě můžu vrátit vždycky. Po studiích na Přírodovědecké fakultě UJEP oboru biologie – zeměpis, jsem dostala nabídku učit na našem gymnáziu. Velký zlom nastal ve chvíli, kdy jsem po osmi letech učitelství cítila potřebu změny. Pocit, že chci v životě zažít víc než jednu pracovní zkušenost. Touha po tom, zkusit si splnit sen. Pocit, že musím udělat v životě změnu, aby se vše rozhýbalo správným směrem. A tak se tak i stalo. Dala jsem v práci výpověď, pustila se do tvoření naplno, rozšiřovala obzory i v jiných oborech po brigádách, a tak i poznala svého muže… Někdy stačí jeden krok a život se rozeběhne tak, jak jsme si dlouho přáli.
Je to tři roky, co jsem si založila živnost, a až teď mohu říct, že se propracovávám do stavu, který mě baví, kdy se zákaznice vracejí, chtějí vyrábět na zakázku, vymýšlíme spolu nové šperky, a nejen ty… Každý, kdo se na tuhle cestu vydal, ví, že za tím stojí moře práce, která ale člověka těší a naplňuje.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Techniky jsem si všechny osvojila už v dětství a v dospělosti je jen rozvíjela, kombinovala je a používala nové materiály a podoby výrobků. Co jsem ale určitě v začátcích ocenila, byly zkušenosti druhých, jak se postavit na vlastní nohy, jak se nebát jít svou cestou. V tom mě moc inspirovala kniha od Kristý Dolejšové "Bez filtru" vydaná v pro mě zlomovém roce 2018, kterou jsem zhltla jedním dechem. Pak taky "Továrna na sny" od Anie Songe a vydané povídání Anie s jejím manželem o jejich cestě k podnikání. Podporou mi byla spousta motivačních knih, kde je v nejedné psáno „skoč, křídla roztáhneš cestou“. Tahle věta se stala trochu symbolem mého pro někoho bláznivého kroku (opustit jistou práci s hypotékou na krku a pustit se do nejistých vod podnikání), který mi ale změnil život na všech frontách. Já ovšem věřím v energie vesmíru, že si do života můžeme přitáhnout přesně to, co si přejeme.
Za poslední rok mi pak jsou velkou inspirací a pohonem, jak se zlepšovat a rozvíjet, kurzy od holek ze "Za kreativní sítě".

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Nejvíc pyšná jsem na drhané teepee, které roste už nějakou dobu u dcerky v pokojíčku. Vždycky mě lákaly velké projekty, ale nějak jsem se bála do nich pustit. Nutno dodat, že to byla i otázka financí, moct si dovolit pořídit víc materiálu, než který ve skutečnosti prodám. Do takto velkého jsem se vrhla až teď. Věnuji se mu ale jen ve chvilkách mezi objednávkami a časem s rodinou…
Ze šperků, které mě opravdu těší, zbožňuji svoji poslední kolekci šitých šperků STITCHED EARRINGS zdobených japonskými korálky a Swarovski elementy. Hezky se propojují s tkanými náramky a jednoduchým zdobením na zápěstí. Na tuhle svou tvorbu jsem taky pyšná, cítím v ní totiž velký posun od bižuterie ke skutečným pokladům, které podtrhují ženskost a osobitost. Kolekce NEKONEČNĚ OSOBITÁ je pak místem, kde se každá zákaznice může najít ve stylu, který mně je blízký, a uzpůsobit si ho do svého nekonečně osobitého stylingu výběrem oblíbených barev. V neposlední řadě ráda nosím a tvořím tkané kožené náramky WEAVED BRACELET, které taky nabízí tvorbu na míru. A symbolickou se mi stala kolekce MACRAMÉ NECKLACE. Ta mě provází od samého začátku mojí tvůrčí cesty.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Našla bych si dřív skupinu lidí, kteří mi rozumí. Až za poslední rok mě tahle věc napadla. Přidala jsem se do FB skupiny tvůrců, kde si společně radíme, pomáháme, konzultujeme… Je to skvělé místo, kde se člověk může inspirovat, hlavně se poradit, když se člověku něco nedaří, podělit se o zkušenost, a navíc i seznámit s dalšími tvůrci. Ono totiž i když se člověk doma může svěřit muži, rodině, přátelům, poradit se s nimi, co a jak v podnikání dělat, stejně člověku nejvíc porozumí ten, kdo se tvůrčí činnosti a všemu kolem toho taky věnuje.
A možná bych si našla cestu k dalším kurzům, jak se rychleji zdokonalit v mnohém, co k práci potřebuji. Jsem samouk, proto všechno od tvorby, přes focení šperků zrcadlovkou, prezentaci tvorby, až po vyřizování objednávek si dělám sama. Možná bych dřív zašla na nějaký kurz focení, ač jsem se pro svou potřebu vše naučila sama a vnímám to teď tak, že je tím aspoň znát můj pohled na šperky, můj rukopis na fotkách.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Miluji obrázky od TELLA, hned několik jich od nich doma na zdi mám. Asi že mám k přírodě blízko, věděla jsem hned, že tyhle plakáty mi mají zdobit můj první byt. Protože jsem správná ženská, zajímají mě kabelky a ráda se kochám, co nového zas na trh pošle Dara bags. A že miluji i sport, v poslední době mě nadchla i tvorba BHiStyle, kde jsem si hned musela objednat nový komplet pro svoje tréninky. :)

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Celý život mě provází nejen láska k tvorbě, ale i chuť se hýbat. Pohyb je nedílnou součástí života, při kterém vypínám a odreaguji se od všeho. Ráda si vyjedu s manželem a dcerkou na kolo. Proběhnu se po lese, vyjedu na in-liny, v zimě na lyže. Či si aspoň doma trochu protáhnu tělo. Člověk by nevěřil, že i pouhých deset minut denně udělá svůj skutek a je hned líp. Endorfiny prostě dělají své. :)
Jinak jsem vyloženě výletní typ. Miluji výlety do přírody, cesty za hranice nebo gastronomické výlety, které mě naučil manžel. Sám velmi dobře vaří, proto si rádi dopřejeme dobré jídlo a chvilku pro sebe u něj. A protože miluji víno a kávu, pak mě zaručeně vždycky zlákáte do kavárny. :)

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Nikdy jsem neuměla plánovat příliš dopředu, ale spíš žít tady a teď. S jistotou ale můžu říct, že jsem se před deseti lety viděla jako vdaná maminka, což se mi splnilo a jsem za to vděčná. Nicméně profesně jsem pouze věřila svým snům, že snad jednou svůj koníček proměním ve skutečnou práci. Pak tedy zpětně můžu říct, že ač mi plánování v mé kreativní chaotické duši není příliš vlastní, tyto sny se mi splnily. A tak si pro příští rok ordinuji rozšíření míst, kde se lidé mohou s mojí tvorbou setkat – kamenné obchůdky. Zatím mě můžou najít v Praze a Hradci Králové. A pro příštích deset let doufám, že mě budou provázet nápady a múza mě nebude opouštět. Nezlobila bych se ani, kdybych zvládla své šperkařské zkušenosti obohatit o práci s ušlechtilými kovy. Po rekvalifikačních kurzech jsem pokukovala už pár let zpátky, byla to ale vždycky otázka peněz a časových možností. Tak uvidíme, co další roky přinesou. :)

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Ať se rozhodně nebojí zkusit se vydat vlastní cestou. Litovat jednou člověk může jen toho, co neudělal a nezkusil. A věcnou radou by pro začínající umělce byla určitě cesta za skupinou lidí, která bude mluvit stejnou řečí, rozumět jim a budou se v ní cítit jako se svou druhou rodinou. Ta je totiž na cestě za jejich snem může podpořit. :)