Zatímco její spolužáci hltali fotoromány a články o celebritách v Bravíčku, ona si listovala Praktickou ženou a sbírala inspiraci. Miluje akvarel, a když zrovna nic netvoří, píše pohádky. Seznamte se s Markétou Stříteskou, umělkyní s nespočtem talentů a velkou vášní pro tvorbu.

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
V první řadě bych vás všechny ráda přivítala ve svém malovaném světě. Jmenuji se Markéta. Pocházím z Františkových Lázní, ale ve 20 letech jsem se přestěhovala do Prahy za studiem a prací. Poslední roky žiji v Šestajovicích u Prahy, kam jsem se šťastně provdala. Moje cesta k tvoření byla úplně přirozená. Už jako malé dítě jsem si ráda malovala, pletla nebo šila na panenky, vyráběla ze svíček další svíčky (hra na chudobu se to jmenovalo), háčkovala nekonečně dlouhé řetízky (z kuchyně přes chodbu až do obýváku), ale třeba i hňácala dohromady ovesné kuličky podle Kuchařky kačera Donalda (v pokojíčku na koberci)... A asi ve 13 letech, když spolužáci odebírali Bravíčko, já jsem začala odebírat časopis Praktická žena.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Vyhrál to u mě akvarel. Na základce jsem vodovky nesnášela. Přitom to bylo to nejčastější, čím jsme malovali. Asi že to bylo nejlevnější. Ale malovat vodovkami, resp. akvarelem, je tak trochu věda. Kdo to s nimi neumí, je z nich nešťastný a obrázek se mu nedaří. Kdo se to naučí, ten si akvarel zamiluje. V rámci akvarelu je řada technik, jak s ním pracovat, a spousta různých vychytávek. Akvarel je lehký, vzdušný, má svoji hlavu a umí vás překvapit nádhernými efekty.

Ale občas zkouším malovat i akrylem.

Kromě klasického malování se věnuji také ručnímu vypalování do dřeva. Fascinuje mě na tom to, že maluji, a přitom k tomu nepotřebuji žádné barvy. Nejraději vypaluji obrázky betléma do dřevěných domečků nebo různé domovní cedulky, což můžete vidět na mém druhém profilu MarStr.

A další z mých oblíbených technik je také háčkování, čímž vás zvu na můj třetí, háčkovaný profil Margherita návody. Nebaví mě dělat pořád to samé, tak ráda tyto činnosti střídám.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
S inspirací je to různé. Někdy mě nápad, co namalovat nebo vytvořit, praští z ničeho nic do hlavy a hned jdu na to, i když jsem zrovna nic tvořit nechtěla. Někdy mám naopak chuť něco vyrábět nebo malovat a nevím co. To se potom zahloubám do sebe a usilovně přemýšlím. Tímto přemýšlením trávím nejraději čas na cestě vlakem z práce domů. Inspiraci často hledám ve svém nitru, ve své mysli a představivosti. A když se stane, že mě zákazník osloví s nějakým přáním na míru, tak jsem za to ráda a cítím určité nabuzení na tu práci. Ale musím na to mít zrovna čas. Takže třeba před Vánoci nějakou složitější práci na zakázku moc nevítám.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Nejlépe se mi tvoří doma v mé malinké dílničce, kterou mi můj milovaný manžel zařídil nábytkem na míru podle mého nákresu. Jsem vděčná za to, že mám oddělený prostor od obytných místností, který mohu kdykoliv zavřít a nechat v něm rozdělanou práci. Nejlépe se mi tvoří později večer, když už vím, že pak nic nemusím, jen se umýt a jít spát. A ideální je, když jsem já ve své pracovně a manžel v té své. Já maluji nebo něco vyrábím, případně píšu pohádku, a manžel něco ťuká do počítače a u toho v přestávkách cvičí na trumpetu. Takové chvíle máme oba moc rádi.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
To si uvědomím pokaždé, když vyplňuji daňové přiznání nebo dělám jinou otravnou administrativu související s mojí živností. Sice mám jinou práci, která mě opravdu živí, ale svůj obchůdek na Fleru beru jako takový vedlejšák. I když od listopadu do Vánoc už to vypadá spíš jako práce na poloviční úvazek, jako noční směna.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Řekla bych, že kurz, resp. kurzy. Každý kurz probíhal asi tři měsíce tři hodiny týdně a takto jsem absolvovala několik různých zaměření – akvarel, knižní ilustrace, akryl, kresba... Až poté jsem si otevřela na Fleru profil s malováním a cítila jsem, že jsem se opravdu posunula. A samozřejmě mi naprosto nejvíc pomohl Fler samotný. Kdybych totiž neměla odbyt, který mi Fler zajišťuje, tak by mě tvorba tolik netěšila. Ten pocit, že něco vyrobím nebo namaluji a někdo to ocení natolik, že si to dokonce i koupí, ten pocit je k nezaplacení.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Pyšná je silné slovo. Jsem spíš mírně sebekritický člověk. Ale mám ráda své vánoční ilustrace a výrobky z nich, především pohlednice, přáníčka, visačky, magnetky... Top motiv jsou asi ptáčci.

Ale mám radost i ze stolních her, které jsem začala vyrábět. Myslím tím různá pexesa, nejprodávanější je asi to vánoční, a pak jsem si dala také hodně práce s bingem. Mimochodem, je to skvělá zábava na Silvestra.
A ještě zde zmíním jeden počin, a sice psaní pohádek a jejich společné ilustrování v rámci našeho Fler klubu Pohádková ilustrace. Díky tomu vznikají obrázky, které by mě jinak nenapadlo malovat, jako třeba obrázek čápa, který čte pohádku nemocné vráně.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Asi ano. Lituji, že jsem nešla studovat nějakou uměleckou školu. Tam, odkud pocházím, nejsou v tomto směru moc žádné příležitosti. A já jsem v době rozhodování o střední škole dala přednost tomu mít školu blízko domova. Ještě teď mám touhu přihlásit se na nějakou uměleckou školu, ale žádnou není možné studovat při práci, což mě mrzí. Naštěstí malovat a tvořit může člověk i bez školy, a dokonce se tím může třeba i živit. To je paráda.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Kde jen začít... Tak určitě nakukuji ke konkurenci. To proto, že ji obdivuji. Okouzlila mě malířka Zdenka Zoorova, u které jsem už i nakoupila. Fascinuje mě také Radka Brůnová a její podivné motivy. I její dva obrazy visí u nás doma. Samozřejmě také často sleduji své kolegyně z klubu Pohádková ilustrace. S mnohými jsme už kamarádky na dálku a jsem za ně moc ráda. Nemohu je jmenovat všechny, protože jich je hodně, ale jejich práci si můžete prohlédnout v rámci mých pohádek. Ale přeci jen zmíním ty nejaktivnější členky klubu a moc jim děkuji za spolupráci - StoneJane, MARTINA-ART, e-zaba... Obdivuji také nádhernou práci dalších dvou členek klubu, které se zabývají především keramikou. Je to VeronikaArt a Markéta Kočida. A napadají mě další a další tvůrci…

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Když netvořím, nepíšu pohádky, nejsem v práci nebo nemusím zrovna dělat domácí práce..., tak nejraději trávím čas relaxem. Miluji chvíle u nás na zahrádce o víkendu ráno, když jsou ještě všichni zalezlí a já si udělám něco k snídani a sním si to na terase. Pak chodím po zahradě a zkoumám každý detail na rostlinkách, jak už poporostly, co se kde červená, co jak kvete nebo plodí... Zahradničení patří také k mým velkým zálibám, což jsem zdědila po tatínkovi, zahradníkovi z povolání.

Nejsem žádný sportovec, ale abych měla pohyb, tak se snažím každý den chodit rychlou chůzí u nás po městečku mezi domky a u toho také relaxuji. Koukám, jak si kdo zařídil zahrádku, a i tímto sbírám inspiraci. A při procházce také ráda hledám pěkné místo, kde bych mohla vyfotit nějaký svůj nový výrobek. No a teď na podzim a v zimě si užívám relax u krbu s horkým čajem nebo medovinou. Koukám do ohně a myšlenky nechám volně běžet.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Nejhezčí by pro mě bylo, kdybych mohla nechat práce v kanceláři a živit se jen výtvarnou činností. Za rok to ještě nevidím, ale za deset let by se mi to třeba mohlo poštěstit. Další sen je vydání knížky pro děti z mých pohádek nebo se podílet na nějaké výstavě obrázků pro děti nebo mít dokonce výstavu vlastní. Tak uvidíme, co mě ještě čeká…

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Nejdůležitější je mít ten správný zápal a pak také trpělivost, když se hned ze začátku nedaří. A co bych poradila? Mějte dostatek zboží na výběr. Pořizujte kvalitní fotografie výrobků bez rušivých elementů. Buďte na Fleru aktivní. Nebojte se založit si živnostenský list. Stanovujte ceny poctivě k sobě i ke konkurenci. I když vás Fler třeba neživí, dělejte, jako by vás živil. Tak budete moci být hrdí na svou práci a bude se vám dařit.
A kdyby tady byla ještě otázka, co bych vzkázala svým zákazníkům, tak by to byla velká slova poděkování. Každá objednávka mi dělá velkou radost a je pro mě povzbuzením k další práci. A všem čtenářům přeji, ať se jim dobře daří a v klidu si užijí přípravy na Vánoce. Nemá to být o stresu a nestíhání, ale o tajemném očekávání a těšení se na pokojné vánoční chvíle.