"Když jsem přišla na Fler, nedalo se v té době stříbro volně sehnat. Ani ve snu mě nenapadlo, že bych se tvorbou stříbrných šperků mohla živit..." vypráví mladá maminka Helena Brtnická, zahradnice a šperkařka z Tišnova, kterou na Fleru najdete pod přezdívkou "Helísek".



Měď. To byly její první pokusy, když si asi v 15 letech vyrobila první náušnice z měděného drátku, který měli doma na vánoční ozdoby. "Jde s ní začít jako s dostupným materiálem, na kterém se naučíte techniku," říká Helena. "Než jsem přišla na Fler, ani jsem stříbro nepoužívala. Nedalo se tu totiž jen tak sehnat, práce s ním byla vázaná živnost. Ptala jsem se tenkrát i šperkařek na trzích, kde kupují stříbrné drátky, a rovnou mi řekly, že je neseženu. Internet v té době ještě nebyl tak rozjetý a já vlastně ani netušila, že si ho mohu objednat z ciziny.
Pak jsem ale přišla na Fler a tam jsem ty stříbrné dráty uviděla. A najednou jsem zjistila, že si je z Anglie můžu taky objednat. Dnes byste řekli - taková drobnost. Ale já byla v tu chvíli neskutečně nadšená! Stříbro!"

Přišlo to stříbro a s ním možnosti zpracování kamenů, kamínků... Tedy i vyšší pořizovací náklady materiálu, větší náročnost na zpracování - změnil se v tu dobu tvůj přístup ke šperkařině?
No hlavně mě to strašně najednou chytlo. Bylo to rok po mých bakalářských zkouškách. Studovala jsem na Mendelově univerzitě v Brně obor Zahradní architektura. V tom období jsem byla ze školy hodně unavená a přepracovaná. Na školu jsem často už neměla sílu. Někdy jsem si říkala, že ji snad ani nedodělám. Matně si vzpomínám, že někdy tam, v létě, na mě poprvé problikl Fler.cz a já si řekla, to jsou zajímavé stránky, sem se vrátím. A pak jsem na něj zapomněla.
Znovu jsem na něj náhodou narazila na podzim... Měla jsem po zkouškách, v hlavě čisto, a tak jsem se zaregistrovala. Měla jsem s sebou na privátě zrovna ty měděné drátky a korálky, nějaké kamínky, tyrkenit, ze kterých jsem vyrobila první náušnice a náhrdelník na prodej.
A ty korálky, stříbro a kamínky mě ze všeho vytáhly. Zase jsem našla chuť něco tvořit.


Jak vnímáš svou drobnou šperkařinu vedle krajinotvorby, které se také věnuješ?
Inspirace je u mne pořád stejná. Příroda, krajina, rostliny, stromy, les, louka, zahrady... Je to taková dokonalost, že já se jí můžu snažit trošku inspirovat, ale vytvořit něco tak úžasného, jako jsou třeba kvetoucí lípy, červnové máky v zeleném ječmeni a nad nimi ranní mlha... Nebo rozkvetlá louka, to je podle mě nemožné. Ale je to taková nádhera, že mi to znovu a znovu nedá. Asi to budu pořád, ve špercích i v zahradách, zkoušet.

Vytvořila jsem například šperky, které byly inspirované chrpovým polem, takže šlo i o větší celky. Momentálně ovšem i díky tomu, že máme malou Rozárku, je pro mě drobnější práce jednodušší. I tak se na jednotlivosti ve šperku ráda soustředím, protože tam se můžu zaměřit čistě jen na list či květ, ale v zahradní architektuře to nelze. Na druhou stranu mě někdy i v té šperkařině mrzí, že nemohu nebo zatím nedokážu úplně obsáhnout celek. Jenže to už jde o velké projekty, náročné na materiál, můj čas a tím pádem i na finance zákazníka. No a v neposlední řadě - s malou Rozárkou mám také radost, že malé šperky - na rozdíl od velkých projektů - zvládám dokončit.

Co všechno ještě práce se stříbrem obnáší?
Řemeslo vždycky musíte dokonale ovládat a já se je také stále učím. Na druhou stranu i omezení technologií, kterou aktuálně zvládáte, má své výhody. Třeba když jsem zpočátku používala pouze stříbrný drát a kamínky ve formě korálků a brioletek. Je to na jednu stranu omezující co do možných tvarů, ale na straně druhé vás to vyloženě nutí přemýšlet, jak pouze s tímto realizovat svou myšlenku. Rozvíjet se někam, kam byste se možná jinak nedostali.
Pak jednou přišel ten správný čas a já si pořídila jednoduchý hořák za tisícovku. Jsem vodní znamení a k ohni mám docela respekt. Navíc zpočátku jsme ještě bydleli v podnájmu v jednom pokoji, dnes už máme dva! , a s ohněm jsem začínala na stole, na jehož druhé půlce stál počítač. Měla jsem z pájení v domácích podmínkách opravdu strach. Ale chtěla jsem pájet, a tak jsem se to sama za pomoci knih jakž takž naučila.
Dalším stupněm, jak mít práci čistší a lépe zpracovanou, byl víkendový kurz u Frapého (www.fler.cz/frape).
Pro práci se stříbrem už také musíte být registrovaní na puncovním úřadě, musíte mít váhy, což je asi největší investice, a ne každému se vyplatí.



Ke svým šperkům často používáš vlastnoručně barvené šňůrky a jsi velkým příznivcem barvení přírodními materiály. Který z nich tě v poslední době zaujal?
Ano, barvení rostlinami je další moje velká vášeň, v níž můžu uplatnit svou lásku k rostlinám zas na jiném poli. Letos jsem si třeba vypěstovala indigo. Pravý indigovník je keř, který doma nevypěstujete. Ale ta látka, kterou indigo barví, se dá s nižší výtěžností získat i z jiných rostlin. Já jsem si vypěstovala rdesno barvířské - japonské indigo, z jehož listů je možné získat barvivo pro barvení do indigové modři.

Vybavíš si výrazné momenty, které tě posunuly od tvorby pro radost k profesionální práci?
Když jsem zjistila, že existují všechny ty krásné "stříbrné" a "kamínkové" obchody na internetu, zrovna jsme jeli s mužem na pár dní do Paříže. V čerstvém přívalu nových informací jsem si jich tedy předem pár v Paříži našla a poslední den pobytu jsme zašli do toho neuvěřitelného světa kamínků a korálků. Prošli jsme jich mnoho a zakončili jsme to šílenství v obchodě se zlatnickými potřebami. Tam jsem si koupila své první profesionální nástroje. Spoustu kamínků, několik šňůr, i korálků a zlatnické kleště. Všechno se to seběhlo najednou, byl to docela fofr. Druhý - a úplně zásadní vliv - měl Fler. Líbilo se mi, že se tím lidé živí, ale fakt mě to samotnou nenapadlo. Když jsem tam začínala, byl to úplně první rok Fleru. To ještě nebyly Fler kluby, kde se dnes lidé sdružují a díky nimž se i autoři vzájemně skvěle motivují. Právě díky této zpětné vazbě se rozvíjíte.
Rozvoj díky Fleru ale pocítíte i v jiných oblastech, třeba v sebepropagaci. Pamatuji si, když mě tenkrát majitel Fleru pan Kubeš pochválil za nádherné fotky. A já, když je dnes vidím... A to jsem kvůli nim tenkrát běhala po okolním lese, šplhala do svahů a lezla po stromech. :-))
Fler nakonec může i za to, že mě vůbec napadlo pátrat po stříbře. A tak je vlastně tak trochu spolutvůrcem mé stříbrné zahrady.

Text a foto: Helena Görnerová

 

 

Praktická žena březen 2014

Nová praktická žena nás už láká jarem. Na své si přijdou milovnice výšivek i šperků (návod na pletený kožený náramek doprovází opět video) nebo ty, kterým učaroval patchwork.

Můžeme si vytvořit deku štěstí, ale také textilní obraz, vyzkoušet decoupage a vyšít herbář...

Děti jistě nadchnou hračky z textilního hada... Praktická žena je opět plná inspirace a nápadů.

Praktická žena je také již na stáncích. Najdete ji také na publero.com a floowie.com nebo na www.praktickazena.cz.