Dnešní téma je nasnadě. Všechny nás přece přinesl čáp :)
Dnešní děti už se tak často nedozvědí, že je přinesla velká voda a babka je vylovila hráběmi, jak se dříve říkávalo na Moravě a Valašsku. Skutečnost, že kluky nosí čáp a holky vrána, vám ale vysvětlí lecjaké dítě i dnes.
Kdysi se děti rodívaly ještě většinou doma, a nikoli v porodnici, a jejich starší sourozenci bývali nesmírně zvědaví a chtěli vědět, odkud se nové miminko vzalo a proč leží maminka v posteli, jako by byla nemocná nebo zraněná. Namísto toho, aby jim rodiče řekli pravdu, vymysleli si pro ně pohádku, která jeho nenadálý příchod a matčinu slabost vysvětlovala. Vykládali dětem, že děťátko přinesl čáp, a když je matce předával, klovl ji do nohy, takže začala krvácet. To dobře vysvětlovalo, proč musí matka ležet v posteli, to, jak náhle se dítě doma objevilo, a dokonce i zakrvácené lůžkoviny. Děti takové vysvětlení přijímaly a stala se z něj oblíbená legenda, známá po celém světě. Proč byl ale vybrán právě čáp?
Matanga, hrnek "Budeme mít miminko"
Dřevěné fotoalbum, Dřevěné fotoalbum Čáp
Tato legenda se rozšířila do světa z těch oblastí Evropy, kde čápi každoročně hnízdí na střechách domů, zejména z Německa, Holandska a určitých částí Skandinávie. Tamější lidé si povšimli, že tito obrovští ptáci, dostatečně velcí a silní na to, aby dokázali unést těžká břemena, například novorozence, se každý rok navrací na stejné místo. Mnoho majitelů domů začalo stavět na svých střechách speciální plošiny, aby se u nich čápi usadili.
Přes den se tito ptáci vydávali za potravou do okolních říček, jezer a močálů. Přesně do míst, kde údajně přebývaly duše nenarozených dětí. Bylo pro ně tedy jednoduché děti najít a odnést je s sebou do hnízda, odkud se s nimi mohli spustit komínem do ložnice rodičů. Protože byli sami známi jako vynikající rodiče a starali se o svá mláďata s velkou láskou a oddaností, byli pro přinášení lidských mláďat kandidáty velmi vhodnými.
A čáp, tříkilový opeřenec s ostrým zobákem, nosí stejně tolik vážící závaží vysoko nad střechami domů odpradávna.
Zlatnice Bára, Brož holka, nebo kluk
Pokud snad někomu připadá divné, že si lidé vymysleli pohádku, podle níž je dítě přinášeno do matčiny ložnice odněkud zvenčí, stojí za to si připomenout, že v dřívějších dobách byla rozšířena víra ve velkou Bohyni matku neboli Matku přírodu, která měla veškeré přírodě, včetně lidských mláďat, dávat život. Údajně tvořila nové děti z vlastního těla, ze země samotné, a umisťovala je na zemi tak, aby je lidé našli. Někdy rodiče dětem říkali, že nově narozené děťátko objevili v hlávce zelí, pod angreštovým keřem nebo na jiných podobných místech, jednoduše tam, kde je Matka příroda položila.
Jestliže máme toto na paměti, je čáp z legendy pouze obyčejným poslem, který šetří matce starosti s tím, aby šla své nové dítě hledat. Jedná se o přiměřenou službu za dobré místo k hnízdění, jež mu dům, kde matka žije, poskytl.
Luffa, Malovaná břidlice Čapí hnízdo
Staré slovanské přísloví říká, že tam, kde se usadí čáp, přijde do rodiny štěstí. Však již Ladovy, Švabinského, Mánesovy či Alšovy obrazy zachycovaly pohodu venkovského života právě v souvislosti s přítomností čápů.
První zmínky o hnízdění čápů v Čechách pochází již z r. 1336. Čáp je důležitý heraldický symbol (čáp bílý je národní pták Litvy nebo třeba symbol města Haag v Nizozemí) a dostal se i do lidových pranostik. Např. Na svatého Řehoře, (12. 3.) čáp letí přes moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
„Přelétá-li čáp dům, kde leží šestinedělka, lze čekat za rok dalšího potomka,“ říkávalo se v nejedné vesnici. Čím si ale vlastně vysloužil tu moc nad životy lidí? Přispějí k tomu už dávné mýty. U starých Egypťanů čáp reprezentuje duši člověka. Návrat čápa, případně volavky, znamená návrat duše, znovuzrození.
Do širokého povědomí ale čápa jako symbol zrození dostane až Hans Christian Andersen (1805–1875). V jeho pohádce hází chlapec na hejno čápů klacky a kameny. Čápi ho potrestají tím, že jeho rodičům přinesou mrtvé novorozeně.
Šaman spálovský, Plastika Pták velký
Česká ornitologická společnost vyhlásila čápa bílého a čápa černého ptákem roku 2014.
Oba tyto druhy žijí v ČR. Bílého u nás hnízdí kolem 800 párů. Délka dožití ve volné přírodě je průměrně 8–10 let, dosavadní známý rekord je ale neskutečných 34 let a 10 měsíců!
Čáp černý je menší, mláďata se mu ale rodí čistě bílá. Na rozdíl od čápa bílého je plachý introvert. Zobákem klape zřídkakdy, vydává spíš zvuky připomínající papiňák, když upouští páru.
Atelier ZZ, Malba Až přiletí čápi
Ivana Frimlová, Tisk Čáp černý
Čáp bílý se vyskytuje a hnízdí ostrůvkovitě po celé Evropě kromě britských ostrovů a severní Skandinávie. Dále hnízdí i v severozápadní Africe a ve střední Asii. Zimoviště má v subsaharské Africe, kde vznikla i malá hnízdní populace zřejmě z jedinců, kteří se rozhodli nevrátit do Evropy. Vyhýbá se souvislým lesům, vysokým horám a extrémně suchým oblastem.
Délka těla je 95–110 cm a rozpětí křídel 180–218 cm, samec je o něco větší než samice. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,3–4,4 kg. Ve zbarvení převažuje bílá barva, letky jsou černé, zobák a nohy červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladý pták má matněji červený zobák s tmavou špičkou. V letu drží na rozdíl od volavek a pelikánů krk natažený.
Foto: Dana Taberima, Unsplash.com
V Evropě je populace čápa bílého ve většině zemí na vzestupu, u nás je považována za stabilní. Naši tažní čápi se objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Někteří samci jsou tak nedočkaví, že bezprostředně poté, co jejich paní dorazí ze zimní dovolené, ji ani nenechají vybalit a už se dožadují drobných (a někdy nejen drobných) pozorností :) Samička si v tuto chvíli musí dávat pozor na zobák, aby je mimoděk neodbyla klapáním: „Vlez mi na záda.“ Protože právě tak u nich páření probíhá.
Ilona Šlechtová, Poštovní schránka čáp
Hnízda dnes najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy. Zpravidla platí, že čáp dává přednost vyvýšeným místům obklopeným otevřenou krajinou, aby mohl při odletu z hnízda seskočit a roztažením křídel se snadno dostal do vzduchu. Na hnízdě se oba partneři zdraví hlasitým klapáním zobáku s typickým záklonem hlavy.
Čápi si bývají věrní, ale jako téměř všude i zde mohou během jarních námluv propukat dramatické manželské konflikty, které někdy končí krvavým zraněním a výměnou partnera. Poprvé hnízdí čápi kolem 5. roku věku a zaznamenána byla hnízdění i 20 let starých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na 2-5 vejcích sedí čápi v průměru 33 dní a mláďata jsou krmena další dva měsíce. V péči i krmení se oba partneři střídají. A že se rodiče musí jaksepatří ohánět, vždyť za měsíc ze 7 cm velkého mláděte musí narůst velký čáp! Mláďata se ve stáří 14 dnů začínají držet na nohou a od 25. dne již na hnízdě zpravidla stojí. Hnízdní péče trvá zhruba 8 týdnů a po dalších 10 dnech jsou mláďata již plně samostatná.
Foto: Rodrigo Rodriguez, Unsplash.com
Koncem července většina čápů svá hnízdiště opouští, shromažďují se na loukách a koncem srpna se vydávají na dlouhou cestu do Afriky.
Cesta trvá cca 3 měsíce, někdy ve výšce až 9 000 m. V posledních letech jsou však čím dál častěji zaznamenány případy čápů zimujících na jihu či jihovýchodě Evropy (zejména ve Španělsku a Izraeli). Během tahu čápi většinou plachtí a využívají stoupavých termálních proudů nad pevninou. Proto nelétají nad mořem. Jarní tah je o dost rychlejší než podzimní. Ojediněle se někteří čápi na zimoviště nevydávají vůbec a zůstávají zimovat u nás. Tito jedinci se však bez pomoci člověka zpravidla neobejdou.
Potravou čápa bílého je především hmyz, žáby, myši a drobní plazi. Občas i ryby nebo mláďata jiných ptáků. Potravu loví za chůze, čímž se liší od volavky popelavé, která na svou kořist zpravidla nehnutě číhá. Čáp potřebuje v dosahu svého hnízdiště dostatek ploch ke sběru potravy, jako jsou pole, louky, pastviny a mokřady.
Bohouš a Bohunka, čapí hnízdo Bohuslavice u Trutnova, foto z webové kamery,
zdroj: www.capibohuslavice.cz
Spoustu čapích hnízd už můžete sledovat online, ty nejkvalitnější přenosy jsou zde: https://www.birdlife.cz/capi/webkamery/. Tyto stránky mapují i místa, kde čápi hnízdí, sledují vylíhnutí mláďat a spoustu dalšího. Dozvíte se tam, i jak postupovat v případě ohrožení hnízda nebo když najdete zraněného čápa. Prostě je to to nej pro čápomily! :)
Čapí celebrity a rekordmani
Bukáček
Největšími mediálními hvězdami u nás jsou v současnosti bezesporu Bukáček a jeho tři "dráčata" na hnízdě Mladé Buky na Trutnovsku. V loňském roce přišel Bukáček o samičku, jeho letošní partnerka Barunka bohužel letos zahynula také. Jelikož tomu tak bylo přičiněním člověka (zranění o dráty elektrického vedení), lidé zasáhli a usilovně zjednali nápravu. Zvedla se okamžitě ohromná vlna solidarity, pro účely pomoci byl dokonce zřízen transparentní účet. Krmení pro čápy sháněli dobrovolníci po celé republice a náhradní "maminky" je obětavě přikrmují na 12 metrů vysokém ocelovém sloupu. A jen díky tomu (a dojemné péči táty Bukáčka) už jsou z letošních prcků pořádní buclíčci :) Jejich příběh s napětím sledovala velká část našeho národa, mohli jste zahlédnout reportáž v novinách či televizi nebo článek na internetu. Ovšem jejich příběh vzbudil velké ohlasy i v zahraničí! Využijte tedy příležitost si tyhle celebrity užít, než nám odletí!
https://www.youtube.com/watch?v=3-UdOsBsyXQ
Kryštof nebo Kryštofa?
Dalším z čapích hvězd je čáp Kryštof z Polžic na Domažlicku. Kryštof je pro plzeňské ornitology prvním čápem sledovaným vysílačkou, u něhož mohli sledovat celou cestu do Afriky, pobyt v Senegalu a návrat přes Maroko, Gibraltar, Španělsko, Francii a Německo do Čech. Předchozí čápi uhynuli nebo se ztratil signál jejich vysílačky.
Návrat Kryštofa ochránci přírody netrpělivě očekávali a sledovali data z jeho satelitní vysílačky. Pták uletěl trasu 5 570 kilometrů a na Domažlicko přiletěl začátkem dubna. V Polžicích však už hnízdo obhajoval lichý samec. "Kryštof, u kterého se nakonec ukázalo, že není Kryštofem, ale že jde spíše o Kryštofu, kolem hnízda pouze kroužil. Nedařilo se mu na hnízdo usednout, a tak nocoval vždy pouze v jeho těsné blízkosti," popsal Karel Makoň z plzeňské Záchranné stanice živočichů. "V neděli ale už lidé zaznamenali na hnízdě první páření čápů, přičemž navrátilec z Afriky s vysílačkou byl v pozici samice. Data z vysílačky pak potvrdila, že čáp už po páření zůstal na hnízdě celou noc. O hnízdě se mi bohužel nepodařilo získat více novějších informací, ale věřím, že už mají plné hnízdo toho ochmýřeného hemžení :)"
Klepetan & Malena
To jsou jména dvou čápů, jejichž milostný příběh již 19 let sleduje snad celé Chorvatsko. A nejen Chorvatsko, čapí pár je známý po celém světě a už mnohokrát se o něm psalo také v zahraničním tisku!
Vše začalo v roce 1993, kdy samici čápa (Malenu) postřelil myslivec. Místní učitel, pan Stjepan Vokič, ji našel, zachránil a tak trochu adoptoval, vzhledem k tomu, že ve volné přírodě by nepřežila. Vozí ji autem, kouká s ní na televizi... prostě klasický domácí mazlíček :-) Jelikož se zraněné křídlo Maleně nepodařilo vyléčit, nebude již nikdy létat. Přes zimu tak žije se svým zachráncem ve Slavonském Brodu, ten pak každé jaro Malenu vynáší na střechu do hnízda speciálně pro ni upraveného. Zde Malena čeká, až se z Afriky vrátí její partner, pojmenovaný Klepetan. Ten se za ní vrací již 19 let a přitom uletí neuvěřitelných více jak 13 000 kilometrů!
Čekání na Klepetana je okamžik, který prožívá v Chorvatsku mnoho lidí a média se snaží jim přinášet ty nejaktuálnější informace. Jakmile se Klepetan objeví, čápi začínají tokat a chystat se na hnízdění. Hnízdění mohou zájemci sledovat hned na několika kanálech, Klepetan s Malenou jsou opravdu mediální hvězdy. Díky neschopnosti Maleny létat pomáhá pan Vokič páru každým rokem vychovávat mláďata. Každý den chytá až 10 kg živých ryb a vynáší jim je do hnízda, aby uživili mláďata. Těch už společně přivedli na svět a vychovali několik desítek!
Video z roku 2018 můžete zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=sXMfbY8CawY
Máňa
Jde vskutku o nebývale starou ptačí dámu, které letos je již úctyhodných 29 let. Ornitologové uvádí, že člověk v jejím věku by byl více než stoletý. "Byla kroužkována jako mládě 27. 7. 1992 v Bádensku-Württembersku v Německu, a již nejméně deset let hnízdí na komíně u mincovny v Plané,“ uvedl plánský ornitolog Martin Liška.
V roce 2010 pořídil redaktor Tachovského deníku v Plané fotografii tehdy ještě neznámého čápa. Obrázek čápa z Plané se po několika dnech objevil na stránkách Moravskoslezského deníku. Toho si všiml ornitolog Josef Vrána, který z kroužku na noze čápa vyčetl, že jde o 18 let starou čápici.
V roce 2013 Máňu v Plané pozoroval zakladatel Africké odysey František Pojer, ornitolog, který už před čtvrt stoletím pozoroval letové trasy čápů černých pomocí vysílaček umístěných v batůžcích na zádech opeřenců. „Tak je to opravdu jakýsi čapí Metuzalém, i když je to paní čápice. Je to doplnění vašeho čapího příběhu, doufám, že se vrátí i příští rok a bude úspěšně hnízdit,“ řekl tehdy po odečtu čísla na kroužku ornitolog Pojer.
Čapí hnízda
Stará čapí hnízda mohou dorůst enormních rozměrů. „Nejtěžší hnízdo jsme upravovali v Nýrsku, hnízdo bylo už letité a vážilo 2,5 tuny. Další velké hnízdo jsme zažili v Žichovicích, bylo vysoké dva metry,“ uvádí Karel Makoň.
V Německu bylo čápy osídleno jedno hnízdo už 400 let.
Za zmínku rozhodně stojí i rekreační a konferenční areál Čapí hnízdo, jehož součástí je také ekocentrum. To, co dodává areálu neobvyklý, až expresivní výraz, je stavba jízdárny a její "hnízdový obal" z dubových klád. Ty jsou připevněny na kovovou konstrukci, takže výsledný dojem připomíná čapí hnízdo. Stavba má průměr 35 metrů a výšku 12,5 metrů, průměr jízdárenské plochy je 24 metrů.
Budova jízdárny, zdroj fotografie: kamsevydat.cz
Stavba je bohužel známa spíše kauzou s dotacemi než tím, že budova jízdárny získala řadu cen, například nominaci na titul Stavba roku 2010, dostala se také do finále Světového festivalu architektury v Barceloně v roce 2011.
Je libo čápy s mákem?
Ne, to není vtip. Ale nebojte, žádného čápa kvůli večeři lovit nemusíte, jedná se o typický staročeský recept :-)
V podstatě jsou to noky ze šťouchaných brambor nebo bramborové kaše osmažené v rozpáleném oleji, následně obalené v moučkovém cukru s mákem. Poté je polijete rozvařenými švestkami se skořicí nebo povidly, pokapete rozpuštěným máslem a dozdobíte lžičkou zakysané smetany. Dobrou chuť :)
Co tak ještě na závěr dodat? 15. června jsme oslavili Světový den větru. Přejme tedy čápům při jejich přeletech vítr přesně takový, jaký má být, ať se s těmito úžasnými tvory můžeme i nadále každý rok shledávat 
Úvodní foto: Dřevěný Létající Barevný Čáp - Závěsná Dekorace od Mrozci
Použité zdroje:
