Také již od dětství cítíte, že jste si snad museli splést planetu,

že je zde na Zemi život příliš hrubý a temný?

Pak jste na tom stejně jako já :o)

Není to tím, že bychom zde neměli být, ale je to tím že v sobě neseme jiskru vesmírné lásky a soucitu ke všem živým a možná i neživým formám života a to je podstatou našeho bytí na této planetě, přinést na tuto krásnou matičku Zemi pozitivní energii v podobě „lidského“ porozumění nejen k sobě, ale i k ostatním lidem a živočichům v naší blízkosti.

Dnešní moderní človíček se buď neustále za něčím honí, ať už jsou to peníze, kariéra, či prosazení ve společnosti a tím nevědomky veškerou svou energii vyčerpává na svůj „egovývoj“ z čehož potom vyvěrá netečnost a nezájem o ostatní, častokrát i naopak vede k soupeřivosti a velké touze býti „lepší“ než ten druhý. 

Nebo je tu druh človíčka, který pravděpodobně sedí doma u televize či počítače, a rozčiluje se na politiky, na negativní události celého světa a možná i na počasí . A neuvědomuje si, že kolem sebe rozsévá jen rozhořčení, smutek a rozčarovanost, a takto ho i vnímá celé jeho okolí, jeho rodina a jeho blízcí, kteří s ním v této energii žijí a s velkou pravděpodobností aniž by třeba chtěli na ně tato energie působí.

Moderní doba je těmito lidskými energiemi velmi hustě prošpikována a je jen naší volbou, zda jí chceme vědomě přijímat, či se jí vyhnout a raději čerpat pozitivní energii, které je také dost, jen se jí musíme naučit vnímat, ať je to v přírodě, v blízkosti zvířat či lidí, kteří nemají problém vytvořit úsměv na tváři kdykoliv se na ně podíváte. Možná jste si toho ještě nevšimli, ale takovýchto lidí je opravdu velmi mnoho – jde o to si to jen uvědomit a s dobrým pocitem tento úsměv přijmout.

A stejně tak jako rozhořčené, smutné a zlostné pocity jsou nakažlivé, tak právě stejně nakažlivá je dobrá nálada, soucitné pohlazení, slovo porozumění a nejvíce snad upřímný úsměv na tváři.

Pokládám si otázku, jestli existuje něco po čem prahne opravdu každá bytost tohoto světa (ať je to chamtivý politik, neurvalý sobecký soused, či snad dokonce i nějaký vrah), všichni v hloubi duše hledají jen porozumění, soucit a lásku. Pak už je volbou jednotlivce jakým způsobem se k těmto touhám dopracuje.

Každý moment vždy zde žijeme jen jednou, tak proč ho prožít ve strachu, předsudcích či nervozitě z něčeho, co nás třeba stejně nemine a nebo se nás to naopak vůbec netýká, vším čím se trápíme neničíme tím jen sami sebe ale i své okolí. Stejně jsou to všechno jen naše "dotěrné" myšlenky, to co nás opravdu trápí a pronásleduje. Neposlouchejme je a netrapme se, usmějme se, a tím vědomě přitahujme k sobě věci a hlavně lidi milé a příjemné, kteří nám usnadní a prozáří cestu už tak těžkým životem .

V okamžiku svého narození jsem si zvolila barevnou a krásnou cestičku úsměvu a porozumění, protože to je to co hledám na této planetě, a protože vím že podobnou cestu hledá i spousta lidiček v mém okolí.

A proto jsem se rozhodla „OPRAVDU ROZSÉVAT JEN TO CO CHCI TAKÉ SKLÍZET“

V každém věku s úsměvem na tváři Vaše  Mamča Žůženka

Tento blog z celého srdce věnuji jedné z nejmilejších a nejsrdečnějších bytostí "Květušce" , jakou jsem kdy měla možnost potkat na cestě životem 

Upozorňuji, že toto jsou jen mé vnitřní pocity, které vyvěrají z mé volající duše.

Rozhodně nejsem členem žádného náboženského přesvědčení ani sekty! :D