Se vzpomínkou na mého pradědečka průběžně vzniká moje kolekce šperků "Etnograf". Pradědeček byl totiž cestovatel...

Uskutečnil celkem osm cest do Jižní Ameriky.

O jeho první cestě se ve Wikipedii dočteme:

Pprvní cesta A. V. Friče vedla do divokých končin Mato Grossa, kde se setkal s indiány kmene Šavantes. Z cesty se musel předčasně vrátit, neboť utrpěl strašlivá zranění při souboji s jaguárem. Šelma Friče zaskočila a on ji stihl výstřelem pouze zranit, načež se s ní střetl tělo na tělo. Ať už zvíře poté zabil nožem nebo opožděně zaúčinkovalo předchozí zranění, následky střetu byly pro Friče velmi zlé. Téměř zemřel, nejdříve ho celé týdny léčili indiáni a poté se musel vrátit do Evropy. Jakkoliv ale nešlo o zážitek, který by si někdy přál prožít znovu, v jistém smyslu pro něj znamenal požehnání. Nestal se pouze mužem, který zabil jaguára, což by mu už samo o sobě vyneslo velkou úctu a vážnost mezi indiány. Byl víc, byl mužem, který přežil v objetí jaguára. Takový člověk se už nepočítal mezi obyčejné smrtelníky. Téměř posvátná úcta, kterou byl díky tomuto obestřen, umožnila Fričovi později dosáhnout cílů, kterých by jinak dosáhnout nemohl.

Většina etnografických sbírek, které AVF během svých cest nashromáždil, skončila ve sbírkách v Petrohradě a v New Yorku, v našem Náprstkově muzeu jich zůstal jen zlomek. Pradědeček si často stěžoval, že Vojta Náprstek je ochoten místo autentických indiálnských předmětů platit rádoby dobrodruhům za napodobeniny z trhu v Asunciónu.

Takové poctivé podvrhy si můžete koupit i u mě - např. tato starobronzová pírka jsou doplněna tyrkenitem (napodobenina tyrkysu) a červenými korálky (napodobenina červeného korálu).

Světoběžnického ducha odráží i další šperky z kolekce, které přímo nesouvisí s pradědečkovým příběhem...

Přeji šťastné poutování, toulání, objevování... plné dobrodružství...všem, kteří necestují s Čedokem!