Jako letošní dovolenou jsem si vybrala jeden z dalších keramických kurzů jako zdroj pochytání dalších zkušeností.Jakýmsi odskočením od hlavní náplně byl raku výpal v téměř domácích podmínkách,protože šlo o malou pícku a malé výrobky-knoflíky.No schválně, co na to řeknete... raku jsme pálily v samém centru Brna:))),tedy žádná příroda a přesto raku.Právě proto jsem se rozhodla,že Vám to popíšu...třeba jste na tom jako já a máte "jen takovéto podmínky", aaale zato obrovskou chuť -a co je víc! 

Šíleně jsem se na to těšila.....

Hlína je radost a tak za radostí sem přijela jedna z účastnic-až z Bratislavy.... (no a už jsem jí ukecala a brzičko bude i se svojí sestřičkou i ona na Fleru:).

Ještě musím dodat , že tenhle blog jsem napsala jen díky Alici a jejímu blogu "Raku je radost".Vzhledem k velikosti výrobků toho běhání kolem nebylo tolik, jako u jejího výpalu . 

Takže jdem na to:

"na chvíli náš" krásný keramický dvorek 

Dějství první-natřít na přežahlý střep docela hustší(než obvykle)raku glazuru.,místa,kde jí nechcete-vykrýt voskem.

naše malinká ,ale zato docela mobilní - pícka s "mega" popelnicí:)

rozpálit na 1000 a opatrně vytáhnout,hodit do popelnice s pilinama

zasypat a nechat opět na mžik vzplát

zavřít a čekat na výsledky redukce, hodit do vody,omýt piliny a vydrbat (trošku šmouh jsem nechala)

 dějství poslední- už se jen kochat a radovat z těch barev a představovat si, kam je člověk našije

(moje projevy byly hodně radostné a hlasité- se přiznám:)

Silviiny gombíky:)

Ivčiny knoflíky

všechny pospolu(ty 3 modré uprostřed nejsou raku)

na chvíli schovám dřevěný a nový návštěvník je na kabele

mám z nich radost... přivoněla jsem si ....

Oni totiž voní ohněm, víte.........

PS:Pokud se Vám bude zdát že, všude v "my všichni" píšu tvrdé y, není to ,že bych propadala z češtiny , ale my tam byly samý baby:)!

Doufám, že příští raku bude větší:),chystám se tímhle směrem podniknout nějaká ta bádání.