Šití mi moc nejde. Myslím to šití na stroji, vyšla jsem už ze cviku a moc dlouho mi trvá, než se trefím nití do ouška jehly. Tak nešiju roušky. Nějaké jsem si koupila, pár jich dostala.

Našla jsem si k práci něco jiného, také užitečného...

Ještě před nějakou dobou jsem si myslela, že kulíšek je druh sovy. Ano, je to sova, to stále trvá. Ale přeneseně je kulíšek něco malého, drobného...

 

A v rodině se nám před časem narodilo miminko, dřív, než mělo termín porodu, a domů přišlo s chobotničkou. Co je to? No přeci chobotničku dostává v porodnicích každé nedonošené miminko! Je prokázané, že už v inkubátoru na ni děťátko reaguje velice pozitivně, lépe dýchá, lépe prospívá. Možná mu kroucená chapadla malých chobotniček připomínají pupeční šňůru, tedy jeho "doma", tam, v děloze, kde ještě mělo chvíli pobýt.

Chobotničky se nijak masově nevyrábí. Musí je ochotné ruce žen doma háčkovat a dodat do porodnic. Zde na fotce je moje třetí várka. Mám z nich radost a věřím, že hračky udělají radost i miminkům kulíškům.