Proč se (ne)vracet

Když máš touhu vypsat se z obdivu k dovednostem našich předků, k tradici, folkloru, když se umíš radovat z drobných každodeních rituálů, když máš hlavu plnou vzpomínek a konečně, když potkáš na své cestě člověka, lidi, s nimiž souzníš, potom můžeš napsat knihu. Tak se to podařilo i mně a stala jsem se spoluautorkou knihy s názvem "Drobky v peřinách". S dlouhými podzimními a zimními podvečery jako stvořenými pro listování v ní "tam i zpátky". 

Spoluautorkou knížky je Petruška,  Petra Varaďová . Co o nás dvpu mohu prozradit:

"Pocházíme z jednoho kraje a z jednoho hnízda, z oblasti, kde vymizel folklor i zvyky odchodem dlouhodobých obyvatel tohoto území, a na „podkolenkovou“ tradici nebylo možné navázat. Asi právě proto obdivujeme tu zakořeněnost lidí v jiných částech naší vlasti. Dovedeme se chechtat, rozloží nás byť jen slovo, výraz, věta a potom si v slzách píšeme, jak „umíráme“ smíchy. Bláznivky…"

Naše motto: "Je potřeba zpomalit, zabrzdit, trochu couvat a vracet se. Hledat a nacházet vyrovnanost v tom, co bylo bohatstvím našich předků, co pentlilo jejich život, co dávalo zapomenout na starosti. Malé i velké rituály, které stály za pocity hojnosti, sounáležitosti, bezpečí."

A jak jsme přišly k těm drobečkům? 
"Sedím v peřinách a ukusuju tvarohovou buchtu. Drobky vzpomínek na malebné minulé a vysněné budoucí se kupí na vyšívaném polštářku. Míchám pampeliškový čaj a olizuju lžičku od medu. Broukám si tu mou oblíbenou…"

Do obsahu knihy se nám vešly recepty, návody, rozhovory s jedinečnými osobnostmi...Jsou to takové drobečky radosti, které posíláme dál. Tak honem do pelíšků. A drobte!

Marie Maderová, 24.10.2021

Foto: Jana Ciosková, Bella Rosa