Znáte TEN tvůrčí  zápal, který vás nutí vše ostatní - děti, manžela, úklid, vaření - odsunout do pozadí a nedá pokoj, dokud se nedoberete ke zdárnému cíli?

Jsem typ člověka, který nemá potřebu zveřejňovat své pocity a zážitky na sociálních sítích, ale jelikož nemám kolem sebe podobně "ujeté" lidi jako já (myslím tím korálkové nadšence a kreativce-pár jich sice osobně znám, ale nebýváme spolu moc často v kontaktu), rozhodla jsem se s vámi podělit o svůj poslední "adrenalinový" zážitek z korálkování.

Vždy jsem obdivovala šité šperky z rokajlu. Když jsem před pár lety začínala s tvorbou bižuterie, řekla jsem si - šité šperky jsou nádherné, ale TO já NIKDY dělat nebudu! Člověk k tomu musí mít moře času a trpělivosti. A už je to tady: "Nikdy neříkej nikdy". Prostě mě přepadl nápad a já ho musela realizovat. Byla to pro mě výzva. Plánovala jsem si, že ho budu realizovat po několik osamělých večerů, jelikož manžel se chystal na týdenní plavbu. Pak se stalo, že mi dcera sdělila, že odjíždí se školou na víkendový výlet a sešlo se to na jeden víkend. Skvělá příležitost pustit se do korálkového projektu, řekla jsem si.

Nejprve jsem musela udělat - rozměřit a propočítat - návrh. Načrtla jsem ho na to první, co bylo po ruce - účet z korálkárny. To je on:

A takhle moje práce postupovala:

Teď už zbývá "jen" všechny kolečka začistit a sešít dohromady. A takhle vypadá konečný výsledek:

Nudná, otrocká práce začišťování a sešívání je za mnou a můžu se pustit do focení. Zrovna bylo skvělé světlo, tak jsem si s trošku pohrála. Tady je pár záběrů:

Teď ještě vymyslet název. Kupodivu mi to netrvá dlouho, kouknu na něj a mám to - Jezerní královna.

Pěkně jsem si to vychutnala, věnovala jsem tomu celý víkend. No a co další osamělé večery? Spíchnu k tomu ještě náušničky a pustím se do dalšího projektu z těch, kterých mám stále plnou hlavu. Žel všechny se tady na Fler nedostanou.

Tady jsou ty náušky:

A je tady, určitě ho znáte,  ten hřejivý pocit z dobře vykonané tvořivé činnosti. Bude mě hřát ještě dlouho - až do dalšího tvůrčího zápalu. Třeba se pak o něj s vámi zase rozdělím...