Každým rokem se v druhé polovině června vypravím na mezinárodní setkání uměleckých kovářů.,protože práce těchto pravých chlapů rozechvívá moje srdce a jsem němá úžasem nad tou krásou.Podívejte se i vy se mnou .......Procházím se dvěma  nádvořími  malého polorozbořeného zámečku města Brtnice,kde jsou v trávě rozesety přehršle nejroztodivnějších, ale i realistických výjevů.Zámeček každoročně ožije právě díky nim.Návštěvníci chodí mezi  výtvory v trávě a po několika místnostech zámku a vybírají do své ankety vítěze.Pojďte tedy se mnou nahlédnout do dávných dob,kdy ještě muži drželi v ruce kladivo a bušili do svých kovadlin svou píseň o podmanění kovu.....

V závěru reportáže vám povím, jaké se mi každoročně naskýtá kino-takové, jaké nenajdete nikde jinde, než právě tady:)

Vybrala jsem ty podle mne nej, nej obrázky....bylo jich moc....

Váhala jsem mezi touto vikingskou lodí, prací studenta nějaké SOŠ z Prahy.. (byla nakonec 3.) 

...a tímto plameňákem,kterého vykoval kovář z Rožnova p/Radhoštěm(skončil jako 2.), a ten mě očaroval svou lehkostí,takže jsem vhodila lístek pro něj.

Velociped.....práce kováře z Třince,velmi obdivovaný ,  s dokonalým provedením......

a také skončil na 1.místě(sedátko je kamenné) 

Krásná, že?

Zub času brtnického zámku 

Co by na tuhle vážku řekla Ely?:)))

Jak lehké.... 

Složte své znavené nohy, pocestní....

Bezva ráček.....

Eroplán

Přes proťaté srdce je přes hradby vidět na říčku a brtnické údolí

To je fešný stolek......

Točidlo pro děti od třebíčského kováře skončilo páté a brána v pozadí ,kterou vykovali v Kostelci na Hané

byla čtvrtá.Děti se točily a točily.....:)))) Samozřejmě že jsem tam chtěla vlézt taky....

A výrobky tohoto kováře často minulá léta vyhrávaly......vždy dokáže překvapit něčím, co tu ještě nebylo

3.nádvoří,kde jsou kováři vidět v akci....

A tady to mé překvápko je.....tu, pod těmi stříškami v pozadí ,je umístěno asi 5 výhní s kovadlinami a každá skupina kovářů má vyvěšen nápis toho, co kove....... a před těmi kovadlinami je několik řad lavic jako v amfiteátru... 

.

...a já usedám a vydržím se dívat na ty krásné muže , jak se ohání kladivy, jak se míhá jeden úder za druhým,...je vidět jiskry odletující z ohně, cítit tu černou vůni poctivé dřiny,po čelech jim stéká pot,poskakují s úžasnou lehkostí okolo výrobku a buší do nepoddajného kovu, aby z něj stvořili po malých krůčcích a úskocích svůj skvost,který se jim urodil v hlavě........nechtíc se mi dere do hlavy myšlenka na "jiné" muže,dřepící za kancelářskými stoly s nakynutým  pupkem,vozícími své hýždě v autech, neudělaje ni krok pěšky anebo politiky tlučhuby, kteří dokáží stejnou rychlostí a vehemencí mlátit pantem,aniž by stvořili kdy něco kloudného a.....musím se sama pro sebe nad svou myšlenkou smát......dávám se do řeči s paní ,která stojí vedle, a zjišťuji, že se dívá z těch samých pohnutek........smějeme se tedy obě....... a já vydržím na místečku ve svém "kině" celou hodinu.....a nasávám jako kůň svými nozdrami tu neopakovatelnou atmosféru a vůni ve vzduchu........až ti "mí" kováři setřou rukou čelo, na černé tváři se objeví úsměv... a za hlučných ovací publika zdvihají svůj již hotový výtvor nad hlavu před užaslý dav, všichni hlasitě tleskají  a výskají......Tak to je to mé kino....úžasná podívaná.......

Až pojedete touto dobou přes Vysočinu, přijďte se podívat........ 

PS.:příští reportáž bude z Helfštýna