S pokorou se zastavuji a rozhlížím po okolí. Podzim už viditelně pokročil, stromy jsou skoro bez listí a mezi uschlou trávou se prohání mlha. Na pavučinách se třpytí kapky vody jako nejdražší drahokamy. Vzduch voní jinovatkou, hlínou, tlejícím listím a blížící se zimou. Ta nádhera naplňuje moji duši radostí a štěstím, a hlavně touhou se o to podělit.  


Myslím, že ten pocit neprožívám sama. Soudím podle toho, kolik z nás se přírodou inspiruje a snaží se ji zachytit, její tvary, barvy, materiály. Někdy se nám to daří, jindy ne.
Kupodivu i příroda dokáže zachytit sama sebe. Nedělá to vědomě, aby se pokochala svou krásou, je to spíš náhoda, ale o to nádhernější. Stačí jí k tomu málo, list či květina, trocha vody a tepla, a když máte velké štěstí, můžete pak její tisky nalézt třeba na kamenech. Z tohoto zázraku vychází princip eco printu. To je technologie, při které jsou rostliny položeny na textil či papír, propařeny, nebo ponořeny do horké vody, aby z nich byl extrahován pigment a vytvořil se tak tisk s rostlinnými barvivy.
Výsledky jsou ohromující.


A tak se ohýbám a sbírám barevné listy, abych pomohla přírodě malovat.
Co to mu říkáte, není úžasná?

S láskou Majka