Je to už hodně dávno. Alespoň tak se mi to zdá... 

Jsem Herrko a na vaši zem jsem přišel tak trochu za trest. Nejsem zrovna zásadový, mám bohémskou duši a v Nebi jsem byl vždy černou ovcí. Zhýralý, neupravený, lehkovážný anděl. A tak se jednou můj šéf rozčílil a když jsem zas v nějakém  opojení zapomněl svého svěřence chránit, poslal mě do světa lidí, abych si svého postavení začal více vážit. Řekl mi, že se mohu vrátit, až své hříšné chování napravím. Na způsob si mám prý přijít sám... 

Ze začátku se mi na Zemi poměrně líbilo, máte tu rozhodně větší výběr kořelek než u nás. Kdo má pořád pít to mešní víno... Ale časem jsem začal bloudit. Jak přinášet lidským bytostem ochranu z tého pozice? Když jsem tak dumal, probíral jsem si očima lístky jetele. K mému překvapení se mezi všemi těmi trojlístky nacházel jeden malý čtyřlístek. Později jsem se dověděl, že čtyřlístek nosí bytostem štěstí a tak jsem je začal sbírat a věnovat náhodným kolemjdoucím. 

Jednou jsem zas přebral a usnul na paloučku. Probudila mě krásná křehká víla. Agnes - jméno její. V ruce jsem svíral trs ovadlých čtyřlístků a táhl ze mě líh. To bylo poprvé, kdy jsem se nad sebou pořádně zamyslel a dokonce jsem ucítil i stud. Agnes mi pomohla na nohy a bez zbytečných slov mě zavedla do domečku, kde sídlí Veselá Dílna. Tam mi uvařila silný hořký čaj a vyslechla si celý můj příběh. 

A tak vzniklo jedno speciální spojení. Začal jsem s touhle vzácnou partičkou spolupracovat a díky tomu, že čtyřlístky vidím úplně všude, vzniká plno originálních šperků pro štěstí. Už skoro nepiju a do nebe se mi zpátky nechce, protože Agnes je víc boží než náš šéf...