To bylo jednoho krásného slunečného dne, kdy jsem si ze zdejšího obchůdku od jedné milé prodejkyně odnášela pizzu (modří vědí, že pizza se zásadně nosí z obchůdku Pretty Papers a je plná úžasných věcí na papírové tvoření).

Hned jsem nedočkavě nakukovala dovnitř a čekalo na mě překvapení v podobě dárku - razítka. Nadšeně jsem Didi děkovala a ta suše prohlásila - já jsem věděla, že zrovna tobě se bude líbit (to mě trochu znejistilo, asi už se o mě ví, že jsem trošku infantilní, ale že by se to rozkřiklo tak rychle?) a jsem zvědavá co z něho vytvoříš.

Tuhle větu jsem si přehrávala od léta snad milionkrát, když jsem se tu na razítko koukala. No nesmím si trhnout ostudu. Ale nápad pořád jaksi nepřicházel. Až jednou! Dostala jiná skvělá prodejkyně Maruška do obchůdku rolničky a nápad byl na světě (mimochodem i ty krásné glitrové papíry jsou do Marušky a čekaly skoro rok, než jsem dostala odvahu do nich střihnout). Teda někomu může přijít, že to není nic moc, ale já začátečník jsem za týden prodala deset přání - a konečně jsem manželovi zdůvodnila tu haldu materiálu, který si syslím a samozřejmě nutně potřebuju. A kdyby mi to nebylo trapné, dělám soby třeba až do léta (no možná to ještě nějak vymyslím abych mohla ).

Tak Didi, doufám, že jsem si ostudu neudělala a nezapomeň, že budou velikonoce!

PS: úžasné stužky jsou od broučka Kačky

PS: zítra nebo v úterý vložím poslední várku, která mi tu leží na stole a pak už opravdu až příští rok (ale nikdy neříkej nikdy )

a tady je malá ukázka o čem je celou dobu řeč.... Mějte se fajn! Kakou