Možná mnohé z Vás naštvu, možná mi mnoho z vás dá za pravdu....

Všimla jsem si, jak se zde na Fleru – a nejen zde – množí prapodivná "nemoc". Tou nemocí není tolik diskutovaná aktuální prasečí chřipka,  je jí charita (obávám se, že nám to slovo kdosi zneužil a začal používat pro vše, co Charitu připomíná),  nebo chcete-li – pomoc v nouzi, podaná ruka, příspěvek... každý tomu říká jinak.

Já se však ptám, již po několikáté sama sebe: „je opravdu touha někomu pomoci tím prvním, co mnohé k „charitě“ vede?“ Nebo je to jen dobře vymyšlená, vypočítavá a chytře spočítaná reklama? Nehraje „dárce“ tak trochu na city ostatních? Nesnaží se na sebe lacině upozornit? Myslí to opravdu vážně? Chce skutečně pomáhat? Vždyť... chci-li pomoci, není podstatné, kolik lidí se o tom dozví, ale zda skutečně pomohu...  

A co nám o „charitě“ říká Wikipedia?

Charita Česká republika (do roku 2006 Česká katolická charita) je nezisková humanitární organizace zřizovaná římskokatolickou církví (konkrétně Českou biskupskou konferencí) na území České republiky. Jde o největšího nestátního poskytovatele zdravotnických a sociálních služeb v ČR. Hlavní náplní její činnosti je pomoc potřebným v ČR, mimo to ale také organizuje humanitární pomoc a dobročinné programy pro zahraničí (např. sbírky v případě živelních katastrof nebo adopce na dálku). Je členem Caritas Internationalis – celosvětového sdružení katolických charit.

Laskavý čtenář si jistě povšimne užití velkého písmene na začátku již tolik zmiňovaného slova... A proč? Na to, ať si milý čtenář odpoví sám.

 

Nicméně, kladu si otázku: „Chci-li někomu pomoci, je nutné vířit kolem toho takový rozruch?“ „Není snad důležitější to, že někomu pomáháme, nad tím, že o tom dáme vědět celému světu?“