Zajímaví nováčci hýří barvami!
Dnes pro vás máme nálož barev a radosti a překotné touhy vytvářet něco vlastníma rukama - a to i v soukromí. Fler nováčky. Určitě vás potěší a naladí do jarních myšlenek. A kdo ví, možná se stanete jedním z jejich prvních zákazníků :-)
| Registrace: | 2.10.2018 |
| 1. zboží: | 25.10.2018 |
Jaký je příběh vaší tvorby?
Žádné umělecké vzdělání nemám, jsem takový samouk. Když mě něco začne bavit, vrhnu se do toho naplno a „žiju“ tím, jak si určitě všimla moje rodina a přátelé. Tak jsem si koupila první kůži a pár nástrojů a zkusila jsem to. Zjistila jsem, že potřebuju další a další nástroje a není to jen tak. Po dlouhé době zkoušení, nakupování a vymýšlení, sem tam nějaké chybičky, začaly vznikat první opasky. Pořád se mám ale hodně co učit a kde se zdokonalovat.
Jaké to je, když usedáte k výrobě?
Mám období, kdy večer nemůžu usnout, jak se těším na další den, až usednu ke stolu a budu vyrábět. Ten pocit při vyrábění je asi takový, jako kdybych se vrátila do svého dětství a hrála si s hračkami.
Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Pro mě je nejdůležitější čas. Mám ráda dny, kdy ráno začínám vyrábět s pocitem, že dnes nikam nemusím a můžu vyrábět celý den...
A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Mám tolik nápadů, že je nestíhám všechny realizovat. Přichází tak různě. Na práci musím mít klid, ale vadí mi ticho, proto u nás pořád něco hraje. S tvorbou mi už začal pomáhat přítel, kterého jsem svým tvořícím elánem nakazila.
Kde vaše věci vznikají?
Většinu času tvořím doma v kuchyni u kuchyňského stolu. To je můj pracovní koutek. Na stůl přehodím igelit a gumovou desku a začnu vyrábět. Má to výhody, že to mám blízko pro něco dobrého k jídlu nebo k pití. Poslední dobou nevím, jestli místnost připomíná spíše dílnu nebo ještě kuchyni :-)) Nářadí, materiál a barvy mám ale uskladněné v jiném pokoji. Při hlučnější práci a bouchání kladivem se přesouvám do sklepa. Do budoucna plánuji sklep zrekonstruovat a vyrábět tam.
Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Focení opasků mě moc baví, ale zabere spoustu času. Několik dnů čekám, až vysvitne sluníčko a neprší. Naberu do tašky nebo do kufru opasky a vyrážím na jedno své oblíbené místo - něco jako park, za městem, kde mám oblíbenou kamennou zídku u kostelíka, kde fotím. Co se týká potíží s tvořením, tak největší problém je pro mě udržet domácnost v čistotě, aby se všude nepovalovaly kusy materiálu a nářadí.
Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Moc se mi líbí pestrá škála prodávaného zboží a různorodost. Na Fler jsem chodila už dávno, ale nakupovat. Skvělé jsou Flerjarmarky, kde člověk může potkat své oblíbené tvůrce a zboží si prohlédnout.
Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Snažím se inspirovat myšlenkou minimalismu. Kupovat věci s rozmyslem, které nám udělají dobrou službu a které za pár dnů nevyhodíme. Co nepotřebujeme, raději darovat. Někdy méně je pro nás více.
Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
S prodejem jsem začala před nedávnem a měla jsem velké obavy, jak to půjde, jestli se vrátí alespoň část investic do materiálů, nástrojů a jestli práce s kůží nebude pouze mým koníčkem. Protože chci jít za tím, co je mým snem, tak jsem se postavila svému strachu a zkusila to. Na Fleru jsem během týdne prodala několik opasků. Zároveň jsem prodávala i na vánočním Flerjarmarku. Prodej prvních opasků opravdovým zákazníkům považuji za velký úspěch.
A váš veliký sen? :-)
Můj sen je, abych se mohla věnovat tvorbě více profesionálně než doposud. Chtěla bych nabízet i jiné doplňky z kůže než jen opasky. Přála bych si, aby zákazníkům dělaly moje věci radost a byli s nimi spokojení.
Můj opravdu největší sen je skloubit tvoření a cestování. Po týdnech vyrábění výrobků na plný úvazek bych chtěla strávit vždycky nějaký čas cestováním a turistikou v horách. ♥
| Registrace: | 24.10.2018 |
| 1. zboží: | 24.10.2018 |
“Stačí náruč toho, co máme kolem sebe teď a tady!”
Jaký je příběh vaší tvorby?
Přišlo to úplně spontánně – vyrůstala jsem na vesnici – obklopená krásnou přírodou a maminčinou zahrádkou. Často jsem "vyrobila" nějakou kytku z toho, co zrovna na zahrádce nebo na louce rostlo. Zdobila pak stůl s nedělním obědem. Pak přišlo něco, co bych nazvala "AHA zážitkem"! Na návštěvě u sestřenice jsme zdobily obývací pokoj a mě napadlo vytvořit dekoraci ze suchých květin. Mělo to úspěch, všichni tím byli nadšení.
Tehdy jsem si uvědomila, že příroda tvoří a nabízí nám své neopakovatelně krásné rostliny po celý rok. Dlouho jsem tyhle přírodní dekorace dělala jen pro radost – svou i svých blízkých. Pak jsem potkala svého přítele – fotografa. Ten mě přivedl na myšlenku podělit se o tohle všechno s ostatními. Proto jsem se rozhodla sdílet svou tvorbu a radost na Fleru.
Jaké to je, když usedáte k výrobě svých kompozic?
Studovala jsem biologii, takže vím, kdy a kde jaké kytky rostou.
Máte nějaké své rituály?
Rituálem je už samotný sběr všech těch unikátních přírodních darů. A práce na těch dekorativních kompozicích je můj způsob meditace.
Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Trpělivost, pokora a úžas nad věcmi, jimiž nás příroda obklopuje.
A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Hodně se v mé tvorbě odráží moje vnitřní naladění. Často si jdu natrhat květiny, jen abych se odreagovala. A fakt, že tím pak udělám radost i jiným lidem, to je cosi navíc. Něco, co se těžko dá slovy popsat. :)
Kde vaše věci vznikají?
Někdy rovnou během procházek či na výletě v přírodě. Poslední dobou své dekorace tvořím i v ateliéru svého přítele. Díky němu vím, jak si pohrát se světlem, kompozicí, aby všechny ty úžasné věci, s nimiž pracuji, dokonale vynikly.
Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Hotový výrobek fotíme spolu s přítelem, který mi v tom hodně pomáhá. Díky Alešovým nápadům a zkušenostem vymýšlíme různá zákoutí a vhodná pozadí.
Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Fler jsem si oblíbila hlavně proto, že dává skvělý prostor všem těm kreativním lidem a jejich dílům, i těm mým. Dále si velmi vážím zpětné vazby ostatních uživatelů formou komentářů či přidání si mé tvorby do oblíbených.
Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Vnímat rafinovanou krásu jednoduchosti. Přirozenost a samotná příroda inspiruje, stačí mít otevřené oči a poslouchat, co vám intuice pošeptá.
Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
Je to bezesporu skutečnost, že jsem našla to, co mě baví, naplňuje a že to můžu sdílet s ostatními. Včetně svého přítele.
A váš veliký sen? :-)
Změnit pohled na floristiku – aranžování květin a práci s nimi. Abychom vytvořili krásnou kompozici, nepotřebujeme kupovat a dovážet exotické kytky prodávané na květinových burzách v Holandsku nebo Jižní Africe. Stačí náruč toho, co máme kolem sebe teď a tady!
| Registrace: | 16.8.2018 |
| 1. zboží: | 3.9.2018 |
Jaký je příběh vaší tvorby?
Pravidelně si děláme kávu v moka konvičce a manželka jednou přišla s tím, že bychom při přípravě mohli používat pěchovač, tzv. tamper. Tak jsem vzal kousek mahagonu a s pomocí právě přivezeného stařičkého soustruhu od tchána jsem ho udělal. Pak přišla s kusem špalíku a že prý by se jí hodil stojánek na mobil. Poté někde vyštrachala kazovou fošnu, že by z ní ráda lavičku na zahradu. U výroby všech těch věcí mě přepadala myšlenka, že by mě bavilo něco vyrábět a nabízet dál. Řekl jsem to své ženě a ta se mě zeptala, jestli znám FLER...
Jaké to je, když usedáte k výrobě?
Jednoznačně naplňující. Když uvidíte novou objednávku, nahodí vám to úsměv na tváři, který vás provází, ještě když odcházíte z pošty s podacím lístkem. Prostě, když někdo ocení něco, co vyrábíte vlastníma rukama a z vlastní hlavy, je to nejvíc. Dalo by se to popsat i tak, že cítíte, že jste ve správný čas na správném místě a děláte to, co dělat máte.
Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Přijmout materiál. Nezapomínat na to, že když jsem si pro nějaký výrobek vybral starou fošnu, nesmím se nechat unést a začít ji přehnaně vylepšovat, aby vypadala jako nová. Spíš jen opracovat tak, aby byla příjemná na dotek, neměla ostré hrany, podtrhnout její vady, které ji dělají originální a neopakovatelnou. Nespěchat. A když něco nejde, dát si pauzu a vrátit se s čistou hlavou. Všechno má svůj čas.
A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Tvorba je hodně ovlivněna snahou být originální, nesnesl bych být jeden z mnoha robotů co dělají to, co zrovna "frčí" a jen rejžují koruny. Nápady se často rodí před usínáním. Když jdu do dílny tvořit, tak se to neobejde bez rádia HEY a plecháčku s černým kafem. Při tvoření mě často obtěžuje mé puntičkářství a váhavost, zda výrobek bude vůbec hezký, funkční a hlavně prodejný. Už se i stalo, že si na výrobku smlsla kamna...
Taky často myslím na své oblíbené motto: "Všechnu svou sílu, obětuj dílu!"
Kde vaše věci vznikají?
Ač se truhlařinou přímo neživím a náš pozemek nám nedovoloval nějaké přehnané prostory, podařilo se nám věnovat dílně alespoň čtyřicet metrů čtverečních. Není to úplně moc, navíc si své metry ukrajují kamna, wc s umyvadlem, regál a almara plná ne/potřebností a v neposlední řadě i koutová skrumáž různých vzácných dřev. O zbytek místa se dělí staré poctivé litinové i samodomo stroje, ponk a dva páry koz, které se neustále pletou do cesty.
Postupem času jsem si musel vytvořit i podstropní držák na provozní materiál a mám takový pocit, že rozhodně nebude posledním nouzovým úložištěm.
Od začátku na veškeré dění z prarapetu zhlíží památeční kaktus jménem Velký Joe.
Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Hotový výrobek předám své ženě, ta pak na různých místech zkouší různé kompozice, a co jejímu oku lahodí nejvíce, to vybere a umístí do obchodu. Práci máme pěkně rozdělenou. Jak bude daná věc vypadat, vymýšlíme spolu, já se starám o výrobu a žena jde pak s výrobkem na trh :)
Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Je to jedinečný prostor pro kreativce všeho druhu, kteří se odmítli spokojit s tuctovými výrobky běžně se vyskytujícími v regálech obchodních řetězců. Lidí, co mají šikovné ruce a nebojí se je použít.
Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Najít si svůj styl. Když člověk něco jen slepě kopíruje, není to dlouhodobě udržitelné. Taková práce po nějaké době omrzí a uzavře vás do vyjetých kolejí.
Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
Vlastními silami postavenou a navrženou pasivní dřevostavbu, ve které právě sedíme. Každý, kdo tímto maratonem prošel, ví, že je to dlouhá cesta, na které ne úplně pořád svítí slunce. Cesta, na které toho hodně obětujete a hodně se naučíte. A nemyslíme tím zrovna to, jak se nejlíp drží kladivo a vodováha.
A váš veliký sen? :-)
Chodit každý týden na poštu alespoň s jedním, byť malinkým výrobkem.
| Registrace: | 28.8.2018 |
| 1. zboží: | 29.8.2018 |
Jaký je příběh vaší tvorby?
Jmenuji se Katka, je mi 28 let, několik let zpátky jsem se začala více věnovat šití a zároveň tím ještě více trávit s mojí mamkou, která mě v umění krejčovství učí. Moje maminka Iveta je vyučená krejčí, která na začátku 90. let měla na vesnici svoje zakázkové krejčovství. Nebyla to zrovna příznivá doba ani místo pro tento druh podnikání. Import levného textilu ze zahraničí sice její kvalitně odvedené práci konkurovat nemohl, avšak poptávka po nejnižší ceně byla vysoká. Měla stálou spokojenou klientelu, ale přesto toto malé krejčovství zaniklo. Nedělám si iluze o tom, že takto neskončily stovky, ne-li tisíce dalších šikovných švadlen.
Já jsem mezitím dospívala a studovala grafický design, možná proto mám k tvoření a estetice tak blízko. Následovala vysoká škola, inženýrský titul a zaměstnání v IT službách, kde celý den sedím za počítačem. Když přijdu domů nebo je víkend, poslední, co chci, je sednout zpět za obrazovku. Hledám seberealizaci někde jinde. Mou prvotní motivací bylo samozřejmě šít na sebe, ale po čase jsem začala s mamkou tvořit oděvy pro naše nejbližší. Okruh zájemců se začal rozrůstat.
Když už jsme měly spoustu krásných a složitých kousků za sebou, napadlo mě, že bychom to mohly ukázat více lidem. Vize krejčovské dílny s inovativními nápady, precizním zpracováním a individuálním přístupem se začala formovat. Postupně se mi v hlavě rodil plán o tom, jak náš nápad realizovat. Jako nejvíc „friendly“ řešení k uskutečnění této myšlenky se mi jevil právě Fler.
Jaké to je, když usedáte k výrobě?
Vždy se hrozně těším, až začnu nějaký další projekt. Často se přistihnu, jak přemýšlím nad různými detaily a způsobem, jak je sofistikovaně zakomponovat do celkového designu. Nejpřínosnější je pro mě víkend, kdy můžeme celé dva dny společně trávit v pracovně a dělat, co nás obě baví a naplňuje.
Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
V první řadě samozřejmě nápad, ale neméně důležitá je trpělivost a vytrvalost. Bez nich by ušití kvalitního oděvu nikdy nebylo možné.
A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Často hledám na internetu a vybírám střípky inspirací. Věci mě napadají, když chodím po městě, koukám na lidi, navštěvuji obchody s látkami, v ten okamžik si vždy živě představuji, co bych z nich ušila. V mé tvorbě mě zdaleka nikdo neruší. Přítel i rodina mě naopak naprosto podporují.
Pokud bych měla naši značku charakterizovat pouze jedním slovem, byl by to minimalismus. A to jak ohledně grafické čistoty a jednoduchosti naší prezentace, tak i filosofie maximalizace užitné hodnoty našich oděvů a zároveň upřednostnění kvality nad kvantitou. Hledáme harmonii mezi komfortem během nošení a vizuální stránkou modelu.
Kde vaše věci vznikají?
Přítel mi pomohl přetvořit bývalý pokoj mého mladšího bratra v poměrně útulnou a funkční pracovnu. Trochu více místa by určitě neuškodilo, ale musíme pracovat s tím, co máme. Zároveň mě skromnější pracovna naučila efektivně využívat prostor, přemýšlet prakticky a uspořádat si všechny nástroje a materiál tak, aby vše bylo po ruce a zároveň nic nepřekáželo. Kolem celé delší stěny jsme připevnili širokou desku z masivu jako hlavní pracovní plochu. Máme několik šicích strojů, parní žehličku a nastavitelnou krejčovskou pannu, spoustu úložného prostoru a další šicí vybavení.
Také svůj pokoj jsem přetvořila v malý fotoateliér. Koupila jsem si externí blesk s veškerým příslušenstvím a dámskou figurínu. Ta slouží k nafocení fotografií, které pak v počítači složím dohromady. Fotím samozřejmě ještě na živých modelech. Chci, aby z mé tvorby dýchalo umění a minimalismus v každém směru.
Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Když je výrobek stvořen, nejsme zdaleka ještě na konci cesty. Jako grafický designér vím, že prezentace je důležitá a pro mnoho lidí je tím klíčovým faktorem, proč se vlastně rozhodnou daný produkt koupit. Chci to dělat profesionálně, aby kvalita ušití byla náležitě reprezentována fotografiemi. Rozhodla jsem se pro „Ghost modely“, právě pro jejich grafickou čistotu.
Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Fler se mi líbí a to moc. Ukázal mi, kolik je u nás kreativních a moc šikovných lidí a také některé umělecké techniky, o kterých jsem dříve moc nevěděla. Často jsem uchvácena, jak krásné věci lidé dovedou. Fler se mi jeví jako nápad s vysokým potenciálem, dává totiž schopným lidem příležitost prezentace a prodeje vlastních výrobků, což často může být pro lidi v začátcích poměrně složité. Tak velkou měrou podporuje regionální malé dílny, lokální umělce a řemeslníky.
Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Rozhodně doporučuji používat platformy, jako je Pinterest či Instagram, najdete tam spoustu inspirace z celého světa. A samozřejmě Fler ;-)
Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
Že jsem se vůbec rozhodla začít, založila si živnost a jsem odhodlaná se tomu věnovat, jak jen to půjde. A taky spokojenost zákazníků. To je pro mě nejdůležitější – aby se to nakonec líbilo. :-)
A váš veliký sen? :-)
Můj velký sen je znovu rozjet krejčovství, které dříve zaniklo. Šít pro lidi a dostat svoji značku do širšího povědomí. Šít takovým způsobem, aby to bylo schopné člověka uživit a vracelo mu to radost z práce. Velice by se mi líbilo, kdybychom mohly naši módu v budoucnu ukázat na místech, jako je například Place Store, Dyzajn Market či v jiných prostředcích prezentujících autorskou tvorbu.
Úvodní foto: Anežka Váňová
