Tank

Olej na HDF

Rozměr: 42x58cm, s rámem: 45x61cm

Na obraze, kde převládá zelená barva (odstín: zem zelená česká) můžeme vidět nějaké bojiště, na kterém se nachází v dálce několik obrněných vozidel, ale zejména tank v popředí. Není to žádný konkrétní typ tanku, je to prostě tank všeobecně. Číslo 22 může evokovat souvislost se slavným Gončarenkovým tankem č. 23, ale č. 22, ač se snažilo sebevíc, slavné nebylo. Ještě je ale zajímavé, že na obraze nejsou žádní lidé. Ani živí ani mrtví. Jen to bojiště.

Původní význam slova tank je nádrž. To byl v Británii pracovní název pro plechovou bednu, která se měla stát v první světové válce bojovým vozidlem, odolným proti stále více se rozmáhajícím kulometům. Oficiální název tohoto tanku byl Mk. 1 a poprvé jich bylo nasazeno 11 ks v září 1916 v bitvě na Sommě. Dost neúspěšně. Tank byl původně myšlen jako podpora pěchoty a tento názor přetrval až do začátku druhé světové války.

Teprve Heinz Guderian, tvůrce německého Blitzkriegu, povýšil tank na hlavní útočnou sílu a jak se ukázalo, německé tanky ve velmi početných formacích byly prakticky nezastavitelné. Mimochodem, Němcům pomáhaly i československé tanky. 300 ks jich zabavili při okupaci Čech a dalších téměř 1400 tanků LT vz.38 (PzKpfw 38t), považovaných před válkou za jedny z nejlepších, bylo ve Škodovce pro Wehrmacht vyrobeno během války.

Je docela možné, že klasické tanky skončí jednou na smetišti dějin podobně, jako třeba na mořích bitevní lodi (místo jedné bitevní lodi lze za stejné peníze vyrobit několik desítek torpédoborců, menších, rychlých a mnohem efektivnějších plavidel). Už na sklonku války se ukazovalo, že tanky jsou poměrně snadným cílem pro letectvo. Po válce začaly být proti tankům vyvíjeny bitevní vrtulníky a dnes nastupují na jejich místo drony. Také existují různé chytré střely, bomby a miny, které po použití dokážou tank bleskurychle identifikovat, zaměřit jej a zničit.

Tanky samozřejmě nezůstávají pozadu. Moderní tank má kompozitní vícevrstvé pancéřování, které se blíží v nejlepších případech i tloušťce téměř 1,5m původního homogenního pancíře z druhé světové války (RHAe). Také se používá tzv. aktivní pancíř, tj. opancéřované nálože na povrchu, které po zásahu vybuchnou a nepřátelskou střelu odrazí. Nebo obranné systémy, které rozeznají a zničí přilétající protitankovou střelu už ve vzduchu.

Česká armáda má ve výzbroji 119 sovětských tanků T 72 z dob totality, některé v poslední době zmodernizovala, ale i tak jde o typ cca 50 let starý. Nabízí se otázka, zda armáda vůbec nějaké tanky potřebuje, potažmo, zda vůbec Česká republika potřebuje armádu. V době míru je vydržování třeba jen jediného vojáka luxus. Ale jak dlouho nám ten mír vydrží? Zatím se to vždycky nějak zvrtlo, i když už to párkrát vypadalo, že bude mír navěky.

Napoleon Bonaparte kdysi napsal, že přijde doba, kdy budou státy dobývány bez bajonetů, či kanónů (tanky ještě tenkrát neexistovaly). To už ale byl ve vyhnanství na Svaté Heleně, poté, co v jím vyvolaných válkách zahynulo skoro milion vojáků a blíže nezjištěný počet civilních osob. Když dnes vidíme, jak různé státy či nadnárodní korporace drancují rozvojové země, zdá se, že ta doba už přišla. Napoleonovi platily podmaněné země dosti značné kontribuce. Téměř všechny tyto peníze ale šly na udržování jeho obrovské armády a přípravu dalších tažení. Obyčejní Francouzi třeli bídu. Dnešní korporace drancují bez vojáků i kanónů. A nejen v rozvojových oblastech, ale i tady, ve střední Evropě. Vidíte to taky?

A ještě nakonec jeden ze života: Dlouholetý tankista přišel do tetovacího studia, že by chtěl na záda vytetovat tank (tank byl zřejmě hodně důležitou součástí jeho života).

„Proč ne,“ odvětil tatér, „lehněte si, zrovna mám teď čas.“ Muž si lehl a tatér se dal do díla.

„Hotovo,“ řekl po chvíli.

„Takhle rychle?“ divil se muž. „Myslel jsem, že tank dá mnohem víc práce.“

„Ale kdepak, vždyť to jsou jen čtyři písmena!“