Custer

Olej na lepence, rozměr: 40x50cm, s rámem: 50x60cm

Na obrázku je George Armstrong Custer, poněkud kontroverzní osoba amerických dějin. Ostatně je i poněkud kontroverzně namalovaný, jak sedí na ještě kontroverzněji namalovaném koni. I postoje Američanů k němu se liší. Někteří jej považují za národního hrdinu, jiní za národní tragédii. Jedni tvrdí, že byl neuvěřitelně odvážný, druzí, že byl neuvěřitelně zbrklý.

U nás jej lidé mohou znát z písničky: „Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií táhne generál Custer se svou kavalerií...“. Custer ale ve skutečnosti nebyl generál. Tato hodnost mu byla pouze propůjčena v době války Severu proti Jihu, kde byl zoufalý nedostatek důstojníků a Custer právě dokončil důstojnickou školu ve West Pointu, i když, pravda, jako nejhorší z ročníku. Po válce v armádě nakonec dosáhl hodnosti podplukovníka. Proto také u Little Big Hornu velel jedné kavalerii (Sedmé), nikoliv celému vojsku.

Bitva u Little Big Hornu, která Custera proslavila víc, než jeho husarské kousky za občanské války, byla jednou z epizod indiánských válek, ale nebyla ani nijak zvlášť velká, ani nijak zvlášť důležitá. Co ale můžeme říct, že byla slavná. Respektive mediálně zajímavá. Custer byl miláčkem tisku. Noviny o něm často psaly, ba i on sám často do novin dopisoval. Jeho nadřízení ho ale většinou nesnášeli, podřízení se jej děsili. Indiáni ho nazývali Žlutý vlas, podle dlouhých světlých vlasů (viz obr.). Tedy do té doby, než u Washity nechal zmasakrovat mírumilovnou čejenskou vesnici. Potom jej začali nazývat Vrah žen.

Zde by bylo na místě uvést přesný průběh bitvy u Little Big Hornu, doplněný některými zajímavými detaily, abyste byli v obraze. Ale problém je právě s tou proslaveností. O bitvě u Little Big Hornu se toho napsalo tolik... a každý z pisatelů se snažil zaujmout co nejvíc zajímavými detaily. Bohužel, většinu detailů, uvedených jedním, ti druzí nejenže nepotvrzují, ale často i přímo vyvracejí. A čím víc zdrojů člověk studuje, tím větší chaos nastává. V podstatě lze říci pouze to, že bitva u Little Big Hornu s největší pravděpodobností v r. 1876 opravdu proběhla a zřejmě se jí účastnil i nějaký chlápek, co se jmenoval G. A. Custer. To ostatní, to už je velmi, velmi diskutabilní a nejisté. Takže jediný, kdo je tady opravdu v obraze, je právě jenom ten namalovaný Custer. I s tím jeho bizarním koněm.

À propos s koněm: některé ze zdrojů uvádějí, že z Custerovy části Sedmé kavalerie (rozdělil kavalerii na tři části a jedné z nich velel on sám) nepřežil vůbec nikdo, pouze Custerův kůň, který se jmenoval Comanche (Komanč). Podle jiných to ale byl kůň kapitána Keougha, velitele jedné ze švadron kavalerie. Podle všeho to ale nejspíš byl kůň nějakého neznámého vojáka, který se prostě zaběhl ve válečné vřavě tak, že ho ani Indiáni nechytili. A jméno Comanche mu dali vojáci až dodatečně, kdy jej zahrnuli poctami (dostal i vyznamenání) a nikdo už na něm nesměl jezdit.

A ještě k tomu obrázku: vpravo za Custerem vidíme ještě jednoho jezdce na koni, který ale nemá modrou uniformu. Je to zřejmě jeden ze zvědů či stopařů, které vojsko používalo (u Little Big Hornu jich bylo přes 30). Není to ale ten slavný stopař a trapper Jim Bridger, o kterém se zpívá v písni Greenhornů. Ten, i když i on občas pracoval pro armádu, u Little Big Hornu nikdy nebyl. Navíc určitě by žádnému důstojníkovi neříkal: „Zpátky povel dej, jedinou možnost ještě máš, život si zachovej,“ jak se zpívá. Takové poraženecké řeči by žádný velitel nestrpěl. A tím spíš namyšlený Custer.

Pokud byste si opravdu chtěli o littlebighornské bitvě něco přečíst, doporučuji držet se důsledně jednoho zdroje, abyste měli co nejpřesnější informace. Jakmile začnete číst další a další články jako já, bude to čím dál míň přesné a nakonec budete mít v hlavě zmatek. Zkuste třeba „Malý velký muž“ od T. L. Bergera. Ne film, knihu. Je to sice ze všeho nejmíň pravdivé (v podstatě je to prakticky celé vymyšlené), ale dobře se to čte. A aspoň trochu nahlédnete do myšlení tehdejších lidí. Indiánů i bělochů.