Jsem někdo, kdo se v této době ocitl nějakým velkým nedopatřením. Srdcem i duchem patřím do doby o minimálně dvěstě let zpátky, do podhorské chalupy s tkalcovským stavem a kolovratem a nějakými těmi "božími hovádky", neboť co mi paměť sahá, vždycky mě takový život okouzloval. Asi proto jsem také vždycky milovala pohádky, obzvláště pak ty krkonošské.Tradiční lidová řemesla i vyučuji a kromě toho se nebráním ani novým výtvarným technikám,ráda kombinuji jak materiál, tak techniky. Ale paličky, tkalcovský stav a kolovrat, jsou zkrátka srdeční záležitost. Babička mě učila, že když neco dělám, mám to dělat pořádně a věc dovést do zdárného konce. Toto ponaučení se stalo mým mottem pro celý život a snažím se ho předávat i svým dcerám a žákyním. Pokud Vás pohled na mé výrobky třeba jen trochu potěší, mě Váš zájem potěší dvojnásob.