Alice Vosečková

Ke tvorbě šperků jsem se dostala úplnou náhodou, ikdyž podvědomně mě to k nim táhlo už dlouho, počítanaje navlékáním korálků na konci základní školy a rozebíráním starých náhrdelníků po babičce, které se mohly hodit na další korálkové zpracování.

V praxi jsem se ale během svého pobytu v Indickém Rishikeshi přihlásila na šperkařský kurz v dílně skvělého učitele Malika a jeho švýcarské přítelkyně a v tu chvíli, kde jsem se začala probírat drahými kameny a vybírat jaké použiji do šperků jsem byla ztracená.

V Indii jsem získala základní techniky šperkařské práce a při nakupování drahých kamenů se zdokonalila ve vyjednávání. Tady ovšem moje šperkařské vzdělání neskončilo, protože jsem cítila potřebu se zdokonalit, naučit se víc, než jsem stihla za těch několik krátkých dní v Indii.

Absolvovala jsem poté kurz šperku u Miloše Cettla a dál jsem pokračovala (a také na dlouhou dobu zakotvila) u Františka FraPeho Pecky (//www.fler.cz/frape), jehož dílnu znám nazpamět a u kterého jsem dál rozvíjela svoje zlatnické dovednosti.

Pak už to šlo (téměř) samo, vybavila jsem si svoji vlastní mini dílnu, jíž jsem vyhradila čestné místo v kuchyni, protože v dvoupokojovém bytě vyhrála nad ložnicí a začala tvořit.

Šperky jsou zpracované ručně s láskou a péčí podle mých vlastních návrhů, které se mi vynořují v hlavě třeba během cesty autobusem nebo při ráno těsně po probuzení.

Největší radost mi udělá, když vám přinesou radost, nejen při koupi, ale i při prohlížení.