Jsem maniak, zde se vám mohu klidně k této mánii přiznat - pořád něco zkouším. Před několika lety to byl kurz cínování. Ještě týden jsem smrkala krev (jak jsem čichala ty různé výpary) a prsty měla ošklivě popálené, ale beru to jako takovou zkoušku, co všechno jsem ještě schopna absolvovat. Pak byla taková nějaká tvůrčí bublina a já jsem se vrtala na tom svém písečku. Nemilé životní události, které mě na přelomu loňského roku a toho letošního potkaly, mě přiměly k tomu, abych vyvinula nějakou iniciativu a odvrátila svou mysl jiným směrem. A tak jsem po dlouhé době vyzkoušela zase něco nového a tentokrát to byl tkalcovský kurz ve Tkalcovně Strmilov (najdete je i zde na fleru - tímto děkuji Zdeňkovi, že mi v podstatě dal ten kurz befelem, protože věděl, že neprožívám zrovna tu idylku, spíš procházku peklem). A já v tom svém bláznovství šla tak daleko, že jsme si nechala na zakázku vyrobit malý tkalcovský stávek, takže letošní léto by mohlo být ve znamení tkaní na chalupě.
Zkusila jsme prostě širokou škálu vzájemně propojených i na první pohled nepropojených výtvarných technik, jestli se tomu dát pořád ještě tak říkat. Propadla jsem vinutkovému kouzlu, kahan jsem měla na chalupě, no a mužské části rodiny se kahan zalíbil a tak mi ho tak nějak zabavili. Ale mně to tehdy nevadilo, protože jsem se zrovna hrozitánsky zamilovala a světe div se, byl to člověk, no a to pak šly koníčky stranou. Jak jsem se k nim pak ráda a pokorně vrátila, když mi bylo nejhůř.
Můj největší koníček nebo možná kůň je hedvábí. Nepřeji vám vidět můj pidi pokoj, který je napěchovaný spoustou hedvábí, také samozřejmě bavlny, ale tu jsem musela přetransportovat jinam, protože to by opravdu už nebyl pokoj člověka, ale skladiště.
A když se mi znelíbí práce s hedvábím (tak trochu se obávám toho, že ten okamžik asi nenastane), tak jsou tu pak ketlovací kleštičky, kupa kamení (říkají mu polodrahokamy, ale pro mě jsou to krásné kamínky, které mi dělají velkou radost) a když přijde ta správná nálada, tak sednu a vyrábím šperky - nevím, jestli jsou ty nej, ale jsou moje a prý se líbí).