Oginka

Všechny vás moc zdravím

jste moc hodní, že jste ke mně nakoukli a doufám, že se vám moji medáčci budou líbit.

Pletu už dlouho, pletu všechno a pletu ráda. Už je to asi šest let když jsem před Vánoci nevěděla čím potěšit svoje neteře a synovce a tak vznikl můj první medvídek. Byl trochu dost nepovedený a pocuchaný a vypadal úplně jinak, ale časem jsem ho vylepšila až na nynější podobu a pak už jen pletla a pletla a pletla. Když už mělo každé dítě v mé rodině svého medvídka, tak byla řada na dospělácích.  Medvídek našel své místo na klíčích, v kabelkách a jako ozdoba absolutně všeho. I všichni kamarádi a známí a jejich děti dostali pro potěšení ode mě malého medvídka. V práci když jsem na nočních službách při chvilce času pletla, tak se mi všichni kolegové a kolegyně smáli, ale jak byli šťastní, když na ně taky jeden čekal. A to je cesta mých medvídků mezi hodné a milé lidičky. Kolega tvrdí, že jsou slaďoučcí, takže jim říkám medáčci.

Všichni co znám už medáčka mají a já nevím co s nimi dál a tak jsem se rozhodla, že je začnu prodávat a tak budu moci potěšit spoustu dalších a dalších dobrých lidiček.

Tak snad k nim budete taky patřit.

Jednou, když se mi už z medvídků točila hlava, tak mě napadlo, udělat místo uší vlasy a tak vynikla panenka.