Od dětství jsem zkoušela různé kreativní techniky, což mi zůstalo dodnes. Vyzkoušela jsem pletení, háčkování, vyšívání, šití, patchwork, malbu na hedvábí, paličkování, frivolitkování, drhání, drátkování, korálkování, modelování (modurit, fimo, hlína), origami, nejnověji pryskyřici. Když potkám něco nového, netrvá dlouho a testuji, jestli to zvládnu. Většinu technik jsem po nějaké době opustila, ale malování na hedvábí, práce s drátky a korálky, práce s papírem a modelování (nejnověji kromě fima také modelovací stříbro) mne pohltily natolik, že ve volných chvílích stále něco „dělám rukama“. Uklidňuje a uspokojuje mne to a také mám vždy dostatek dárků pro známé i pro rodinu.
Kromě toho jsem se rozhodla absolvovalt rekvalifikační kurz fotografování, abych tak povýšila svůj další velký koníček na „profesi“, takže, když netvořím, fotím, co jsem vytořila, ale nejen to. Myslím, že mám veliké štěstí, že mohu dělat, co mě baví. Fotografování i tvoření je tak různorodé a zábavné, že nebudu mít nikdy problém se stereotypem a nuda mi opravdu nehrozí.
Jinak jsem vystudovaná kulturoložka a léta jsem pracovala jako zaměstnankyně menších firem na postu administrativní pracovnice, asistentky apod. V současnosti je ze mne živnostnice – nabízím fotografické práce, kreativní kurzy, hraji loutkové divadlo pro předškolní děti. A věřte mi, že si nestěžuji.